Na západ nejen za církevními památkami

Turistický portál Plzeňského kraje je pojmenován "Plzeňský kraj - turistů ráj", ale řekne - li se Plzeňský kraj, každému se určitě nejdříve vybaví proslulý zlatavý mok - plzeňské pivo. Možnost zajímavé turistiky všeho druhu si připustí málokdo. Přitom neobyčejně pestrá příroda kraje, počínaje horskými oblastmi na západě a vedoucí přes vrchoviny až téměř k rovinatému území vnitrozemí, k různorodým výletům přímo svádí.

Každý návštěvník tohoto regionu si tu přijde na své - má na výběr z mnoha historických, sakrálních i technických památek. Vždy zde může vidět mnoho zajímavého. Dnešní pozvánka na výlet se vás o tom pokusí přesvědčit.

Kde nocoval Suvorov

Město Stod leží v údolí řeky Radbuzy asi 25 km jihozápadně od Plzně. První zmínka o vsi Stod pochází z roku 1235, kdy ji král Václav I. daroval ženskému klášteru premonstrátek v Chotěšově. Král Jan Lucemburský osadu v roce 1315 povýšil na městys, který se díky své poloze na bavorské obchodní cestě rychle rozrůstal. Po skončení husitských válek městečko patřilo katolické šlechtě, ale již počátkem 16. století přešlo znovu do majetku chotěšovského kláštera. Městečko vzkvétalo, rozvíjela se řemesla.

Výhodná poloha na již zmíněné obchodní cestě znamenala zřízení jedné z nejstarších poštovních stanic v Čechách, která byla vyznačena již na mapě z roku 1547. Statut města získal Stod v roce 1850, další rozvoj města podpořilo zahájení železniční dopravy na trati Plzeň - Furth im Wald v roce 1861. Za 2. světové války byly ve městě zřízeny tři zajatecké tábory. Město bylo osvobozeno dne 6. května 1945 americkou armádou, později byla většina německého obyvatelstva odsunuta a nahradili je přistěhovalci z vnitrozemí. V letech 1949 - 1960 byl Stod i sídlem okresního úřadu.

Ve městě je několik pozoruhodných budov, které bychom neměli přejít bez povšimnutí. Z náměstí ČSA se vydáme po červené turistické značce a hned po levé straně upoutá náš zájem budova současné radnice, která byla vystavěna počátkem 20. století. Před mostem přes řeku Radbuzu odbočíme vlevo na náměstí J. A. Komenského, abychom si prohlédli dům č. 12 - tzv. Starou poštu (původně poštovní stanice na trati Praha - Plzeň - Klenčí, později hostinec U labutě), kterou tvoří skupina tří domů s barokním průčelím.

Jeden ze štítů je ozdoben plastikou císařského dvouhlavého orla, na druhém uvidíme letopočet 1747, tj. rok výstavby. Na fasádě prostřední budovy je umístěna pamětní deska, odhalená v roce 1959, připomínající ubytování vojevůdce Alexandra Vasiljeviče Suvorova v tomto hotelu v roce 1799. Celý stavební soubor byl rekonstruován v letech 1997 - 1998. Na Komenského náměstí se rovněž nachází původně barokní radnice, kterou nechal v roce 1665 vybudovat Jiří Müller z Mühlemtalu. Budova získala svoji dnešní podobu při přestavbě v roce 1830.

Vrátíme se znovu na červenou značku a půjdeme přes most. Přímo proti nám se tyčí dominanta města - chrám sv. Máří Magdalény. Původně zde stávala dřevěná kaple zasvěcená sv. Janu Křtiteli, která byla prý v roce 1406 přestavěna na kamennou kapli, již tehdy zasvěcenou svaté Máří Magdaléně. V roce 1567 byla kaple přestavěna na kostel zásluhou probošta Adama Hastera. O tři roky později byla ke kostelu přistavěna dřevěná věž, která byla osazena zvonem o váze s českým nápisem Při další úpravě kostela v letech 1688 - 1691 byla dřevěná věž nahrazena kamennou, zakončenou cibulovitou věží.

V 18. století došlo k dalším změnám kostela - v roce 1718 byla přistavěna kaple sv. Vojtěcha a do ní byl v roce 1785, po zrušení kláštera v Chotěšově, umístěn tamější oltář sv. Benedikty. Po požáru v roce 1837, kdy kostel částečně vyhořel, bylo rozhodnuto o jeho další přestavbě, která se uskutečnila v letech 1841 - 1843 v empírovém slohu podle projektu stavitele A. Turnera z kláštera v Teplé. Hodiny byly umístěny do věže v roce 1864, nové varhany pak v roce 1909. Opravy kostela pokračovaly i ve 20. století - v roce 1972 byla v kostele zřízena zimní kaple a byly opět zprovozněny věžní hodiny. Poslední rekonstrukce kostela se uskutečnila v letech 1992 - 1995.

Interiér kostela je vyzdoben obrazy Svaté Máří Magdalény a Panny Marie s rodiči, které jsou dílem malíře M. Ch. Fuchse z Tirsdhenreuthu z roku 1842 a 1843. Pravý oltář zdobí obraz Panna Maria na zeměkouli od Antonína Celeryna. V kostele je rovněž umístěn "svatý kříž" z kostela na Křížovém vrchu.

