Treking > Tipy na výlet > Soví hory

Soví hory

Na prahu sudetských hor

8.4.2011 | Jan Vítek

Slovo Sudety nemá v našich novodobých národních dějinách zrovna dobrý zvuk a zejména u starší generace dosud vyvolává nepříjemné vzpomínky na události před druhou světovou válkou i po jejím skončení. Původ slova Sudety však nemá nic společného s národnostními třenicemi, ani s osudy lidí odedávna žijících na česko-německém pomezí. Jde o dávné pojmenování hornaté krajiny našeho severního příhraničí a přilehlých území. Pojmy jako Sudetská soustava, Východní, Střední a Západní Sudety vešly i do zeměpisného názvosloví.

Chata Zigmuntówka

Nejvyšším sudetským pohořím jsou hraniční Krkonoše, druhý v pořadí Hrubý Jeseník zcela náležející našemu území a několik samostatných horopisných celků vystupuje i u našich severních sousedů. Některé zabíhají i hlouběji na polské území, kde vytvářejí pomyslný severovýchodní práh Sudet. Skrývá se v nich spousta zajímavých míst, dobře dostupných i přes silniční hraniční přechody.

Šikmá věž není jen v italské Pise

Táhlou terénní "závoru" oproti polským rovinám tvoří zejména pásmo Bardských, Zlatých a Sovích hor. U městečka Bardo je protíná působivý údolní zářez Kladské Nisy. Tato bystřina pramení na svahu Králického Sněžníku, protéká Kladskem, zákrutami se přiblíží k pásmu Bardských hor a za ním se už poměrně vydatný tok zklidní v mírně zvlněné krajině, polskými sousedy zvané Pradolina Nysy.

Při silnici z Kladska a Barda do Wroclawi leží na "prahu" sudetských hor městečko Ząbkowice Śląskie, často označované jako Slezská Pisa. Zdejší kuriozitou totiž je - podobně tak jako v italské Pise - Šikmá věž (Krzywa Wieża), kterou najdeme poblíž Na cestě k Velké Sově náměstí. Zdejší hranolovitá věž bývala zvonicí a k jejímu odklonu došlo v důsledku zemětřesení na sklonku 16. století. Při výšce 34 m je téměř metr a půl velký odklon věže vskutku zřetelný a po zřícení vršku se stavitelé kdysi pokusili o "nápravu" dobudováním svislé horní části.

Bardo znamená Varta

Za prohlídku stojí i městečko Bardo ležící už v lůně Bardských hor a hlubokého údolního zářezu, zvaného Bardský průlom, Brána Kladské kotliny či Zlatá brána. Slovo Bardo český znamená Varta a tento dávný název svědčí o někdejším strážním významu zdejší horské hradby i samotného města. Ze silničního obchvatu směřuje do staré části Barda kamenný most přes Kladskou Nisu.

Městu dominuje kostel Narození P. Marie, považovaný za jednu z nejhodnotnějších barokních staveb v polském Slezsku, z minulých století pochází i několik měšťanských domů, v horní části zaujme novější budova zámku, sloužící k sociálním účelům.

Kalvárie nad Utrženou skálou

V městě Bardo je to všude "do kopce" a také značené stezky odtud strmě stoupají převážně lesnatými údolními svahy do přilehlých Bardských hor. Nejužívanější je modře značená horská hřebenovka, stoupající do východní části pohoří kolem křížové cesty na návrší Kalwaria, zvané též Bardzka Góra.

Kaple na Kalvárii

Asi v polovině výšky svahu stojí za krátké zdržení odbočka na vršek skalního útesu, přiléhavě zvaného Obryw Skalny - "Utržená skála". V srpnu roku 1598 zde došlo k mohutnému skalnímu zřícení, snad v důsledku zemětřesení, kterému je přičítáno i vychýlení výše uvedené ząbkowické Šikmé věže.

Vrchol skály zvýrazněný křížem je upraven na výhlídku do údolních zákrutů s působivou scenérií města Bardo. Po skalnatém hřebínku dojdeme lesem na vrchol Kalvárie (583 m) s pěkně upravenou kaplí z roku 1619. Zasvěcena je Matce Boží Plačící, která se tu - alespoň podle pověsti zobrazené i nad portálem kaple - několikrát zjevila, truchlíc nad neblahým údělem Slezska… Modré značky pokračují stále lesem po zvlněném hřbetu Bardských hor a postupně přecházejí nejvyšší vrcholky celého pohoří - "ostře" vymezenou Ostrou horu, nejvyšší Kladskou horu (765 m), Jelení kupu aj.

