Slepičí hory, na nejvyšší horu Kohout

Zeptejte se někoho, kde leží Slepičí hory a v lepším případě bude přemýšlet, ve kterém státě by to mohlo být. V horším případě si bude myslet, že si z něj tropíte blázny. A jen opravdu skalní turisté nebo odborníci na vlastivědu bez zaváhání odpoví, že se jedná o místní pojmenování Soběnovské vrchoviny, která je částí Novohradského podhůří.

Toto rozlohou nevelké pohoří leží tak trochu ve stínu známějších Novohradských hor, Blanského lesa či Třeboňské pánve, které je obklopují. Pro ty, kteří se nechají zlákat jejich kouzlem a vydají se po lesních pěšinách, skrývají nejedno překvapení.

Největším sídlem v okolí je město Kaplice, kam lze dojet vlakem nebo autobusem. Pak záleží na vás, kde své poznávání Slepičích hor začnete. Doporučuji městečko Besednice ležící u severního úpatí. Obec je známá nejen výskytem vltavínů, ale nedávno tu byla na návrší Slabošovka otevřena volně přístupná rozhledna. Z Besednice k ní vede polní cesta.

A právě z rozhledny budete mít celé Slepičí hory jako na dlani. Tvoří je hřbet omezený výraznými zlomovými svahy. Nejvyšší vrch se jmenuje Kohout (870 m n. m.), druhý nejvyšší se jmenuje sice Vysoký kámen (865 m n.m.), ale lidově se mu říká Slepice. Tak už víte, jak přišly hory ke svému jménu? Z rozhledny jsou vidět za dobrých podmínek nedaleké Novohradské hory a Blanský les s Kletí, ale také Králův stolec s vojenský výcvikových prostorem Boletice a za ním v dálce Šumava.

Samotné putování Slepičími horami je lepší začít v sousedním Soběnově. Zelená značka odtud míří rovnou do Slepičích hor, které jsou pro svou zachovalost vyhlášeny jako přírodní park Soběnovská vrchovina. Jako první vrchol zdoláme rovnou nejvyšší horu Kohout. Svahy kopce pokrývají balvanové proudy a samotný vrchol tvoří skupinka žulových skal. Zvětráváním se rozčlenily do podoby vrstevnatých desek a oddělených hranolů.

Jednu ze skal navíc krášlí betonový pylon. Označuje hlavní trigonometrický bod stanovený při vyměřování v letech 1860 - 67. Pod pylonem je do skály vytesán nápis ve smyslu pamětní desky. Dokládá převzetí polesí Slepičí hory do majetku obcí Besednice a Trhové Sviny za pozemkové reformy v roce 1932. Do té doby to tu patřilo Buquoyům. Dříve tu stávala dřevěná triangulační věž, ze které bylo možné spatřit i Alpy, dnes je tu jen telekomunikační stožár a nulový výhled.

Z Kohouta lze sestoupit do sedla mezi Kohoutem a Slepicí. Křižuje se tu několik turistických tras, můžete se tu zapsat i do návštěvní knihy. Nedaleko odtud stojí bývalá myslivna knížete Buquoye. Jste-li bohatí, můžete tu strávit luxusní dovolenou.

Po červené značce odtud můžete vystoupat na Slepici (Vysoký kámen). Její vrchol je typickou ukázkou zdejšího reliéfu, naleznete tu téměř skalní hradbu z jednotlivých skalisek. Lidově se jim říká Kuřata. Značka se mezi nimi proplétá jako bludištěm. Na některou ze skal si můžete vylézt, i když z nich výhled není. Najdete tu i dokonalou skalní mísu.

Okolí Slepice porůstá chráněný suťový smíšený les. Kdysi byla Slepice oblíbeným výletním místem, návštěvníky sem lákala krásná vyhlídka. Červená značka odtud sestupuje podél skalního hřbetu k osadám Kamenice a Předlesí. Dodnes tu zůstala precizní stezka z poskládaných balvanů, které nahrazují primitivní schodiště.

