Památný Vimperk, město s hradem na Zlaté stezce

Dějiny a památky města (a hradu) na Zlaté stezce

Díváme-li se z některých okolních výstupových cest na jihočeský Vimperk, rozložený v úpatí šumavských hor na skalnatém srázu malebného údolí říčky Volyňky a obklopený rozsáhlými komplexy lesů, luk a planin, máme před sebou město jako na dlani. Rámec k jeho pěknému obrazu dokresluje v pozadí tajemná hora Boubín.

Město chráněné na východní straně vysokými břehy Křesanovského potoka, který obtékal i severní část města, mělo výhodnou přírodní obrannou polohu. Od roku 1479 mělo své kamenné opevnění, které sestávalo z vysokých zdí, sahajících až k hradu. Na nárožích a strategických místech byly zdi zpevněny vysokými kruhovými baštami, z nichž se do dnešních dnů dobře zachovala bašta v zahradě pod zámkem a dále dvě bašty při vstupu do města ze Zlaté stezky.

Nejstarší dosud známá písemná zpráva o Vimperku pochází z roku 1263, kdy na listině, kterou pražský biskup Jan potvrdil donace určitých statků Oldřichovi z Valdeka, se uvádí mezi svědky i Purkart z Vimperka, syn významné české osobnosti Kunráta z Janovic, purkrabího královského hradu Zvíkova.

Čtěte také: Vítkův hrádek neboli Vítkův kámen - nejvýše položený hrad v ČR

Purkart z Vimperka obdržel část pohraničního hvozdu po otcově smrti jako královské léno od "železného krále" Přemysla Otakara II. za věrné služby, které králi poskytl jeho otec. Na darovaném území, kde v roce 1195 stálo údajně starší hradiště, vybudované za knížete Albrechta III. z Luhu dělnými mnichy z Windbergu, si Purkart z Vimperka vystavěl před rokem 1263 svůj nový hrad, který dostal jméno Wirtenberg.

Osada pod hradem rostla čirým obchodním ruchem, těžící později ze své výhodné polohy na jedné z odboček Zlaté stezky.

Počátkem 14. století se Vimperk dostal neznámým způsobem do majetku Bavorů ze Strakonic, později zpět do majetku rodu Janoviců. V té době se v podhradí postupně začali trvale usazovat kupci a řemeslníci. Ještě ve 14. století došlo k založení a stavbě kostela Navštívení Panny Marie.

V roce 1375 byl dočasným majitelem Vimperka bohatý pražský měšťan Jan Rotlev, který měl Vimperk v zástavě, o tři roky později ho král Václav IV věnoval v manství Hanušovi, Jarkovi a Kunátovi Kaplířům ze Sulevic.

Za husitských válek byl Vimperk před rokem 1423 dobyt a vypálen. Zničené město nechal Petr Kaplíř ze Sulevic znovu vystavět a snažil se pro ně získat další výhody. To se mu podařilo v roce 1479, kdy král Vladislav Jagelonský listinou z 24. dubna povýšil Vimperk na město s právem výročního trhu na den sv. Prokopa (4. července) v trvání osmi dnů s právem "opevnit se".

Změny feudálních vrchností na Vimperku

Do této doby spadají počátky hospodářského rozvoje města. Sklářská výroba začala již v roce 1359, kdy v blízkém okolí byla založena první sklárna na Šumavě. V roce 1484 zřídil ve Vimperku potulný tiskař Jan Alacraw malou tiskárnu, první v Čechách, v nichž vytiskl pravděpodobně první kalendář v Evropě.

Pokračovatelem této tradice byl Jan Steinbrenner, když založil v roce 1835 tiskařskou dílnu a v roce 1872 tiskárnu, odkud putovaly do celého světa modlitební knihy ve 24 jazycích a kalendáře.

Z doby Petra Kaplíře, z roku 1470 se jako nejcennější stavební památka hradu zachovala na třetím nádvoří ve čtyřhranné věži, zvané též věží Vlčkovou, přízemní místnost, zaklenutá čtyřmi původními románsko-gotickými křížovými klenbami z období založení hradu.

Věž, která měla být posledním útočištěm, byla do dnešní doby přestavěna v době nepřítomnosti Petra Kaplíře jeho synovcem Václavem Vlčkem z Čenova, po němž nese také jméno. Přibližně v roce 1450 postavili Kaplířové na severní straně hradu pomocný hrádek, zvaný Házelburg. Do dnešních dnů se zachovala mohutná válcovitá bašta s gotickou bránou a zbytky obvodových zdí.

V době pražského povstání českých stavů v roce 1618 vedli Kolovratové obratnou politiku a lavírovali mezi příklonem k českým stavům nebo nepřátelskému císařskému vojsku. Tímto způsobem se stalo, že na Vimperský zámek přitáhlo na 500 Buquoyových vojáků. V říjnu 1619 zahájil tažení na Vimperk generál Arnošt Mansfeld.

Během třicetileté války prodali Kolovratové v roce 1630 vimperské panství Eggenbergům, po nichž se město dostalo v roce 1719 do majetku Schwarzenbergů. V jejich vlastnictví se udrželo do poloviny roku 1947. Za vlády Schwarzenbergů doznal zámek největších stavebních změn.

Dnešní tvář pochází z přestavby v letech 1728 až 1734, provedené za knížete Adama Františka Schwarzenberga, k posledním úpravám došlo po požáru v roce 1857. Část zámeckých prostor začala koncem 19. století sloužit jako kancelář obecního zastupitelstva, za první republiky byla na zámku umístěna kasárna.

Dnes jsou některé místnosti místem muzea s četnými exponáty, dokládajícími minulost města a okolí, historii místní tiskárny, šumavských skláren a ukazujícími přírodní zajímavosti tohoto přitažlivého kouta Šumavy.

Turisté a milovníci přírody najdou v bezprostředním okolí Vimperku rozsáhlé jehličnaté lesy s romantickými pěšinkami, krásná, dobře přístupná údolí i romantická místa, poskytující uklidnění a nezapomenutelné rozhledy. V blízkém okolí města je například Mařský vrch (6 km), poutní kostelík Lštění, Boubín (8 km), Kubova Huť (7 km). Vimperk má autobusové spojení s Prahou z nádraží Praha - na Knížecí.

Vimperk na turistické mapě