Trenčiansky hrad, sídlo Matúša Čáka

Záchrana a rekonstrukce Trenčianského hradu, jenž se nachází na vysoké skále nad řekou Váh v jihozápadním výběžku Strážovských vrchů, započala v roce 1954. Tedy jen rok poté, co byl Trenčiansky hrad vyhlášen za národní kulturní památku. Rekonstrukce trvala zhruba do 70. let minulého století. Dnes jsou zakonzervovány prakticky všechny části hradu.

První informace o Trenčianském hradě pochází z první třetiny 11. století, avšak přímá písemná zmínka je datována až do roku 1067, kdy byl vzpomínán jako královský majetek. Trenčiansky hrad, či spíše opevněná věž, byl již tehdy pravděpodobně kamenný. Nepřímo to dokladuje i fakt, že se v roce 1241 hrad ubránil Tatarům. Narozdíl od řady sousedních, dřevěných, pevností.

Avšak již před vznikem tohoto hradu byla tato lokalita opevněna. Nacházelo se tady opevněné hradiště, které odhalil až archeologický průzkum a datoval jej do 9. století. Teprve později přibývaly paláce a další opevnění. Podnět k další výstavbě Trenčianského hradu dal král Belo IV. právě po pustošivých tatarských vpádech, kdy velké naděje vkládal při budování obrany hranic Uher právě do přestavby hradů na kamenné pevnosti.

Skalnatý ostroh nad řekou Váh byl však obýván již v dávnější minulosti, archeologické průzkumy odkryly stopy po osídlení starší doby bronzové. Ať již v prehistorických dobách a nebo později, kdy zde stálo mohutné hradiště. Své stopy tady tak zanechali nejen Slované, ale i Keltové. Na skále pod hradem se zachoval i nápis, který zde zanechala II. římská legie v roce 179 n.l. v době tzv. Markomanských válek.

První z paláců Trenčianského hradu dal postavit Matúš Čák, který hrad získal v roce 1302 a vytvořil z něj hlavní sídlo svého, na králi prakticky nezávislého panství a sám si vysloužil přívlastek pán Považí a Tater. Nechal přestavět i hlavní čtyřbokou věž a provést další úpravy. Matúš Čák Trečianský zasahoval i do politického dění v Uhrách, kdy se přikláněl tu na jednu a tu zase na druhou stranu. Dokonce na jaře roku 1315 podnikl ozbrojené tažení na Moravu proti českému králi Janu Lucemburskému.

Nezávislým feudálem zůstal až do své smrti 18.3.1321, neboť královská vojska začala na hrad útočit až po jeho smrti, přesně od 13.7.1321. Těmto útokům však vzdoroval jeho bratranec Štefan Bohemus a hrad i přes značnější poškození ubránil. Trenčiansky hrad se zapsal i do dějin diplomacie, kdy se tady v roce 1364 setkali německý císař Karel IV., uherský král Ludvík Velký a vyslanci polského krále, aby tady vyřešili územní spory.

Původně nevelký kamenný hrad se postupně rozrůstal nejen za dob Matúše Čáka Trenčianského, ale i za dob tureckého ohrožení, kdy byla zbudována Dělová bašta a Velká bašta. Přibývalo opevnění i paláce až se Trenčiansky hrad stal prakticky nedobytnou a velice rozsáhlou pevností. Půdorys hradu (včetně předusnutých opevnění), jenž je nepravidelného lichodélníkového tvaru dosáhl neuvěřitelných rozměrů přibližně 700 × 350 m. Horní hrad je samozřejmě mnohem menší.

Hradu se však dotkly i pozdější událostí, ať již za husitských či stavovských povstání. Poničen byl za Thökölyho povstání, kdy jej čtyři roky obléhalo císařské vojsko, které tady zůstalo do roku 1782. Na čas opuštěný hrad 11.6.1790 vyhořel a od té doby chátral.

Pověst

Po návratu Štefana Zápolského z války proti Turkům se hrad jen hemžil tureckými zajatci. Mezi nimi byla i mladá krasavice Fatima. Ta se Zápolského manželce zalíbila natolik, že si ji vyžádala za dvorní dámu. Fatima však vyhlížela do dálek se smutkem v očích. Čekala na svého milence v naději, že ji přijede vysvobodit. A tak se také stalo. Omar přijel i s velkým doprovodem a obrovským výkupným.

Zápolský ale nechtěl přijmout ani arabské koně, ani dvě stovky zajatců. Všeho měl nazbyt. Co mu však chybělo byla voda. Jen za vodu slíbil vrátit Fatimu a ostatní zajatce. "Budeš ji mít, přinutím trenčianskou skálu vydat vodu", řekl Omar. Tři roky Omar se zajatci kopali do tvrdé skály, tři roky trvalo, než voda vytryskla. Zápolský chtěl radostí obejmout Omara, ten jej však odstrčil se slovy: "Vodu už máš, ale tvé srdce je tvrdší jako skála". A bez jediného ohlédnutí opustil s Fatimou Trenčianský hrad.

Dnes jsou na Trenčianském hradě umístěny některé stálé expozice Trenčianského muzea. Jednak je to expozice "Rodová galéria Ilešháziovcov" s asi 90 obrazy z konce 16. až první třetiny 19. století. Další expozice zaujme především mužskou část návštěvníků. Je to expozice "Chladné a palné zbraně od 13. do 19. století". Následují expozice současné heraldické tvorby na Slovensku, expozice minulosti Skalky, držitelů a majitelů Trenčianského hradu, hradní studna a nakonec feudální justice s ukázkami různých mučících nástrojů.

Jak je Trenčiansky hrad otevřen

Hrad je otevřen denně. V období květen - září od 9.00 do 17.30, v říjnu a dubnu od 9.00 do 16.30 a v období listopad - duben od 9.00 do 15.30. V létě probíhají na hradě rytířské turnaje, ukázky historického šermu aj. Tato vystoupení patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy z historického šermu viděl. Mohu jen a jen doporučit.

Upozornění: Počátkem března 2003 došlo ke zřícení části opevnění nad přístupovou komunikací. Poškozeny byly domy v podhradí i jedna z bašt, ve které je pokladna. Hrad byl po určitou dobu uzavřen, než došlo k zajištění a stabilizaci skály a hradních zdí.

Vstupné malý okruh

• Dospělí 2,7 EUR
• Děti, studenti a důchodci 1,35 EUR

Vstupné velký okruh

• Dospělí 4 EUR
• Děti, studenti a důchodci 2 EUR
• Fotoaparát 0,7 EUR
• Kamera 1,7 EUR

Kontakty

• Tel.: +421 327 435 657
• E-mail: office@muzeumtn.sk
• Web: www.muzeumtn.sk