Krápníková Strašínská jeskyně, unikát v Šumavském podhůří

Tip na prázdninový výlet u Strašína

Malá zprávička v místním tisku, která informovala o krátkém otevření Strašínské jeskyně v době prázdnin, byla na počátku této cesty. Jeskyně je v současné době přírodní památkou, jíž byla vyhlášena v roce 1967. Určit, ve které části Šumavského podhůří se Strašínská jeskyně nachází je tak trochu problém. V úvahu přichází Svatoborská nebo Bavorovská vrchovina. Předpokládám, že to bude ta druhá jmenovaná. Tedy spíše její podcelek, Budětická vrchovina. Snad to je pravda.

Širokým a mělkým údolím západně od jeskyně protékají Nezdický a Zuklínský potok. Z jihovýchodu od Strašína se nedaleko jeskyně k ním připojuje malý potůček. Ten zřejmě byl v minulosti příčinou vzniku jeskyně. Obec, po které jeskyně dostala jméno, je od jeskyně vzdálená přibližně 1 kilometr na jihovýchod. Samotná jeskyně je skryta pod návrším, které je porostlé smíšeným lesem.

V okolí vstupu do jeskyně je několik lidskou rukou vzniklých vápencových skalek. Strašínská jeskyně byla v minulosti dolem. Těžil se tady z jeskynních sedimentů limonit. Ten byl dodáván do hutí a také se využíval v keramickém průmyslu. Práce spojené s těžbou byly započaty v roce 1936 a v tomto roce byla těžba i ukončena.

Čtěte také: Vyšší Brod - klášter a město poblíž Čertovy stěny

Ke vstupu se sestupuje po dosti příkrém svahu k železné mříži, která je u vstupu do podzemí. Vchod je široký okolo 6 metrů a vysoký 1, 6 metrů. Po vstupu se návštěvník ocitne v největším prostoru jeskyně. Jeho délka je 26 metrů, šířka 12 metrů a výška 3 metry. Pod nohama je prudký a hodně klouzavý svah. Odtud na východní straně lze prolézt do chodbiček, které jsou dlouhé okolo 80 metrů. Je nutné jít na kolena a v některé síňce se lze i narovnat. Na opačné straně je dosti široká 60 metrová chodba.

V nejhlubším místě velké síně je průzračné jezírko a za ním má být ještě jedno. Ale tam je přístup hodně obtížný. Když se všechny chodby a prostory jeskyně sečtou, skončí se u čísla 200 metrů. Jako každá jeskyně má i Strašínská nějaké pozoruhodnosti. Ve stropní části je několik mísovitých prohlubní, které vytvořila kondenzovaná voda.

Zajímavé jsou na stropě i vodní kapky, které nejsou přichyceny ke skále, ale visí na vláscích plísně. Největší chloubou jsou ale živé kořenové stalagmity, které připomínají kaktus. Rostou díky vodě, která na ně kape ze stropu. Několik jich je i ve stádiu kořínku, ale prý kvůli vysokému stropu nad nimi neporostou.

Jeskyní nás provázel mladý muž a věděl toho skutečně hodně. Kdybych měl známkovat, tak by to byla jednička s hvězdičkou. Vstup do jeskyně je pouze na vlastní nebezpečí. Jedinou pomůckou je natažené lano v neprudším místě svahu. Přesto se občas musí jít na čtyři a zem v jeskyni nejenže ulpí na dlaních, ale dokonale je i obarví. Svítí se jen baterkami. V zimě v jeskyni zimují netopýři.

Hezké je i okolí jeskyně. Kromě luk a lesíků se otevírají pohledy do okolí. Na západě je vidět Sedlo (902 m n. m.) ve Svatoborské vrchovině. Na jihu se zvedá hřeben Javornické hornatiny. Díky vápencovému podloží tady roste i zajímavá květena. Lze jmenovat žluté devaterníky, růžovou mateřídoušku, chrastavce, třezalky a mnoho dalších.

Zbývá dodat, že vstupné je 40,- Kč a jeskyně bude opět otevřena příští prázdniny. Je ale možné domluvit si návštěvu na obecním úřadě ve Strašíně. Nejhorší je to s fotografováním, světla baterek toho moc nezmůžou.

Strašínská jeskyně, turistická mapa