Pohoří Veporské vrchy, turistika a příroda

Veporské vrchy, geomorfologické členění

Veporské vrchy se táhnou zhruba od Hrbu, geografického středu Slovenska, přes vrcholy Zákľuky, Obrubovanec, Tri chotáre a Klenovský Vepor (1 338 m) po Fabovou holi. Pohoří se ale dělí na několik geomorfologických podcelků: Čierťaž, Balocké vrchy, Sihlianskou planinu a Fabovou holi.

Veporské vrchy jsou budovány nejen přeměněnými horninami, v obalových sériích se objevují i vápence a dolomity. V oblasti Ľubietovského Vepru vystupují na povrch horniny vulkanického původu, podobně jako na sousední Polaně.

Z hlavního hřebene Veporských vrchů vybíhají většinou poměrně krátké rozsochy, které jsou znatelně kratší na jižní straně ve srovnání se stranou severní. Na severu jsou rozsochy odděleny hluboce zaříznutými dolinami Černého Hronu, Kamenistého potoka a Hronce. V nejvyšších partiích pohořívyčnívají holé hřebeny a vrcholy, které umožňují impozantní rozhledy. Za zmínku stojí i velké a vysoko položené planiny s obcemi jako je Sihla, Lom nad Rimavicou.

Napříč Veporskými vrchy prochází Rudná magistrála, na níž leží řada dalších známých vrcholů tohoto horského celku, jako je například Klenovský Vepor (1 338 m), který je vulkanického původu s rozeklaným skalním reliéfem, Tri chotáre (1 141 m), Tlstý javor (1 068 m) či Obrubovanec (1 020 m).

Veporské vrchy, klimatické poměry

Veporské vrchy patří do mírně chladné klimatické oblasti. Průměrné zimní teploty se pohybují v rozmezí -3 až -6 °C, v letním období činí průměrné teploty 14 až 16 °C. Počet letních dní je poměrně nízký, pohybuje se v rozmezí 10 až 30 ročně, naopak počet chladných dní se souvislou sněhovou pokrývkou je poměrně vysoký - 120 až 160.

Z turisticky nejvíce atraktivních míst si na prvním místě asi zaslouží zmínku známá obec Čierny Balog, kde začíná velice známá a vyhledávaná Čiernohronská lesní železnice. Z dalších turistických středisek si uveďme Kokavu nad Rimavicou, Klenovec, Pohronskou Polhoru a především Brezno.

Veporské vrchy, flóra a fauna

Převážná část území této části Slovenského rudohoří je pokryta lesy, především lesy listnatými a smíšenými s javory, buky či habry, ve vyšších polohách převážně se smrkovými porosty. Pokud jde o faunu, objevuje se tady řada vzácných živočišných druhů, včetně největších na Slovensku žijících šelem, jako je například medvěd či rys. Setkat se tady ovšem můžeme s celou řadou dalších vzácných i docela běžných živočišných či rostlinných druhů.

Do východní části Veporských vrchů zasahuje Národní park Muránska planina, do západní naopak CHKO Poľana. Na území Veporských vrchů je řada přírodních rezervací, jako je např. Klenovský Vepor, Klenovské blata, Fabova hoľa či Dobročský prales, který je chráněn již od roku 1913 a patří tak k nejstarším chráněným územím Slovenska. Nalezneme tady lesní velikány dosahující výšky i přes 50 metrů a stáří přes 400 let.