Vítkův hrádek, nejvýše položený hrad v ČR

Vítkův hrádek zvaný rovněž Vítkův kámen budou asi znát jen skuteční znalci Šumavy či milovníci historie. Tato nevelká hradní zřícenina se schovává na vršku Vítkův kámen (1 035 m), jenž musíme hledat mezi státní hranicí s Rakouskem a rozlehlou hladinou vodní nádrže Lipno. Právě díky své poměrně izolované poloze je Vítkův hrádek skryt před zraky řady turistů mířících na Šumavu.

Za bývalého Československa jsme byli zvyklí, že vyšší, rozlehlejší hory a cokoliv výše položené měli Slováci. V případě hradů by nám Vítkův hrádek ostudu rozhodně neudělal, neboť by svou výškou 1 035 m zaujal první příčku pomyslného žebříčku. V těsném závěsu za ním by byl další z šumavských hradů - Kunžvart (1 032 m) a teprve na třetím místě by se umístil nejvýše položený hrad Slovenska - Liptovský hrad (zvaný také Sielnický) nacházející se ve výšce 1 014 m v Chočských vrších.

Vítkův hrádek (Vítkův kámen, Wittinghausen) byl založen někdy v polovině 13. století. Zakladatelem hradu byl pravděpodobně Vítek z Krumlova. Hrad vznikl jako správní středisko nově kolonizované oblasti šumavských hvozdů. Svým rozsahem Vítkův hrádek rozhodně nepatří k velkým fortifikacím. Základ hradu představuje původní hranolová věž o půdorysu 14 × 17,5 m, která byla posílena o jednoduché vnější opevnění. Ve 14. století dochází k přestavbě a dalšími rozšířeni jádra hradu, které získává zhruba dnešní podobu.

Po vymření krumlovské větve rodu Vítkovců přechází hrad v roce 1302 do vlastnictví zámožného rodu Rožmberků. V roce 1394 byl na Vítkově kameni po krátkou dobu vězněn český král Václav IV. Husitské války v 15. století se hrádku příliš nedotkly.

V 16. století byl Vítkův hrádek rozšířen o obranný systém a nový pás pevných kamenných hradeb, které byly navíc zesíleny pěti nárožními dělovými baštami. Osudným se hradu ale nestaly armády a válečná technika, nýbrž finanční potíže majitele - Petra Voka, jenž byl donucen prodat krumlovské panství císaři Rudolfu II. a pozdější nezájem majitelů.

Z rukou Ferdinanda II. přechází v roce 1622 Vítkův hrádek nejprve do vlastnictví štýrského rodu Eggenberků, kteří zde ještě v neklidných dobách třicetileté války drželi do roku 1648 ozbrojenou posádku, následně hrad v roce 1719 získávají knížata ze Schwarzenberku. V roce 1725 sice ještě probíhaly na hradě poslední stavební úpravy a opravy střech, v té době však hrad definitivně ztrácí svůj význam. Panstvo hrad opouští a Vítkův kámen se začíná nezadržitelně měnit v ruinu.

Pro svou vynikající polohu byl hrádek v minulosti častým cílem výletníků i umělců. Po zřízení střeženého hraničního pásma a vojenské pozorovatelny po 2. světové válce byla až do roku 1990 návštěva tohoto místa znemožněna. Hrad rychle chátral a hrozilo jeho zřícení. Naštěstí v roce 1998 vzniká Občanské sdružení Vítkův Hrádek. To získalo tuto významnou kulturní památku do nájmu. Hrad byl zakonzervován, vyčištěn od náletových dřevin a v roce 2005 otevřen pro turistickou veřejnost.

Vítkův hrádek (Vítkův kámen), turistická mapa

Na vrcholu útočištní věže byla následně vybudována vyhlídková plošina, z níž se otevírají fantastické rozhledy na celou Šumavu, Blanský les a za dobrého počasí i na Alpy. Za vstup se platí 20 Kč, v kase lze zakoupit i různé upomínkové předměty a základní občerstvení. Další informace můžete získat na www stránkách Vítkova hrádku.

» Nejnovější články, archiv