Město Třeboň plné rybníků a cenných historických památek

Město rybníků a kulturních památek

Ještě než jsem vstoupil do té brány, podíval jsem se náhodou vlevo a tam v nějakém částečně zarostlém kanále nebezpečná nahatá (bohužel kamenná) ženská. Nedalo mi to, vrátil jsem se k orientační mapce, abych zjistil, co je ve věci a hrubě mi zatrnulo, protože ten kanál je veleslavná Zlatá stoka. No a tou bránou se vstupuje na historické náměstí dalšího mnou navštíveného jihočeského klenotu - Třeboně (podruhé už jsem mostkem Zlatou stoku překračoval s hlubokou úctou).

Pokračuji náměstím, z kterého dýchá historie snad z každého domu, kašny nebo boční uličky, vyhýbám se davům nejrozmanitěji brebentících turistů či kolařů se stroji na lehko nebo na těžko, obcházím několik obligátních stánků a již je zde Severní brána, tedy vstup do třeboňského zámku.

Kdysi tady byly jen močály a pralesy a vedla tudy stezka z Vitorazska do Čech, území patřilo ze začátku klášteru ve Zwettlu, ale v roce 1256 jej získali Vítkovci (landštejnská větev se stříbrnou růží v erbu). Osada zde stojící dostala jméno Třeboň podle předem upraveného, vytříbeného místa nebo německy Wittingau podle zakladatele rodu (Vítek…). Brzo zde byl dvorec, kostel a od druhé pol. 14. stol. i noví majitelé, pro změnu s erbem červené růže - tedy Rožmberkové.

Čtěte také: Za kameny a skálami Novohradských hor

Osada byla dále zvelebována, od roku 1341 se stala městem a roku 1376 obdržela práva královských měst. Z dvorce se stal kamenný hrad s hradbami a příkopy, opevnění spolu s okolními přírodními podmínkami se stalo natolik odolným, že třikrát (!) se ubránilo nájezdu husitů a sirotků.

Velký kus práce na budování objektu odvedli Vok, Jindřich a Vilém z Rožmberka, poslední už postupně přeměnil gotický hrad na renesanční zámek. V době vlády Viléma se na dotváření okolí Třeboně podílel i známý regent Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Zajímavostí je, že na Karlově universitě studoval vodohospodářství (kdo by dnes řekl, že už v té době se na universitě takový obor přednášel).

Jakub se později velmi nesnášel s nástupcem Viléma jeho mladším bratrem populárním Petrem Vokem, ten jej poslal do Prahy a zde se zúčastnil výběrového řízení. Vyhrál a díky tomu vybudoval v Praze pro hrad speciální akvadukt, jehož pozůstatky jsou dodnes k vidění. Největší díl práce ale Jakub samozřejmě odvedl v Třeboni a okolí (navázal na práci svých předchůdců Štěpánka Netolického a Mikuláše Rutharda).

Rybníky, stoky, kanály a dalším vodní díla, v rozsáhlém rovinatém území bez moderních geodetických přístrojů a pomůcek, GPS, satelitů atd. Ta voda prostě musí stále odněkud někam téct a jak to změřit v té rozsáhlé rovině… aby vše správně fungovalo.

Rybníky Rožmberk a Svět (původní jménem Nevděk, protože se Jakub pohádal i s měšťany Třeboně) netřeba snad ani připomínat. Když jsem stál na hrázi Světa, uvědomil jsem si, že tento rybník je opravdu velký jako sv… a původně prý byl ještě o 160 ha větší!

Nejznámějším a nejpopulárnějším (díky filmovému zpracování) vladařem Třeboně byl Petr Vok. Do Třeboně přesídlil po smrti bratra, až když musel kvůli dluhům prodat Bechyni a panství krumlovské.

Na zvelebování a budování zámku a parku pro něj pracoval např. vlašský stavitel Domenico Cometa nebo malíř Tomáš Třebechovský. Právě díky Petrovi z Třeboně vznikl jeden z největších zámků v ČR a také ve své době zde shromáždil jednu z největších knihoven v Evropě.

I když Petr byl v mládí bouřlivák, neváhal např. v roce 1611 obětovat rožmberský stříbrný poklad na žold pasovských, aby ochránil obyvatelstvo jižních Čech před válečnými útrapami. Petr také postupně přestoupil od katolicismu k luteránství a pak k jednotě bratrské a stal se předním činitelem protestantských stavů.

Po smrti Petra majetek zdědili Švamberkové (kteří pokračovali v Petrem nastolené linii), Petr ze Švamberka byl jeden ze třiceti direktorů na čele stavovského povstání, díky nečekanému úmrtí však unikl potrestání.

Roku 1622 císařská vojska vyhladověla Třeboň, panství jako konfiskát si až do roku 1660 ponechal císař, potom jej prodal Schwarzenberkům. Ti dále pokračovali v budování objektu a parku a také nechali na nádvoří postavit kašnu s motivem havrana klovajícího turkovu hlavu.

Když jsem před dvěma roky zahlédl na fasádě jednoho domu ve Veselí nad Lužnicí erb s tímto motivem, říkal jsem si, co je to za ptákovinu. Ale doopravdy není, tento motiv dostali Schwarzenberkové do rodového znaku za to, že generál Adolf Schwarzenberk porazil Turky u uherského Rábu… Schwarzenberkové přišli o část majetku až při pozemkové reformě po vzniku Československa, o zbytek majetku přišli díky zestátnění v roce 1948.

Přestože dnes sídlí v části objektu archív, jsou veřejnosti přístupné historické interiéry rožmberské i schwarzenberské a také konírna s expozicí o chovu koní na šlechtickém sídle. Zajímavým objektem je také novogotická Schwarzenberská hrobka vybudovaná v parku na břehu rybníka Svět nedaleko Domanína.

Třeboň je fantastické místo na potulování se historickými uličkami nebo kolem množství blízkých rybníků. Je ideálním východiskem na krátké či dlouhé ale vždy krásné cyklotúry v CHKO Třeboňsko (biosférická rezervace vyhlášená Unescem), blízko je do Rakouska, do Novohradských hor, do Slavonic, k Landštejnu a na mnoho dalších míst. Tento kraj se rozhodně vyplatí navštívit.

Třeboň na turistické mapě