Tipy na výlet: Skalní obydlí a tajemná místa Slovenska

Tajemná místa Ipeľské pahorkatiny a Krupinské planiny na Slovensku

Skalní obydlí jsou zvláštností této oblasti, kdy vznik a původ těchto obydlí sahá až do 16. století. Tedy do doby vpádu Turků. Lidé si především v měkkých sopečných tufech a tufitech nebo i pískovcích vytesali skrýše, které později přeměnili v obydlí, vinné sklepy a některé zůstaly opuštěné a zapomenuté.

Nejznámější skalní obydlí jsou v obci Brhlovce, kde si je můžeme prohlédnout dobově zařízené jako vysunutou expozici Tekovského muzea v Levicích. Navštívit a prohlédnout si můžeme ale spoustu dalších zajímavých a dnes již opuštěných a zapomenutých skalních obydlí v širším okolí, jejichž popisu se věnuje následující článek.

Čtěte také: Brhlovce: Skalní obydlí v Brhlovcích, Ipeľská pahorkatina

Skalní obydlí v Lišově se nacházejí asi 1,5 km za obcí na upravené loučce, ke které vede polní cesta. Ze skalního domu jsou zvenčí vidět jen otvory po oknech a dveřích, ale to nejzajímavější se ukrývá uvnitř. Nachází se zde obrovská místnost ponořená do černé tmy, která je široká asi 10 m a dlouhá asi 30 m.

V roce 1554 napadli Lišov Turci a lidé tímto způsobem hledali útočiště před dobyvateli. Před vstupem do velké místnosti je díra v zemi, která má být vstupem do tajné chodby vedoucí podzemím až k potoku. Ukrytí lidé se tak dostali k vodě a chodba mohla posloužit i jako úniková cesta v době nouze.

Hala poskytuje nevšední zážitek a příjemné osvěžení v horkých letních dnech, neboť teplota zde dosahuje jen asi 10 °C. Ve skalním obydlí je i malá místnost bez oken se zakouřenou dírou prosekanou z podzemí až na povrch, která sloužila jako kuchyň. O několik kroků dále je malá ložnice s postelí i nočním stolkem, které jsou též vysekané do skalního masívu.

Přístup z Lišova není složitý, v centru obce je nápis "Skalné obydlie" se šipkou, která návštěvníky nasměruje ke skalnímu obydlí.

Ještě o něco větší skalní obydlí vytesané do skály se nachází na opačné straně obce Lišov. Má též několik větších a menších místností a jeho průčelí zdobí pozůstatky starého a neznámého nápisu. V minulosti bylo obydlí využíváno jako sklad ovoce, brambor a vína, o čemž svědčí zbytky mříží na oknech a torzo elektrického sloupu.

Přístup je od zemědělského družstva na konci obce, kde z asfaltové silničky odbočuje vlevo polní cesta. Po cestě dojdeme k velké zemědělské hale, kde odbočíme opět vlevo do mělkého údolí a vozovou cestou přes louku se vydáme mírně do kopce. Skalní obydlí se nám objeví po pravé straně ve svahu. Na prohlídku obou obydlí je nutná baterka.

Tesárske dúpence u obce Hontianske Tesáre nedaleko lázní Dudince jsou podle nás nejhezčí a nejzajímavější skalní obydlí v celé oblasti. Popsal je v jednom ze svých přírodopisných děl v roce 1902 i Andrej Kmeť.

Dúpence jsou 4 až 6 metrů velké a 180 až 200 cm vysoké skalní místnosti, které sloužily nejpravděpodobněji jako skrýše obyvatel před Turky. Místní tradice je považuje za ještě starší výtvory, lidé se v nich údajně ukrývali již před Tatary.

Tesárske dúpence nebyly doposud předmětem odborného výzkumu a jejich stáří ani jejich účel není jednoznačně určený. Jedná se celkem o čtyři kamenné skrýše nazvané místními obyvateli jako jednodierka, dvojdierka a osemdierka.

Jednodierka je velmi obtížně dostupná velká místnost ve skalní stěně, ke které se dá dostat pouze za pomoci lana, které visí na stěně ze skalní místnosti. Dvojdierka jsou dvě skalní místnosti ve skalní stěně, kam se dá při opatrnosti podívat po skalních stupních. Pod dvojdierkou se nachází na úpatí skalní stěny ještě volně přístupná do skály vytesaná přízemní místnost, pravděpodobně sklep.

Osemdierka se nachází také vysoko ve skalní stěně, ale přístup je zajištěn tesanými stupy, řetězy a fixními lany jako například na jištěné cestě ve Vysokých Tatrách. Osemdierka má centrální podkovovitou místnost, okolo které je vysekaných do skály osm komůrek. Čtyři jsou jakoby pro dospělé a čtyři pro děti. Stěny pokrývají nápisy, ale mnohé jsou ze současnosti, takže se jen těžko rozpoznává původní výzdoba.

Přístup je od železniční stanice Hontianske Tesáre směrem k zalesněným svahům Krupinské planiny. Podél svahů vede lesní cesta, po které procházíme pod jednotlivými skalními místnostmi. Trasa je značena dřevěnými směrovkami opatřenými informacemi o místě.

Skalná diera nad Plášťovcami se nachází v bradle uprostřed skalní stěny asi 1 km od centra obce Plášťovce za mostkem přes říčku Krupinicu. Odtud je nutné ke skalní stěně vystoupat prudkým zalesněným svahem.

Samotná skalní stěna je tvořena pískovcem a sopečnými aglomeráty a záhadná vytesaná místnost ve stěně je viditelná i z velké vzdálenosti. Výstup do místnosti je po volně visícím řetězu ve skalní stěně a je opravdu jen pro odvážné a na vlastní nebezpečí! Odměnou je daleký výhled do kraje a na celou obec Plášťovce. O místnosti nejsou k dispozici prakticky žádné informace.

Podzemní úkryty Čelovce se nacházejí v údolí potoka Veľký potok asi 2 km severně od obce Čelovce hluboko pod silnicí, která vede z Čelovců k hlavní silnici Dudince - Veľký Krtíš. Jedná se o několik prostorných vytesaných místností, které jsou dnes již částečně zatopené nebo zanesené listím a hlínou.

Obydlí se dá nejsnadněji najít tak, že se vydáme proti proudu Veľkého potoka. Místnosti se nachází po levé straně potoka těsně nad jeho břehem pod místem, kde se spojují dvě zalesněné doliny. O podzemních prostorách se toho moc neví, ale s určitostí to prý nebyly vinné sklepy, protože se tu víno nepěstovalo.

Další velké skalní podzemní prostory se dochovaly pod skalní stěnou nad samotou Mačkáš mezi Santovkou a obcí Hontianske Moravce. Naprostá většina z nich však byla přeměněna v soukromé sklepy, proto se dá nahlédnout pouze do několika nepoužívaných. Za návštěvu ale místo rozhodně stojí.

Brhlovce, turistická mapa