Vřesová studánka, turistika v Jeseníkách

Pro druhé nejvyšší pohoří v České republice – Hrubý Jeseník, který pokrývá část severní Moravy a část Slezska, se u lidí vžil lidový název "Jeseníky". Jedinečné jsou přírodovědecké a krajinářské hodnoty tohoto území, některé geologické lokality dosahují evropského i světového významu. Aby se zachovala podstata přírodních hodnot a krás, byla zde v roce 1969 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Jeseníky (CHKO) o rozloze téměř 740 km² a délce hranice 175 km.

CHKO zaujímá prakticky celý masív Hrubého Jeseníku. Nejzachovalejší a nejcennější části CHKO jsou navíc chráněny jako NPR – národní přírodní rezervace, PR – přírodní rezervace a PP – přírodní památka. Jeseníky jsou nejlesnatější CHKO v České republice. Lesní prosty pokrývají asi 78% jejich území. Nejvyšší partie hor tvoří horské hole, nad něž se vypíná nejvyšší vrchol celého masívu i Moravy – Praděd (1 492 m) se 162 m vysokou televizní věží.

V minulosti nejvíce navštěvovaným místem na hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku byla bezesporu Vřesová studánka (1 313 m). Stával zde kostelík, stávala zde chata a zůstala zde studánka, o které se traduje, že její voda má léčivé účinky. Studánka, která je upravena na kamennou kapličku, osvěží mnohé turisty. Zůstaly zde i krásné vyhlídky, jak do údolí Hučivé Desné až k Šumperku, tak na skaliska hory Vozka (1 377 m) či na holý vrch Keprníku (1 423 m).

Vřesová studánka pod Červenou horou (1 333 m) se do povědomí lidí dostala už v 15. století. Podle pověsti si zdejší lesník své nemocné oči vyléčil vymýváním vodou ze studánky. Po něm hledali uzdravení ve studánce další lidé. Název místa se měnil: Boží voda, Sněžná hora, Studniční lada, Pohanská studánka až zůstal název Vřesová studánka – podle hojného výskytu vřesu.

Ve druhé polovině 17. století zde byla postavena dřevěná kaple a stála zde chata, spíš noclehárna. Kapli vystřídal kostelík, který vyhořel v roce 1946 po zásahu blesku. Zůstaly po něm nepatrné základy a kříž. Původní chata podle zachovaných zpráv byla přestavěna roku 1892 a stála zde až do podzimu roku 1988, kdy byla zbourána. Tato bývalá nejstarší horská chata v Jeseníkách přispěla i k tomu, že Vřesová studánka byla jedno z nejvyhledávanějších míst oblasti Jeseníků.

Pod Vřesovou studánkou a okolím jsou prudce spadající svahy, které mají svou pohnutou historii. Dne 1. června 1921 se nad Jeseníky snesla velká bouře doprovázená průtrží mračen, která trvala dvě hodiny. Pod přívalem vody se svahy začaly sesouvat a za své vzalo vše, co zde rostlo a žilo. Do údolí Hučivé Desné se řítily balvany, zemina i lesní porost. Po bouři zůstala odkrytá kamenitá spoušť. S velkým úsilím se podařilo opět zalesnit odkrytý terén.

Postup byl dlouholetý a následující: nejprve zde byly vysazeny pro spoutání vody mechy a játrovky. Do míst, které byly zpevněny dřevěnými záseky, byla přinášena hlína, v ní se ujala třtina chloupkatá. Pak byla vysázena olše zelená, když vzrostla, tak byla posekána a do míst byl sázen buk, jilm javor, klen a modřín. Dnes je všechno stabilizováno a na toku Hučivé Desné byly postaveny retenční přehrádky.

Vřesová studánka na turistické mapě

Přes Vřesovou studánku jde červeně značená hřebenová trasa Hrubého Jeseníku, která pokračuje do Sedla pod Vřesovou studánkou (1 203 m), na Trojmezí (1 315 m), dále na Keprník na Šerák (1 351 m), na Černavu (1 103 m) a do Ramzové (759 m).

Z Ramzové jede sedačková lanovka na Šerák s mezistanicí na Černavě, která překonává výškový rozdíl 600 m. Nejblíže k Vřesové studánce je Červenohorské sedlo, vzdálené 3,5 km. Červenohorské sedlo (1 013 m), které dostalo jméno právě po Červené hoře je významné turistické a lyžařské středisko, především je křižovatkou turistických značených tras a východiskem na hlavní hřeben.