Dva hrady v Rabštejně nad Střelou

Se zájmem jsem si přečetl v čísle 6/2006 tohoto časopisu článek Otakara Brandose Jesenicko a Horní Střela. Byl jsem potěšen, jak se mu "můj" kraj líbí. Procházel i naučnou stezkou okolím Rabštejna nad Střelou. Čerpal i z textů na informačních tabulích této stezky, kde se můžeme dočíst také o zdejším hradě.

A zde bych se zatavil, protože údaje jsou to již zastaralé. Archeologové a historici přinášejí nová svědectví, nové poznatky, nové teorie. Avšak dost často jen mezi nimi na konferencích, na stránkách úzce odborných časopisů, apod. A poznání chtivý turista či místní nadšenec se nic nedozví. Tak tomu je i v případě hradu v Rabštejně nad Střelou.

Možná, že již mnohému návštěvníkovi připadlo divné, jak obrovský hrad před sebou má, proč má dvě věže oddělené od sebe hlubokou rozsedlinou, jak je to s návazností na městské opevnění a mnoho dalších otázek. Badatelé nejdříve neustále jen opakovali "od stolu" sto let staré celoživotní dílo Augusta Sedláčka.

Později vznikl nový pohled na zdejší zajímavou situaci. Věž za hlubokou rozsedlinou a opevnění okolo ní jsou označovány jako předsunuté opevnění hradu i městečka. I druhá věž na proti, nad dnešním klášterním objektem, byla tak interpretována a to vzhledem k vzdálenosti od pozůstatků vlastního hradního jádra v místech dnešního zámku. Koncem 90. let se však situace okolo výzkumu lokality radikálně změnila a převážná část odborníků s ní dnes souhlasí. V Rabštejně existují hrady dva, jakýsi "dvojhrad".

Vědomosti o zajímavém a komplikovaném hradě v Rabštejnu nad Střelou jsou dones nedostatečné a to díky pozdějším rozsáhlým úpravám v jeho areálu. Jádro hradu zaujímalo dnešní zámecký areál, jak je vidět ze schematického středověkého vyobrazení. Ten jej však zcela překryl, přesto však obsahuje ve sklepě a přízemí pozdně gotické prvky. Za pozdně gotické ze 16. století jsou tradičně označovány i v novověku upravované zříceniny stavby na konci ostrohu za zámkem. Podle nejnovějších výzkumů se však možná jedná o objekty z pokročilého 14. století. Mezi zámkem a dnešním klášterem stával dnes již neexistující hradní kostel.

Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je tak zřícenina okrouhlé, jak známe ze starých vyobrazení, původně velmi vysoké věže na skále nad klášterem. Plášťová zeď v jejím sousedství navazovala na městské opevnění. Věž celkem vzdálenou od jádra hradu můžeme interpretovat i jako předsunutou před vlastní hrad a prostor mezi ní a jádrem snad jako předhradí.

A proč vlastně předsunutou tímto směrem, když hned za přirozenou rozsedlinou kudy prochází silnice stojí další věž? Protože tato věž a areál okolo ní tvoří druhý hrad v Rabštejně nad Střelou. Známe dokonce i jeho jméno - Sychrov. Vysoká věž protilehlého hradu Rabštejna patrně vyrovnávala převýšení hradu Sychrova a umožňovala jeho kontrolu. Velmi zjednodušeně řečeno, oba hrady se proti sobě bránili svými vysokými věžemi.

Rabštejn nad Střelou na turistické mapě

Hrad Sychrov založil nejspíše rabštejnský purkrabí Jindřich za Karla IV. Poprvé je zmiňován v roce 1439 jako sídlo Jana staršího z Rabštejna. Jeho rodu patřil až do roku 1508. O rok později byl připojen k Rabštejnu a v roce 1518 se stal spolu s Rabštejnem majetkem Šliků. Ti však sídlili na Rabštejnu a pro Sychrov neměli využití a tak rychle zpustl. V roce 1560 je připomínán již jen jako hradiště, takže většina zděných konstrukcí hradu musela být rychle rozebrána.

Dnes můžeme kromě zřícenin okrouhlé věže rozpoznat v jeho obdélném areálu i pozůstatky tesaného sklepa a další terénní relikty. Na západě je hrad chráněn příkopem. Za ním je situace terénu díky pozdějším úpravám nejasná. V Rabštejně nad Střelou tak můžeme navštívit dva bezprostředně související hrady, které tvoří s městečkem opevněný celek, ale zároveň si i mezi sebou vymezují své pozice. Při současném stavu bádání můžeme říci, že takto situovaný "dvojhrad" je v Čechách zatím unikátem.

S tímto názorem na hrady v Rabštejně nad Střelou se ztotožňuji i já a to nejen jako historik se zájmem o panská sídla, ale i jako nadšený turista a cestovatel. Můžu totiž srovnávat. To co se u nás zdá být téměř unikátem je v Evropě běžným jevem, který už jsem viděl na svých cestách opravdu mnohokrát. Zcela běžně se zde můžeme setkat nejen s "dvojhrady", ale i s "vícehrady" o počtu jednotlivých hradů daleko větším. Závěrem jsem vybral na ukázku dva působivé příklady.

Milovníci bizardních skal, pískovcových skalních měst a podobně jistě nadchne "trojhrad" Altdahn - Grafendahn - Tanstein v rozlehlé skalní oblasti na pomezí Rýnska - Falce a Alsaska. Monumentálně působí pohled i na "čtyřhrad" nad městečkem Lastours na jihu Francie.