Vartovka (393 m), nejstarší slovenská rozhledna

Štíhlá vysoká věž Vartovka dominuje jihovýchodnímu okraji města Krupina ležícího na pomezí Štiavnických vrchů a Krupinské planiny na středním Slovensku. Vartovka se nachází na 393 metrů vysokém oblém kopci zvaném neobvykle Tanistravár (Straživar). Kamenná pata Vartovky má čtvercový půdorys a na zastřešený dřevěný vyhlídkový ochoz vede strmé lomené schodiště.

Vartovka není ani tak rozhlednou, jak jsem napsal v úvodě. Rok jejího vzniku (1564) dává tušit, že Vartovka musela mít jiný účel. A skutečně měla. Vartovka byla postavena jako protiturecká pozorovací věž. Po prohrané bitvě u Moháče v roce 1526 přichází Uhersko o velikou část svého území.

Po pádu Budína v roce 1541 se pozornost Turků soustřeďuje i na Horní Uhry a zejména na její bohatá bánská města se zásobami zlata a stříbra. Horní Uhry (dnešní Slovensko) se tak nečekaně stávají ekonomickým centrem zbylé části Uherska, což přinášelo nechtěnou pozornost Turků a s tím související vojenské nebezpečí. Po dobytí a vypálení nejjižněji ležícího bánského města Pukanec si začali bohatí měšťané uvědomovat, co jim může od Turků hrozit. Neváhali sáhnout hluboko do kapes a horečně opevňovat.

Byla zahájena výstavba rozsáhlých opevnění i protitureckých pozorovatelen. Krupina byla v letech 1551 až 1561 (tedy ve velice krátké době) obehnána mohutnými hradbami, o tři roky byla bezpečnost města posílena strážní věží na vrcholu Tanistravár - Vartovkou. Z vrcholu kopce se totiž otevíraly daleké výhledy především jižním směrem, za dobrého počasí je viditelnost na desítky kilometrů. I za horšího počasí by byly dobře viditelné požáry vypalovaných vesnic…

Podobná věž stávala na vrcholu Sitna (1 009 m), nejvyššího vrcholu Štiavnických vrchů. V případě nebezpečí stačilo zapálit signální oheň a kouř by spolehlivě upozornil posádku nejen blízké Krupiny, ale i vzdálenější Banské Štiavnice přes posádku na vrcholu Sitna na hrozící nebezpečí.

Tolik tedy k historii Vartovky. Dnes je rozhledna s obvodovým ochozem krytým pyramidovou dřevěnou střechou volně přístupná turistické veřejnosti. Výhled je kruhový a skutečně úchvatný. Zaujme nejen mírně zvlněná plošina Krupinské planiny s roztroušenými kopanicemi, ale i západnímu obzoru dominující Sitno (1 009 m) a hřeben Štiavnických vrchů. Přímo pod nohami máme historické město Krupina.

Na jihu se vlní zalesněné vrcholky maďarských Karpat a zpoza lesa nesměle vykukují zastřešené věže Bzovíku. Rozhledna byla opravena v 60. letech minulého století a dnes k ní vede vzorně vyznačená modrá turistická trasa z náměstí SNP v Krupině.

K rozhledně se dostaneme i automobilem po šotolinové cestě. Jedinou pihou na kráse v okolí věže je množství střepů z rozbitých láhví zde se opíjející místní omladiny. To však turistu od návštěvy tohoto jinak krásného místa určitě neodradí, výlet i následné výhledy stojí skutečně za to.

» Nejnovější články, archiv