Vršatecká bradla či Vršatská bradla? Bílé Karpaty.

Vršatecká (Vršatská bradla) zná snad každý turista. Tento nádherný pás bělostně zářících skalisek ležících nedaleko pomezí Slovenska a Moravy padne do oka určitě každému, kdo se pohybuje na středním Považí.

Vršatecká bradla jsou součástí tzv. bradlového pásma Západních Karpat, které se táhne téměř celým Slovenskem a vystupují z něj další známá skaliska Malých Karpat, Kysucké vrchoviny (Ľadonhora či Veľké vreteno), Oravského hradu či Pienin. Toto bradlové pásmo, náležející do tzv. czorsztynské bradlové jednotky, vystupuje nad okolní flyšové horniny Bílých Karpat v pásmu širokém maximálně 14 až 16 kilometrů.

Díky unikátnosti bradel a neobyčejně bohaté flóře a fauně byla Vršatecká (či chcete-li Vršatská) bradla vyhlášena přírodní rezervací. Přesněji řečenou dvou přírodních rezervací. První z nich je přírodní rezervace Vršatecké bradlá, jejichž dnešní rozloha činí 82,39 ha. Rezervace byla vyhlášena v roce 1970. Nejvyšším bodem této přírodní rezervace je vrchol Javorník (898 m), který není turisticky přístupný.

Prohlédnout fotky k článku

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Panorama Vršateckých bradel, hřeben Javorník

Vršatecká bradla a Chmeľová, druhý nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Vršatecká bradla

Vršatecká bradla s hradem Vršatec na podzim

Vršatecká bradla na jaře

Vršatecká bradla

Vršatecká bradla

Podzimní barvy

Jarní barvy

Cestou k hradu Vršatec

Tento hotel je poněkud předražen … Škoda.

Chmeľová

Hřeben Vršateckých (Vršatských) bradel je skutečně ostrý jako břit

Vršatecká bradla, hřeben

Vršatecká bradla

Podzim se na Vršatci skutečně vydováděl

Vršatecká bradla, pohled k jihu ke Krivoklátske tiesňave

Druhou z rezervací je přírodní rezervace Vršatecké hradné bradlo zvedající se přímo nad obcí Vršatské Podhradie. Výměra této rezervace, která byla vyhlášena až v roce 1986, činí pouhých 12,05 ha. Předmětem ochrany je nejen samotné skalní bradlo jako nezaměnitelné a unikátní krajinný prvek, ale rovněž velice bohatá teplomilná flóra a fauna skalních stepí se zastoupením druhů obvyklých naopak pro subalpínské pásmo. Součástí přírodní rezervace je i zřícenina hradu Vršatec.

Vršatecká bradla na turistické mapě

V této lokalitě vystupují dvě samostatná bradla. První a vyšším je bradlo Chmeľová (925 m), jenž je zároveň druhým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat. Druhým bradlem je úzký pás bílých skalisek táhnoucích se ve směru severovýchod - jihozápad. Jedná se o naše Vršatecká bradla, resp. hřeben Vršatec - Javorník (898 m). Východně od Vršateckých (Vršatských) bradel je bradlo Chotúč, severně pak leží Červenokamenská bradla a Lednická bradla.

Vršatecká bradla jsou budována světlými a růžovými vápenci, které se v období střední a horní jury, resp. spodní křídy usazovaly na dně mělkého a teplého moře.

» Nejnovější články, archiv