Spišský hrad, národní kulturní památka

Rozložitý Spišský hrad zvedající se na strmém travertinovém bradle ve výšce 634 nemůže uniknout pozornosti nikoho, kdo míří Hornádskou kotlinou z Levoče dále na východ k Prešovu a Košicím.

Spišský hrad, národní kulturní památka, je od roku 1993 na seznamu památek UNESCO společně se skalním městem Dreveník, kostelem v obci Žehra, Spišskou Kapitulou a v roce 2011 připojenou Levočou.

První známá písemná zmínka o Spišském hradu pochází z roku 1249. Původně královský hrad byl ale založen již někdy v 11. a nebo nejpozději ve 12. století. je ukázkou vývoje hradní architektury od 12. do 18. století. Svou rozlohou přesahující 4 hektary (4,14 ha) patří Spišský hrad nejen k největším hradům Slovenska, ale i střední Evropy.

Spišský hrad byl vystavěn na místě staršího opevněného hradiště lidu tzv. púchovské kultury. Po jeho zániku se další hradiště objevuje na protějším vrcholu směrem ke skalnímu městu Dreveník. Lokalita však byla osídlena s největší pravděpodobností již od doby kamenné.

Nejstarší část hradu tvořila velká kruhová věž, která byla již ve 13. století přestavěna na válcovou. K ní v první polovině 13. století přibývá románský palác a další části. Během tatarských vpádů se kamenný Spišský hrad osvědčil a nájezdníků, narodíl od hradů dřevěných, odolal. Vzniká nový, tzv. prepoštský palác. Hrad se stává centrem Spišské župy.

V letech 1275 - 1280 byl Spišský hrad sídlem královny Alžběty Kumánské. V roce 1312 byl hrad poškozen při bojích Matúša Čáka s Omodejovci. Matúš Čák se snažil hrad obsadit, hradní posádka se však jeho útokům ubránila.

Ve 2. polovině 14. století bylo přistavěno tzv. středné nádvoří a hrad byl přestavěn v gotickém stylu. Dolní předhradí, tzv. velké bylo v 15. století za pobytu Jana Jiskry z Brandýsa, který tady hájil zájmy Ladislava Pohrobka, a sloužilo především jako opevněné tábořiště jeho vojsk. Hrad tak pomalu dostával dnešní podobu.

Významným dějinným mezníkem hradu byl rok 1464. V tomto roce se Spišský hrad dostává z královského držení do rukou mocného uherského rodu Zápolských. Imrich a Štefan Zápolští vlastnili okolo 70 hradů a byli jednou z nejvýznamnějších šlechtických rodin tehdejších Uher. Přestože vlastnili zmíněných 70 hradů, zvolili si za sídelní hrad právě hrad Spišský. Noví majitelé hrad dále přebudovávali a modernizovali. Nechali postavit novou kapli, přestavěli původně románský palác do gotického stylu, nechali zesílit věž a vnější hradby. Na Spišském hradě se narodil i poslední uherský král jenž nebyl z rodu Habsburků - Jan Zápolský.

Když Jan Zápolský prohrál boj o uherský trůn, byl Spišský hrad zkonfiskován (v březnu 1528). V roce 1531 se hrad z královských rukou opět přesunuje do držení šlechtického rodu, tentokráte Thurzovců. Ti vtiskují hradu renesanční charakter. Ovšem poměrně brzy vymírají po meči a hrad se dostává do držení rodu Csáky, jenž byl vlastníkem Spišského hradu až do roku 1945. Na hradě ale sídlili pouze do konce 17. století, neboť rod přesídlil do pohodlnějších zámků. Na hradě zůstávala pouze vojenská posádka, která se zasloužila o jeho zkázu - hrad v roce 1780 postihl silný požár. Od té doby byl Spišský hrad neobýván a pustl.

Dreveník, skalní město

O mimořádném významu Dreveníka svědčí skutečnost, že se jedná o Národní přírodní rezervaci s rozlohou asi 102 hektarů (101,82 ha). První rezervace tady byla vyhlášena již v roce 1925, poslední novelizace proběhla v roce 1993. Předmětem ochrany je území mimořádného významu s rozmanitými útvary jako jsou skalní věže, jeskyně a propasti, ale také fosilní nálezy a vzácná flóra a fauna «

Nejcennější částí Spišského hradu je horní, nejstarší část hradu. Přístup do horního hradu umožňuje románská brána obklopená silnými zdmi z poslední přestavby hradu v 18. století. Vedle je hradní cisterna vytesaná do skály. Na druhé straně horní části hradu se nacházejí obytné budovy hradních pánů se zachovalými renesančními a gotickými okny. Z upravené vyhlídkové plošiny se dnes otevírají fantastické rozhledy do krajiny. Hrad převyšuje okolní terén totiž až o 200 metrů. Uprostřed tohoto prostoru se nachází donjon - obytná věž z poloviny 13. století.

Podívejme se ale i do dolních částí hradu. Již při vstupu do hradu od jihu zaujme důmyslné opevnění vstupní brány. Samostatně stojící kamenné sloupy byly v minulosti pospojovány dřevěnými kůly, které tvořily první linii obrany hradu. Pokud se nepřiteli podařilo proniknout přes tuto linii, čekal jej hluboký hradní příkop a pak vysoká kamenná hradba. Teprve nyní se dostáváme k věži s gotickou bránou z 15. století. Do ní se navíc vstupovalo po padacím mostě s propadlištěm, přístup znemožňovala i silná mříž …

Uprostřed středního nádvoří stál velký dům, po obvodě se pak nacházely ubytovny hradní posádky, úplně vzadu byly sýpky. Velké (dolní) nádvoří bylo, jak jsem napsal již výše, opevněným tábořištěm, v případě nebezpečí mohlo posloužit i jako útočiště pro okolní obyvatelstvo.

Otevřeno:

• Květen – říjen 9.00 – 19.00 (poslední vstup 18.00)
• Listopad – duben otevřeno po domluvě

Vstupné:

• Dospělí 4 EUR
• Slevněné 3 EUR
• Rodinné vstupné 12 EUR

Další informace

• www.spisskyhrad.com
• www.snm.sk

» Nejnovější články, archiv