Hrad Veľký Kamenec, král Zemplína

Hrad Veľký Kamenec mám velice rád, při každé cestě na Zemplín se na hradě zastavím a pokochám pohledy do nedozírných nížin Panonie, které se ztrácejí v mlžném oparu.

Hrad Velký Kamenec mi prvně padl do oka při jízdě vlakem z Košic do ukrajinského Čopu. Tehdy jsem si předsevzal, že se na tuto nevelkou, ale krásnou hradní zříceninu podívám. To se stalo krátce po té, co jsme do redakce pořídili přibližovadlo. Putování v veřejnou dopravou v těchto končinách je skutečně velice obtížné …

Kamenec zvaný rovněž Kamenský hrad se v historických pramenech objevuje jako Kuezd, castrum Kuwesd, castrum Kewesd či castrum Kwesd, Kewesd a Nagy Kewesd. Postaven byl někdy ve 13. století po tatarských vpádech na nevysokém návrší zvedajícím se nad okolní rovinu, přesný rok vzniku však není znám. První známá písemná zmínka o hradě pochází až z roku 1438. Předpokládá se, že ke stavbě hradu Velký Kamenec došlo někdy okolo roku 1247 Lorandem Rathold, avšak spolehlivé prameny neexistují. V roce 1288 se Kamenské panství stává majetkem rodu Bokšovců a rychle se rozrůstá.

Původní hrad měl podobu útočištní válcové věže s obvodovým opevněním. Na nevelkém nádvoří se nacházela cisterna na vodu, jenž byla jediným zdrojem. Postupně byl hrad rozšiřován, především při přestavbách v 15. století. Velký Kamenec tak postupně dostával trojúhelníkový půdorys s nárožními polygonálními baštami zakomponovanými do hradeb hradu. Ty byly dále posíleny o valové opevnění sahající až ke dnešnímu kostelu.

V roce 1439 umírá král Albrecht Habsburský a v Uhrách nastává mocenské vakuum. Toho využívá Jan Zerhadel, jenž neoprávněně získává hrad Kamenec v roce 1446. Ve stejném roce je uherskými stavy za místodržitele království zvolen Jan Hunyady, což se však nelíbilo Habsburkům, kteří do Uher vysílají vojska Jana Jiskry z Brandýsa. V Uhrách se rozhořely boje o trůn.

Po tomto datu se o Kamenci píše podstatně častěji. Asi proto, že se v roce 1451 zmocňují hradu vojska již zmíněného Jana Jiskry z Brandýsa, jenž z hradu kontroloval rozsáhlou oblast a podnikal výpady proti svým protivníkům. Jiskrovci na hradě pobyli dlouhých sedm let, než byli vytlačeni vojsky Matyáše Korvína v roce 1458.

V 16. století probíhají na hradě rozsáhlé stavební úpravy, hrad je rozšiřován a dále opevňován. Snad v očekávání příštích válečných útrap, které celé 17. století zmítaly Horními Uhrami, a které skončily až počátkem 18. století. Po smrti Ludvíka II. Jagellonského se na uherském trůně objevují hned dva panovníci - Ferdinand I. Habsburský a jako protikrál Jan Zápolský. Okamžitě se rozpoutává řada povstání (občanských válek). Nedaleko odsud - na zámku v Borši, se narodil jeden z vůdců stavovských povstání v Uhrách - František (Ferenc) Rákoczi II.

Stavovská protihabsburská povstání Velký Kamenec zprvu nezasáhla. To se změnilo až po prozrazení tzv. Vesselenyiho spiknutí, které mělo za cíl zavraždit panovníka během lovu, a do kterého se zapletl i Jiří Šós, vlastník Velkokamenského hradního panství. Hrad je králem konfiskován v roce 1672 a v roce 1673 obsazen císařským vojskem, které hrad za pomocí střelného prachu rozbořilo.

Bourání hradu Kamenec bylo natolik důkladné, že dnes se z hradu dochovalo pouze několik zdí paláců, torzo dělové bašty a torzo obranné polygonální věže se zachovalými dělovými střílnami na třech úrovních a otvory po oknech. Ta zároveň sloužila jako obytná věž o čtyřech podlažích.

Použitá literatura

[1.] Jaroslav Nešpor, Za tajomstvami zrúcanín, Zrúcaniny východného Slovenska, Bratislava, 2003
[2.] Š. Pisoň, Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku, 1973

» Nejnovější články, archiv