Zřícenina hradu Vlčtejna

Na vysoké buližníkové skále se nachází jeden z významných hradů Plzeňska. První zmínka o něm je již z roku 1284. To, co ale vidíme dnes, je dílem Rožmberků, kteří hrad nechali postavit ve 14. století. V roce 1421 jej obsadila husitská vojska, která vedl Svojše ze Zahrádky. Husité se zde udrželi až do roku 1446, i když se během tohoto období na hradě několikrát změnil jeho držitel.

Zřejmě nejslavnější zápis do historie přinesl rok 1451. Došlo zde k podepsání takzvané Vlčtejnské mírové smlouvy mezi husitskou stranou, která podporovala krále Jiřího z Poděbrad a katolickou Jednotou strakonickou. V té měli největší vliv Rožmberkové. Zajímavou osobností, která na hradě pobývala, byl Kryštof Harant z Polžic. Byl zde v roce 1611 u svého tchána, Jana Hradišťského z Hořovic.

V dalších letech je již hrad opuštěn a na konci století 17. je už zříceninou. Velká část hradu byla během 18. a 19. století rozebrána. Zachránila jej romantická přestavba v roce 1822, při které byl částečně setřen historický vzhled. Dnes je tak trochu zanedbán a větší pozornost přitahují koncerty různých hudebních skupin pod jeho hradbami.

Nejzachovalejší částí hradu je jednopatrový palác s polygonálním čelem na severní straně. Ten stojí na skalní špici a je přístupný po schodišti z parkánu, na severozápadní straně. U východní hradní zdi jsou zbytky větší budovy a v západní části pozůstatky cisterny. Okolo hradu jsou dva pásy mohutných valů a příkopů. Celý hrad lze snadno obejít. Skály na východní straně využívají k výcviku horolezci a na straně západní je velký areál, kde se konají koncerty.

Kolem celého hradu roste listnatý les, který omezuje pohled do kraje. Ovšem z okraje tohoto porostu se otevírají pohledy do všech světových stran. Na severu dominuje hrad Radyně, východní strana nabízí velkolepý pohled na Brdy. Pohled k západu je trochu omezen, zato jih otevírá rozhled do údolí Úslavy a na kopce a kopečky v okolí Nepomuku. Z pohledu historie by si hrad jistě zasloužil větší pozornost. Likvidace náletových dřevin a plevelů není o penězích. Bohužel zájmy mocných jsou někde jinde a tak lze věřit, že i tento hrad se opět ocitne na té správné listině.

Zastávka Zdemyslice je jedním z míst, odkud se na hrad chodí. Silnice je značená modrou značkou. Za mírného stoupání se projde ves. Vpravo za posledními domky je malý hřbitov. Stále více se na východě vynořuje pásmo Brd. Následuje víska Chlumánky a první pohled na hrad. V zelené záplavě je vidět část zdiva paláce. Po slabší půlhodince jsme v obci a k hradu je, co by kamenem dohodil.

Hrad Vlčtejn na turistické mapě

Špatně čitelná cedulka o vstupu na vlastní nebezpečí není zákazem a tak po železných schůdkách se prochází malou brankou do hradu. Další schůdky a je tu palác a nad ním modrá obloha. Jedno z oken má ještě gotický oblouk a z okna na jižní straně je jediný výhled do kraje. Palác je velmi zachovalý jen kapradinky a některé suchomilné rostliny se začínají uchycovat na jeho zdech. Jsou patrné i otvory po trámech, ze kterých lze vyčíst, že palác měl dvě velké místnosti. Prohlídka končí obejitím hradu a pozorováním horolezců.

Vlčtejn ale není jen hrad. Severním směrem vede hezká polní cesta do Nezvěstic a v jejím okolí je několik skalních útvarů. Tou nejlákavější je Hrubá skála, kterou skrývá nevelký remízek a z cesty je vidět jen její vrcholek.

Táhlý buližníkový hřeben je obehnán křovím a kopřivami a jen stezkou zvěře se lze k němu prodrat. Na skále je znát dřívější snaha po lámání kamene. Naštěstí jí moc neubylo. Mezi trnkami, janovcem a dalším křovím ale lze dosáhnout hřebene. Z toho se otevírá, z trochu jiných úhlů než z Vlčtejna, pohled do okolí. Ten nejhezčí patří Brdům na východě. Sestup je sice o něco horší, ale opět zde zvěř má své stezky.

Vstupné se platí jen pásmu kopřiv, které si ho bez potíží vyberou. Pokračování polní cestou do Nezvěstic je opět opakováním pohledů. Na chvíli je vidět zámek Kozel a poté již jen údolí řeky Úslavy a naše cílová obec. Nezvěstice nabídnou zbytek staré zemanské tvrze, původně gotický kostel Všech svatých a zajímavý pomník padlým ve světové válce. Konec je přibližně po šesti kilometrech na místním nádraží. Vše lze najít na mapách KČT č. 32 Přešticko a č. 35 Brdy - Třemšínsko.