Kde se v horách hýří zlatem

Na pásmo Bradských hor navazuje za Kladským sedlem, protnutým silnicí z Kladska do Zlotého Stoku, členité pohoří, kde se zlatem doslova hýří - tedy alespoň v místním názvosloví. Pohoří se jmenuje Zlaté hory (Góry Zlote), střediskem severní části je Złoty Stok, ležící při vyústění rokle Złoty Jar na břehu Zlatého potoka… Tyto názvy jsou svědectvím toho, že zlato i další rudy kdysi skutečně těžily. Pro veřejnost zde byla dokonce zpřístupněna někdejší štola (Sztolnia Ksiąźęca) s hornickým muzeem při břehu Zlatého potoka.

Po hřbetu z nejstarších hornin

Z Bardských hor se však můžeme vydat i opačným, severozápadním směrem, kde za Stříbrným sedlem (Przel. Srebrna) navazuje další horský hřbet na "prahu Sudet" - Soví hory. Provede nás jím červené značení. Pohoří je to neobyčejně malebné, ale díky souvislému zalesnění se tu výhledy otevřou jen z vrcholků skal a dvou přístupných rozhleden. Novější kovová a volně přístupná rozhledna ční na vrchu Kalenica (964 m) a přehlédneme z ní podstatnou část horského hřbetu i okolních zvlněných partií česko polského pohraničí.

Pásmo Sovích hor od Jugowa

Ještě před tím můžeme odbočit na vrcholový, rovněž zčásti vyhlídkový hřeben strmého skalního útvaru Żmij. Podobně jako další členitá skaliska, která mineme v pokračování hřebenovky - např. Biale a Sloneczne Skaly v "bukové rezervaci" Bukowa - jej tvoří ruly, které jsou považovány za nejstarší (starohorní) horniny v celých Sudetách.

Kamenný most přes Kladskou Nisu v městě Bardo

Uprostřed pohoří stojí chata Zygmuntówka a nedalekým sedlem prochází silnice do Nowe Rudy s možností návratu k hraničním přechodům do Čech. Výšlap si však můžeme prodloužit (stále po červených) na jedno z nejvyhledávanějších míst na "prahu Sudet" nejvyšší horu Sovích hor - Wielkou Sowu (1 015 m). Zdejší letitá kamenná rozhledna právě prošla důkladnou rekonstrukcí a značené trasy se odtud rozbíhají doslova do všech stran.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Jak jsme z map ČR vymazali nejenom Sudety
+ Sokolí hory - Góry Sokole, žulová "mini-hornatina" v polském Podkrkonoší
Výběr článků
Hory Vilcan a Retezat, do nejkrásnějších hor Rumunska
Hory Výstup na Triglav, Julské Alpy
Hory Túra na Kozí chrbát, Starohorské vrchy
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Fotogalerie
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Zapomenutými stezkami šumavským pohraničím
 27.07.2016 2 příspěvky
K 55, Krakonošova stovka
 27.07.2016 2 příspěvky
Konopiště, zámek u Benešova
 25.07.2016 1 příspěvek
Turistika ve Slovenském rudohoří
 25.07.2016 1 příspěvek
Írán, íránské dobrodružství
 24.07.2016 1 příspěvek
Chata pod Bukovcem, Jizerka
 21.07.2016 10 příspěvků
Chata Šerák, Jiřího chata na Šeráku
 21.07.2016 22 příspěvků
Cesta SNP, Dukla
 19.07.2016 3 příspěvky
Schladminger Tauern, treky v Rakousku
 18.07.2016 2 příspěvky
Rozhledna Johanka, Hýsly u Kyjova
 18.07.2016 1 příspěvek
Demänovská ledová jeskyně (ľadová jaskyňa)
 18.07.2016 2 příspěvky
Zamkovského chata, Tatry
 18.07.2016 3 příspěvky
Solotvinské jezero zmizelo, konec koupání?
 17.07.2016 17 příspěvků
Švýcárna, chata Jeseníky
 17.07.2016 20 příspěvků
Turnerova chata, Šumava
 17.07.2016 4 příspěvky
Hranice s Ukrajinou, formality
 17.07.2016 39 příspěvků
Na Ukrajinu autem, dopravní předpisy
 17.07.2016 2 příspěvky
Luční bouda, Krkonoše
 16.07.2016 11 příspěvků
Hohen Bogen, rozhledna
 15.07.2016 5 příspěvků
Ferrino Flash 32, batoh
 15.07.2016 1 příspěvek
Rozhledna Svatý kopeček, ZOO Olomouc
 15.07.2016 1 příspěvek
Jídlo, jídelníček v horách
 14.07.2016 3 příspěvky
Sahara - poušť, teploty a rozloha
 13.07.2016 3 příspěvky
Hlavní problém slovenského cestovního ruchu? Vysok
 12.07.2016 19 příspěvků
Svatobor, Svatoborská vrchovina
 12.07.2016 1 příspěvek
Koliba pod Klinom
 11.07.2016 8 příspěvků
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist