Pod vrcholem Sitna - nejvyšší hory Štiavnických
vrchů se nachází stejnojmenný hrad Sitno. Dnes z něj sice zbyly jen ruiny splývající se
skalisky, které stavba původního hradu umně využívala k posílení své obranyschopnosti i usnadnění
stavby, přesto návštěva tohoto hradu patří k pěkným výletům na středním Slovensku.
Vrcholku Sitna si všimli již
naši dávní předci. Již v prvých stoletích našeho letopočtu využívali strategické polohy
Sitna Kvádové, kteří si tady vybudovali opevněné hradiště. Kvádové byli někdy v 6. století
vystřídání Slovany, kteří se na vrcholku Sitna usadili místo svých předchůdců.
Kamenný hrad se na Sitně začíná budovat až kolem poloviny 13. století po tatarských vpádech.
Jeho úkolem bylo posílení obrany nejcitlivějšího místa rozsáhlého hradiště, které se rozkládalo
od vrcholu Sitna až po strmá okrajová skaliska. Zbytky zemních valů a dokonce kamenných zídek
původního výšinného hradiště jsou v terénu patrné dodnes.
S rozvojem těžby drahých kovů v Banské Štiavnici a dalších městech vzrostl i význam
tohoto hradu a jeho ochranná funkce. Podrobnější informace o Sitně pocházejí až z poloviny
16. století. V roce 1548 hrad oblehlo královské vojsko, aby vydalo do rukou spravedlnosti
loupeživého rytíře Melichara Balassu. Rovněž z doby tureckého nebezpečí a ataků Turků na
střední Slovensko existuje množství písemných pramenů o Sitnianském hradě. Je dobudován
barbakán, jehož úkolem je chránit vstup do hradu před přímou palbou dělostřelectva, které
se dostává do výzbroje všech tehdejších armád.
V roce 1629 se hrad Sitno dostává do rukou šlechtického rodu Koháryovců, to se však jeho
osud začíná pomalu naplňovat. Horní Uhry jsou v té době zmítány protihabsburskými stavovskými
povstáními a válečné události posledního z nich se nevyhnou ani hradu Sitno. Hrad je v roce
1703 dobyt a značně poškozen kuruckými vojsky Františka
II. Rákocziho, která Sitno při ústupu v roce 1710 téměř úplně zničila. Hrad postupně chátrá
a jeho zdiva je v 19. století využito ke stavbě rozhledny na vrcholku Sitna a kostela ve
Svatém Antonu.
Dnes jsou zbytky hradu Sitno zčásti zakonzervovány. Z hradu však zbyly jen základy
obvodových zdí a hradního paláce v horní části hradu, ze které se otevírají omezené
výhledy k jihu a jihovýchodu. Na západní straně zaujme zbytek barbakanu s cisternou.
Nadále zde probíhá archeologický průzkum a záchranné práce. Před vstupem na hradní
skalisko zaujme do skály vytesaná cisterna, k níž se dá sestoupit po kamenných schodech.
K hradu se dostaneme snadno z vrcholu Sitna po naučné stezce. Odbočka k hradu z obslužné
komunikace k vysílači na vrcholu Sitna je označena dřevěnou směrovkou. Asi 150 metrů
od hradu se nachází pěkný přístřešek,
jenž je možno využít k nouzovému bivaku.
