Alpy  |  Karpaty  |  Kavkaz
Treking > Tipy na výlet > Soví hory

Soví hory

Na prahu sudetských hor

8.4.2011 | Jan Vítek

Slovo Sudety nemá v našich novodobých národních dějinách zrovna dobrý zvuk a zejména u starší generace dosud vyvolává nepříjemné vzpomínky na události před druhou světovou válkou i po jejím skončení. Původ slova Sudety však nemá nic společného s národnostními třenicemi, ani s osudy lidí odedávna žijících na česko-německém pomezí. Jde o dávné pojmenování hornaté krajiny našeho severního příhraničí a přilehlých území. Pojmy jako Sudetská soustava, Východní, Střední a Západní Sudety vešly i do zeměpisného názvosloví.

Chata Zigmuntówka

Nejvyšším sudetským pohořím jsou hraniční Krkonoše, druhý v pořadí Hrubý Jeseník zcela náležející našemu území a několik samostatných horopisných celků vystupuje i u našich severních sousedů. Některé zabíhají i hlouběji na polské území, kde vytvářejí pomyslný severovýchodní práh Sudet. Skrývá se v nich spousta zajímavých míst, dobře dostupných i přes silniční hraniční přechody.

Šikmá věž není jen v italské Pise

Táhlou terénní "závoru" oproti polským rovinám tvoří zejména pásmo Bardských, Zlatých a Sovích hor. U městečka Bardo je protíná působivý údolní zářez Kladské Nisy. Tato bystřina pramení na svahu Králického Sněžníku, protéká Kladskem, zákrutami se přiblíží k pásmu Bardských hor a za ním se už poměrně vydatný tok zklidní v mírně zvlněné krajině, polskými sousedy zvané Pradolina Nysy.

Při silnici z Kladska a Barda do Wroclawi leží na "prahu" sudetských hor městečko Ząbkowice Śląskie, často označované jako Slezská Pisa. Zdejší kuriozitou totiž je - podobně tak jako v italské Pise - Šikmá věž (Krzywa Wieża), kterou najdeme poblíž Na cestě k Velké Sově náměstí. Zdejší hranolovitá věž bývala zvonicí a k jejímu odklonu došlo v důsledku zemětřesení na sklonku 16. století. Při výšce 34 m je téměř metr a půl velký odklon věže vskutku zřetelný a po zřícení vršku se stavitelé kdysi pokusili o "nápravu" dobudováním svislé horní části.

Bardo znamená Varta

Za prohlídku stojí i městečko Bardo ležící už v lůně Bardských hor a hlubokého údolního zářezu, zvaného Bardský průlom, Brána Kladské kotliny či Zlatá brána. Slovo Bardo český znamená Varta a tento dávný název svědčí o někdejším strážním významu zdejší horské hradby i samotného města. Ze silničního obchvatu směřuje do staré části Barda kamenný most přes Kladskou Nisu.

Městu dominuje kostel Narození P. Marie, považovaný za jednu z nejhodnotnějších barokních staveb v polském Slezsku, z minulých století pochází i několik měšťanských domů, v horní části zaujme novější budova zámku, sloužící k sociálním účelům.

Kalvárie nad Utrženou skálou

V městě Bardo je to všude "do kopce" a také značené stezky odtud strmě stoupají převážně lesnatými údolními svahy do přilehlých Bardských hor. Nejužívanější je modře značená horská hřebenovka, stoupající do východní části pohoří kolem křížové cesty na návrší Kalwaria, zvané též Bardzka Góra.

Kaple na Kalvárii

Asi v polovině výšky svahu stojí za krátké zdržení odbočka na vršek skalního útesu, přiléhavě zvaného Obryw Skalny - "Utržená skála". V srpnu roku 1598 zde došlo k mohutnému skalnímu zřícení, snad v důsledku zemětřesení, kterému je přičítáno i vychýlení výše uvedené ząbkowické Šikmé věže.

Vrchol skály zvýrazněný křížem je upraven na výhlídku do údolních zákrutů s působivou scenérií města Bardo. Po skalnatém hřebínku dojdeme lesem na vrchol Kalvárie (583 m) s pěkně upravenou kaplí z roku 1619. Zasvěcena je Matce Boží Plačící, která se tu - alespoň podle pověsti zobrazené i nad portálem kaple - několikrát zjevila, truchlíc nad neblahým údělem Slezska… Modré značky pokračují stále lesem po zvlněném hřbetu Bardských hor a postupně přecházejí nejvyšší vrcholky celého pohoří - "ostře" vymezenou Ostrou horu, nejvyšší Kladskou horu (765 m), Jelení kupu aj.

Kde se v horách hýří zlatem

Na pásmo Bradských hor navazuje za Kladským sedlem, protnutým silnicí z Kladska do Zlotého Stoku, členité pohoří, kde se zlatem doslova hýří - tedy alespoň v místním názvosloví. Pohoří se jmenuje Zlaté hory (Góry Zlote), střediskem severní části je Złoty Stok, ležící při vyústění rokle Złoty Jar na břehu Zlatého potoka… Tyto názvy jsou svědectvím toho, že zlato i další rudy kdysi skutečně těžily. Pro veřejnost zde byla dokonce zpřístupněna někdejší štola (Sztolnia Ksiąźęca) s hornickým muzeem při břehu Zlatého potoka.

