Malé velké cíle, kostelík sv. Margity

Území Dolnomoravského úvalu je krajina rovinatého charakteru. Se svým příjemným a nenáročným terénem je doslova stvořena pro cyklistické projížďky po obou březích řeky Moravy, která tu tvoří jak skutečnou tak i pomyslnou hranici mezi Českou republikou a Slovenskem. I přes mnohá lákadla však tohle území nepatří mezi turisticky nejatraktivnější.

Jmenujme tedy některé ze známějších turistických cílů v jeho jihovýchodní části. Přírodní park Strážnické Pomoraví, strážnický skanzen, rozvíjející se Baťův kanál. V Hodoníně pak například zoologická zahrada, Masarykovo muzeum. A v neposlední řadě nezapomeňme na Mikulčice - Valy. Známé archeologickým výzkumem z období Velké Moravy.

A právě někam do těchto končin bych chtěl upoutat vaši pozornost. Na místo asi kilometr vzdálené od mikulčických Valů, avšak na druhém břehu Moravy, tedy na slovenské straně, kam se dostanete přes hraniční přechod a taky jediný most přes Moravu v okolí: Hodonín - Holíč. Stojí zde pozoruhodná nevelká stavba o rozměru 9×5 metrů, na kterou jakoby bylo trochu našimi národy pozapomenuto. Jedná se o doslova malý kostelík u západoslovenské obce Kopčany - kaple sv. Margity.

O vzácnosti památky neměla tušení církev a snad ani vědci. Patrně to zavinila odloučenost kostelíku od lidských příbytků. Snad řeka tenkrát zastavila archeology z Mikulčic. Naštěstí od roku 1999 se kostelík začal rekonstruovat s patřičným archeologickým výzkumem. Podle nejnovějších zjištění archeologů se jedná o nejstarší dochovaný křesťanský kostel ve střední Evropě.

Pravděpodobné je, že je to jediná doposud stojící velkomoravská stavba. Ty ostatní, stejně jako hrdé hradiska a města zanikly. Změnily se v nánosech architektonických slohů či stylů k nepoznání, nebo je vzal zub času. Kostelík sv. Margarety byl totiž původně považován za stavbu z 9. až 11. století.

Až nové poznatky ukázaly, že se jedná o stavbu starší. Tedy velkomoravskou. V roce 2004 se totiž objevily v blízkosti tři hroby. V nich se našly dva pozlacené knoflíky a náušnice z období Velké Moravy. Hroby pocházejí z doby až po dobudování kostela. Což je příjemným důkazem věruhodnosti zmiňované památky. Také analýza omítky určila předrománský původ. A mimořádný je i stav kostela - neboť se až z 80 % dochovala původní stavba. Zůstává otázka jeho umístnění? Byl snad součástí východní periférie 200 hektarového sídla Mojmírovců? Spojoval jej s mikulčickými Valy nějaký brod, most přes řeku Moravu?

Svatá Margita na turistické mapě

Markéta Antiochijská, podle které je kostel pojmenovaný, byla legendární panna mučednice, dříve jedna z nejoblíbenějších křesťanských světic. Jelikož neexistuje žádný doklad, že je její příběh víc než pouhou legendou, byla v roce 1969 odstraněna ze všeobecně platného církevního kalendáře. Jako by to připomínalo dřívější osud kostelíku.

V legendě se o ní vypráví, že antiochijský prefekt Olýbrius se s ní zatoužil oženit, ale ona jej odmítla pro lásku k Bohu. On ji udal. Za víru v křesťanství byla krutě mučena a uvržena do žaláře. Ale nikoliv jen světská muka jí tížily. Zde se ji zjevil Satan v podobě draka a pohltil ji. Ale kříž jež držela při svých modlitbách v rukou, způsobil, že netvor pukl a Markéta se vynořila živa a zdráva. Nakonec však byla popravena.

K unikátní památce na území zvaném Hrůdy, která byla po staletí přehlížena vede stezka od holíčského zámku či přímo z obce Kopanice, kterou pravděpodobně zvolí cyklisté projíždějící po zvýšeném břehu slovenské strany Moravy. Okolí místa tvoří velké pastviny s hojným výskytem čápů. A ještě jeden podnět. V kopčanském barokním hřebčinci ze 17. století choval koně z maďarské pusty Eneyd i císař František I. Objekt hřebčince představuje soubor budov okolo velkého dvora s hlavní reprezentační budovou, ke které přiléhají křídla maštalí pro lipicánské koně španělské jezdecké školy. Přeji vám šťastnou cestu…