Je to památka na předešlé generace, které v minulosti zpřístupnily vrchol Slepice tzv. "Nebeskými schody". Ze zarůstajících pastvin jsou krásné pohledy na Slepičí hory, na malé městečko Benešov nad Černou a na pohraniční hradbu Novohradských hor. Kdo chce ale poznat hory celé, měl by navštívit i romantické údolí říčky Černé.

Nejzajímavější úsek začíná pod hrází vodní nádrže Černá. Po povodni v létě 2002 je vypuštěná, kameny z protržené hráze zavalily celé koryto řeky jako neprostupná suť, ve které se voda téměř ztrácí (stav r. 2003). Původně měla přehrada plochu necelé 4 ha a byla postavena v letech 1922 – 1930 jako nejstarší přehradní nádrž v jižních Čechách. Část vody z ní odchází zvláštní podzemní štolou dlouhou 544 metrů do hydroelektrárny.

Vlastní řeka se prodírá hlubokým údolím k Malši. Podél ní vede červená značka a naučná stezka. Kousek pod přehradou obtéká mohutný skalnatý ostroh se zříceninou hradu Sokolčí. Kolmé skalní stěny využívají horolezci, ale malý pomníček připomíná, že tu mladý člověk přišel i o život.

Z druhé strany ostrohu je přístup ke zřícenině. O historii hradu se toho moc neví, patřil pánům z Velešína a od roku 1387 Oldřichu z Rožmberka, který připojil panství k Novým Hradům. Tím Sokolčí ztratilo význam a postupně zpustlo. Dodnes se dochovala část obvodové hradby, snad část paláce a čtyřboké věže.

Slepičí hory na turistické mapě

Naučná stezka pokračuje dál kolem Černé. Své jméno si vysloužila podle tmavé hnědé vody zbarvené rašelinou z Novohradských hor, kde pramení nejen ona, ale i její hlavní přítok Pohořský potok. Ani se nechce věřit, že řeka byla v minulosti tak upravená, že se tudy plavily i vory. Nyní je v korytě více kamenů než vody. V místech, kde se údolí trochu rozšiřuje, stojí Mlýn u Dubu s malou hospůdkou. Červená turistická značka se tu odklání, bylo by ale škoda Černou opustit, řeka se opět zařezává a míjí Jírovu skálu.

Právě v této části můžete v létě narazit na dětské tábory. Po úzké pěšině dojdete až k rekreačnímu středisku, kde je nejen most přes řeku, ale ústí tu také štola z přehrady na Černé. Je tu hydroelektrárna, která využívá výškový rozdíl. Tunel z přehrady přivádí vodu po vrstevnici po úbočí Hradišťského vrchu k horní budově přehrady, ve které je velká zásobní nádrž. Odtud padá voda štolou přes turbínu do dolní budovy přehrady, která je dole u řeky Černé. Výškový rozdíl činí téměř 60 metrů. Po povrchu vede nad spádovou šachtou ještě přepad.

Pokud vám ještě zbude čas a chuť, vyšplhejte si na vrchol Hradišťského vrchu (780 m n. m.). Jak název prozrazuje, na této třetí nejvyšší hoře Slepičích hor bývalo výšinné hradiště. Dosud se tu dochoval patrný kamenný val. Hradiště mělo rozměry 200 × 100 m a mělo ledvinovitý tvar. Osídleno bylo již 700 let př. n.l. a zaniklo požárem. Jeho úkolem bylo chránit cáhlovsko – vltavskou stezku (Cáhlov je české jméno pro rakouský Freistadt).

Putování můžeme opět zakončit v Kaplici, kde je k vidění tolik architektonických památek, že je tu od roku 1990 vyhlášena městská památková zóna. Při návštěvě oblasti vám bude dobrým průvodcem turistická mapa KČT č. 74 Novohradské hory, poradit vám mohou i v kaplickém informačním centru.