Kostel nebo rozhledna?

Za mostem červená turistická značka odbočí vlevo a mírným stoupáním nás vyvede ven z města. Procházíme pěšinou po louce, kterou zleva lemuje les. Na horizontu spatříme Křížový vrch, z jehož zalesněného vrcholu vyčnívá jeden z cílů naší cesty - kostelní věž. Vstoupíme do lesa a po krátkém stoupání zaměníme červenou značku za zelenou. Asi po 200 metrech vystoupáme na vrchol Křížového vrchu o výšce 487 m n. m. Toto místo je zmiňováno již ve středověku( tehdy se vrch nazýval Vrabina a tento název byl používán až do poloviny 18. století. Písemně je doloženo, že na vrcholu stával dřevěný kříž s dřevěnou postavou Krista od neznámého autora, který byl v roce 1739 vyroben na popud tehdejšího lesního na Vrabině Jana Václava Eberleho.

Legenda vypráví, že v době tzv. války o české dědictví, kdy se proti Marii Terezii postavily sousední státy Prusko, Bavorsko a Polsko aby získaly její říši, chotěšovský probošt Krištof Schmiedl slíbil, že pokud obyvatelé kláštera nebudou muset utíkat před nepřítelem, nechá vybudovat na Křížovém vrchu kostel. Po uzavření míru v roce 1745 probošt splnil svůj slib a stavba kostela se uskutečnila v letech 1747 - 1755. V srpnu 1746 se tu údajně stal zázrak - kříž s dřevěným Kristem se při pobožnosti za přítomnosti věřících obrátil, což písemně potvrdil i tehdy přítomný pošmistr ze Stoda. Tolik pověst.

Kostel, který byl postaven podle pražského chrámu Na Karlově, se stal poutním místem. Interiér vyzdobil svými freskami plzeňský malíř Julius Lux. Uvnitř byly čtyři oltáře, z nichž tři byly zasvěceny třem Janům - Sv. Janu Křtiteli, Janu Evangelistovi a Janu Nepomuckému. Ke čtvrtému oltáři vedlo 18 mramorových schodů a byl na něm umístěn zmiňovaný zázračný kříž. Do schodů byly umístěny svaté ostatky a jejich boky lemovalo 12 pozlacených andělů. Pro poutníky byl v roce 1750 vystavěn také hostinec s noclehárnou.

Josefínská reforma z roku 1782, která znamenala zrušení více jak 700 klášterů, se dotkla i chotěšovského kláštera a kostel na Křížovém vrchu byl zbourán. Z té doby se zachovala pouze jeho kresba. Na místě původního kostela byl v roce 1862 vybudován nový kostel zásluhou tehdejšího chotěšovského kaplana Felixe Kocha. Budova byla vysvěcena opatem tepelského kláštera a byl do ní opět postaven "zázračný kříž", do té doby umístěný ve Stodě. Postupně byla vybudována i Křížová cesta, na jejíž výzdobě se podílel plzeňský sochař Galgani. V roce 1916 vyhořela hájovna na Křížovém vrchu, její obyvatelé se odstěhovali a kostel byl několikrát vykraden. V roce 1923 byl na místě vyhořelé hájovny postaven hostinec, a když byla v roce 1931 ke kostelu přistavěna vyhlídková věž, tak se zdejší poutní místo stalo i místem turistickým.

Poslední pouť na Křížový vrch se uskutečnila v roce 1959. Pak ho jako významné strategické místo získala armáda, z fary byly zřízeny ubikace, z kostela provizorní tělocvična a z věže se stala pozorovatelna protivzdušné obrany. Vrch, vojáky nazývaný Křižák, měla armáda ve svém majetku téměř 30 let (1967 - 1995), a proto se místo stalo na dlouhá léta pro veřejnost nepřístupné. Postupně byly zničeny sochy na Křížové cestě, byl pobořen bývalý hostinec i ostatní stavení a celá budova kostela byla zdevastovaná. V roce 1995 byl sice objekt navrácen církvi, ale pustošení místa pokračovalo i nadále.

O devět let později byl areál po dohodě převeden na Mikroregion Radbuza a bylo započato s úpravou prostranství - zbytky budov byly odstraněny, poničená vyhlídková věž byla opravena. Při její opravě bylo v báni nalezeno prostřelené pouzdro s částečně poškozenými dokumenty. Pro veřejnost byla věž zpřístupněna jako rozhledna v roce 2004. Za kostelem se prý nachází neobvyklé místo, kde je podle tvrzení senzibilů velmi silný tok energie. Postaví-li se návštěvník na chvíli na toto místo, může tak ztracenou energii znovu načerpat. Vystoupáme-li po 71 schodech na vrchol vyhlídkové věže, nabídne se nám překrásný kruhový výhled - uvidíme nejen Plzeň a Radyni, ale i vrcholky Šumavy. V interiéru bývalého kostela je k vidění deska s významnými daty, která se týkají historie zdejšího místa. Křížový vrch opustíme po zelené turistické značce a po krátkém sestupu již půjdeme pohodlnou lesní cestou.

Klášter - ohrožená památka

Opustíme les a otevřeným terénem mezi poli dojdeme do obce Chotěšov. Z jejího středu můžeme spatřit celou mohutnou budovu zdejšího kláštera, v obci uvidíme rovněž sochu sv. Jana Nepomuckého a u školy mariánský sloup z konce 17. století.

První zmínka o Chotěšovu pochází již z roku 1115. Kníže Hroznata zde pravděpodobně kolem roku 1200 založil klášter premonstrátek, který v historii hrál významnou roli v rozvoji kraje a dnes vytváří velkolepou dominantu obce. Klášter měl pohnutý osud, byl mnohokrát dobyt a vypleněn, ale vždy zase obnoven. V polovině 18. století se uskutečnila jeho poslední přestavba v barokním slohu podle plánů Jakuba Augustona. Na základě reforem Josefa II. byl v roce 1782 klášter zrušen a po vystěhování řeholnic získal majetek Náboženský fond. V roce 1822 koupil celé panství kníže Karel Alexander Thurn - Taxis z Regensburgu. Klášterní kostel chátral, později vyhořel a byl zbourán.

Na konci 19. století byla budova konventu pronajata salesiánskému řádu Navštívení Panny Marie. Řeholnice zde obnovily klášterní komunitu a zřídily dívčí penzionát se soukromou církevní školou. Penzionát byl zrušen před 2. světovou válkou( během války sloužil klášter jako ubytovna pro totálně nasazené ženy a zároveň jako starobinec, který byl zrušen v roce 1950. Řádové sestry spolu se starými lidmi byly tehdy vystěhovány do Litoměřic a klášter převzala armáda, která užívala objekt jako kasárna až do roku 1973.

Od roku 1961 zde sloužil část své základní vojenské služby i písničkář Karel Kryl. Třiadvacetiletý pobyt armády v klášteře znamenal zdevastování celého církevního areálu. Po roce 1973 byl objekt prázdný, jen se měnili správci majetku. V roce 1991 byla navrácena část areálu řádu Navštívení Panny Marie, který po jedenácti letech převedl objekt konventu do majetku obce.

Areál kláštera má rozlohu téměř 69 tisíc m², tvoří ho čtyřkřídlá budova konventu, kaple, pavilon, terasní zdi se dvěma věžemi, prelatury s gotickým podzemím a další čtyři budovy. Nedílnou součástí jsou i zahrady. Na severovýchodní straně objektu se nachází farní kostel Narození Panny Marie zakončený kopulí s lucernou ze 14. století, který byl přestavěn v letech 1745 - 1747. Prohlídkový okruh s expozicí historie kláštera a obce zavede návštěvníky do konventu s barokními freskami a obrazy, které jsou dílem Františka Julia Luxe z Plzně z let 1754 - 1756, dále je možnost prohlídky gotického podzemí a farního kostela. Za zhlédnutí určitě stojí zrestaurovaná freska o velikosti 180 m2 v konventu kláštera. Od roku 2004 celý objekt patří mezi nejohroženější památky u nás a v současné době je postupně rekonstruován.

Do cíle už jen kousek

Od kláštera se vydáme po silnici č. 26 vedoucí z Chotěšova do Stodu (již není turisticky značeno), abychom mohli navštívit ještě před městem Stod vpravo umístěný Háj umučených. Zde byl v roce 1960 slavnostně odhalen žulový památník s bronzovou deskou připomínající 241 obětí transportu smrti, který se ve městě zastavil v dubnu roku 1945. Svůj dnešní výlet ukončíme opět na náměstí ČSA ve Stodu.

Město Stod, jakož i jiná města, má také svého slavného rodáka. Johan Florián Hammerschmid (1652 - 1735) byl rektorem arcibiskupství v Praze a zastával i místo faráře v Týnském chrámu v Praze. Z jeho prací je nejznámější Prodromus Gloria Pragensis (Úvod k popisu památností pražských) a Historie Klatovska, která je psána česky.

Informace

• Popsaná trasa má délku cca 22 km
• Město Stod se nachází na silnici č. 26 vedoucí z Plzně na hraniční přechod Folmavu
• Stanice bus: Chotěšov
• Stanice vlak: Chotěšov u Stoda - železniční trať č. 180 z Plzně do Domažlic
• Rozhledna na Křížovém vrchu je od dubna do konce října v sobotu, v neděli a ve svátcích od 10. 00 - 17.00 hodin

Klášter Chotěšov - otevřeno je celoročně pro skupiny nad 5 osob po předchozím objednání (tel. 377 900 421 OÚ Chotěšov), jinak od května do konce září v neděli od 13. 00 - 17. 00 hodin.

Přes Křížový vrch vede z Černotína do Chotěšova naučná stezka Příroda a lidé, na níž jednotlivé informační panely upozorňují na přírodní a kulturní zajímavosti kraje.

Další potřebné informace

• www.klasterchotesov.eu
• www.obec-chotesov.cz
• www.mestostod.cz