Štěpánka, novogotická rozhledna

Novogotická rozhledna s pěkným jménem Štěpánka se nachází na vrcholu Hvězda, jenž dosahuje výše 958 metrů a představuje nejzápadnější bod chráněné zóny Krkonošského národního parku.

Za pěkného počasí bývá celoročně otevřena (v zimě pouze o víkendech) a nabízí výborné rozhledy. Jako na dlani před námi leží nejenom západní část Krkonoš v čele s Kotlem, Vysokým Kolem či Violíkem, ale i Jizerské hory s vrcholem Jizera a vodní nádrží Souš. Dále lze spatřit v Českém ráji např. kopec Kozákov a typickou dominantu města Liberec Ještěd, ukazují se i Lužické hory a České středohoří.

Nejkratší cesta na Štěpánku vede z blízkých obcí Příchovice či Kořenov, do nichž se dá dopravit i autem, případně lze do osad vystoupat pěšky z Tanvaldu. Zdatnější turisté pak mohou zvolit trasu z Harrachova přes Dolní Kořenov, nebo lze přijít od Vystrkova, kde se scházejí cesty od Rokytnice nad Jizerou, Jablonce nad Jizerou a Vysokého nad Jizerou.

K poslední z uvedených cest ještě zmíním, že zhruba kilometr před cílem najdeme pískovcový Hutterův kříž, který získal jméno po svém tvůrci, jenž ho postavil roku 1834. Památka se nachází v lese u značené cesty pod Bílou skálou (964 metry), na níž byl v roce 2000 na křemencovém podloží vztyčen pro změnu kříž dřevěný.

Stavbu Štěpánky započal v roce 1847 kníže Kamil Rohan na počest arcivévody Štěpána, jenž coby zemský rada, který dohlížel na stavbu silnice z Liberce do Krkonoš, vystoupil za svého pobytu na Hvězdu (tehdy se kopec jmenoval Buchstein). Arcivévoda Štěpán však v následujícím revolučním roce odešel nuceně do Uher a kníže tudíž stavbu, jež vyrostla do výše šesti metrů, obratem zastavil, nemínil oslavovat někoho, kdo ztratil politický vliv. Tolik fakta, pověst líčí události trochu jinak.

Rozhledna Štěpánka na turistické mapě

Cikánka prý knížeti předpověděla, že po dokončení věže brzy umře, a tak raději nepokoušel osud, ten ho však nakonec, jak to chodívá, stejně dostihl. Po čtyřicet let se s rozestavěnou věží v podstatě nic nedělo, až koupil pozemek horský spolek a v roce 1892 stavbu dokončil.

Původní dolní část doplnil o štíhlou osmibokou věž a rozhlednu se slávou uvedl do provozu, načež tehdy už jednadevadesátiletý Rohan dle věštby vskutku skonal. Dnes už těžko zjistíme, jestli cikánka opravdu tak dobře předvídala budoucnost, nebo šlo o pouhou souhru náhod, pro nás je hlavní, že Štěpánka slouží turistům dodnes.

Najdeme u ní dřevěný stánek, v němž prodávají nejen vstupenky, ale i občerstvení, další dvě chaty stojí na kopci o kousek níž. K zajímavostem patří i kamenný stůl s lavicí u vchodu do věže a pamětní deska odhalená roku 2008, která připomíná o rok starší expedici na horu Járy Cimrmana, jež vedla z Hvězdy přes Lomnický štít až na Altaj.

Za rozhlednou stával svého času i kamenný válečný kříž, za druhé světové války šlo o symbolické místo tamních nacistů. Závěrem zbývá doplnit, že Štěpánka dosahuje výšky dvacet čtyři metry, výška vyhlídkové plošiny má dvacet jeden metr a nahoru vede jednaosmdesát schodů.