Po hřbetu z nejstarších hornin

Z Bardských hor se však můžeme vydat i opačným, severozápadním směrem, kde za Stříbrným sedlem (Przel. Srebrna) navazuje další horský hřbet na "prahu Sudet" - Soví hory. Provede nás jím červené značení. Pohoří je to neobyčejně malebné, ale díky souvislému zalesnění se tu výhledy otevřou jen z vrcholků skal a dvou přístupných rozhleden. Novější kovová a volně přístupná rozhledna ční na vrchu Kalenica (964 m) a přehlédneme z ní podstatnou část horského hřbetu i okolních zvlněných partií česko polského pohraničí.

Pásmo Sovích hor od Jugowa

Ještě před tím můžeme odbočit na vrcholový, rovněž zčásti vyhlídkový hřeben strmého skalního útvaru Żmij. Podobně jako další členitá skaliska, která mineme v pokračování hřebenovky - např. Biale a Sloneczne Skaly v "bukové rezervaci" Bukowa - jej tvoří ruly, které jsou považovány za nejstarší (starohorní) horniny v celých Sudetách.

Kamenný most přes Kladskou Nisu v městě Bardo

Uprostřed pohoří stojí chata Zygmuntówka a nedalekým sedlem prochází silnice do Nowe Rudy s možností návratu k hraničním přechodům do Čech. Výšlap si však můžeme prodloužit (stále po červených) na jedno z nejvyhledávanějších míst na "prahu Sudet" nejvyšší horu Sovích hor - Wielkou Sowu (1 015 m). Zdejší letitá kamenná rozhledna právě prošla důkladnou rekonstrukcí a značené trasy se odtud rozbíhají doslova do všech stran.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Jak jsme z map ČR vymazali nejenom Sudety
+ Sokolí hory - Góry Sokole, žulová "mini-hornatina" v polském Podkrkonoší
Výběr článků
Hory Vilcan a Retezat, do nejkrásnějších hor Rumunska
Hory Výstup na Triglav, Julské Alpy
Hory Túra na Kozí chrbát, Starohorské vrchy
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Fotogalerie
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Útulna pod Pustým, koliba Jamnícka dolina
 27.07.2015 12 příspěvků
Chystáte se na běh v terénu?
 27.07.2015 1 příspěvek
Hledám turistu z okolí Litoměřic nebo Ústí nad Lab
 27.07.2015 3 příspěvky
Lysá hora, Beskydy a turistika
 26.07.2015 17 příspěvků
Apuseni, rumunské Karpaty a turistika
 25.07.2015 2 příspěvky
Jeskyně Postojná neboli Postojnska Jama, Slovinsko
 24.07.2015 2 příspěvky
Rozhledna Na Skalce, Holčovice
 23.07.2015 6 příspěvků
Chata pod Bukovcem, Jizerka
 22.07.2015 7 příspěvků
Granit (Smrekovica), Velká Fatra
 21.07.2015 10 příspěvků
Cestovatelský průjem aneb průjmová onemocnění
 20.07.2015 1 příspěvek
Rozhledny České republiky
 19.07.2015 6 příspěvků
Opruzeniny, prevence a léčba
 18.07.2015 16 příspěvků
Penzion Pulčínské skály, Pulčín
 17.07.2015 1 příspěvek
Solární nabíječky
 16.07.2015 5 příspěvků
Bezpečnostní situace na Zakarpatské Ukrajině a v K
 15.07.2015 4 příspěvky
Mikulášská chata Jasná, Chopok
 15.07.2015 3 příspěvky
Predný Choč, Chočské vrchy
 13.07.2015 1 příspěvek
Baron Kysuca, Bílý Kříž ubytování
 13.07.2015 33 příspěvků
Horská nemoc, příznaky a prevence
 12.07.2015 7 příspěvků
Autem z Obřího dolu na Sněžku
 11.07.2015 11 příspěvků
Orlické hory, přechod hřebene
 11.07.2015 2 příspěvky
Orla Perč, via ferrata v Tatrách
 10.07.2015 10 příspěvků
Gerlachovský štít, Vysoké Tatry
 09.07.2015 8 příspěvků
Gerlachovský štít, túra na nejvyšší horu Slovenska
 08.07.2015 23 příspěvků
Vsacký Cáb, horský hotel
 07.07.2015 19 příspěvků
Západní Tatry, přechod hřebene Západních Tater
 07.07.2015 36 příspěvků
Poslední číslo Připravujeme Průvodce

Redakce časopisu TREKING

Mobil: +420 723 091 330, +420 607 213 773
E-mail: redakce@treking.cz

E-shop - knihy a mapy online.
Portál o horách, trekingu, turistice, vysokohorské turistice, horolezectví, cykloturistice a cestování. Webové stránky magazínu Treking a Nakladatelství Sky s.r.o.

Statistiky návštěvnosti podle Google analytics.
Návštěvnost stránek měří Netmonitor.cz.

RSS  Mapa webu  Karpaty.net
Home Page | Časopis | Předplatné | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist