Libušín a Maměnka, Pustevny - symboly Beskyd

Roubené dřevěné stavby Maměnka a Libušín jsou dnes nezpochybnitelnými symboly Pusteven. Jejich fotografie naleznete snad ve všech publikacích a informačních materiálech o Beskydech.

Na Pustevny jezdím rád. V létě či na podzim za turistikou, v zimě na běžky. Za pěkného počasí i zamračené oblohy. Vždy je tady krásně. Turistovi milujícímu ticho a samotu mohou poněkud vadit davy turistů, ale stačí zamířit například na Kněhyni a rázem budete sami. Pustevny rozhodně nikdy nezklamou.

Prvními, kdo si uvědomil atraktivnost Pusteven byli členové prvního českého turistického spolku Pohorská jednota Radhošť z Frenštátu pod Radhoštěm. Pohorská jednota krátce po svém založení odkupuje pozemky na Pustevnách a začíná značit síť turistických stezek. Rovněž začíná s budováním turistické útulny na vykoupených pozemcích.

V roce 1891 stojí na Pustevnách první útulna zvaná prostě Pústevňa. Vedle ní vyrůstá o tři roky později druhá útulna zvaná Šumná. Protože ale objekty přestaly svou kapacitou stačit stále narůstajícímu počtu turistů, začala Pohorská jednota plánovat výstavbu dalších objektů. K tomu přizývají vsetínskou stavební kancelář Michala Urbánka a slovenského architekta Dušana Jurkoviče.

Dušan Jurkovič projektuje dvě útulny ve slohu lidové secese s využitím řady architektonických prvků ze staveb valašských a kysuckých vesnic - Libušín a Maměnku, které se brzy dočkají své realizace a 6.8.1899 mohou být slavnostně předány do užívání turistické veřejnosti.

Na výzdobě interiéru se podílel akademický malíř Karel Štapfer, jenž podle návrhů malíře Mikuláše Alše vyzdobil Libušín malbami na motivy boha Radegasta, zbojníků Ondráše a Juráše a portáše Stavinohy.

Pustevny na turistické mapě

Nadějný rozvoj turistiky byl utlumen první světovou válkou. K dalšímu oživení dochází až po vzniku samostatného Československa. V roce 1926 je dokončena výstavba na svou dobu velice moderního horského hotelu Tanečnica, v roce 1932 je na hřebeni Radhoště vystavěn další horský hotel - Radegast. Do té doby turista nalezl na Radhošti přístřeší pouze v Útulně pod radhošťskou kaplí, kterou provozovala Pohorská jednota Radhošť.

Další ránu turistickému ruchu zasazuje vznik Protektorátu Čechy a Morava a začátek druhé světové války. Během tohoto období jsou pustevenské objekty velice poničeny. Největší "zásluhu" na tom asi měli členové Hitlerjugend, kteří tady byli ubytování na konci války.

Ovšem ani osvobození Pustevnám příliš nepomohlo. V roce 1947 jsou Libušín a Maměnka v natolik zchátralém stavu, že byla plánována demolice. Snad jen díky osobní intervenci architekta Jurkoviče byla totální zkáza odvrácena a byla provedena základní sanace obou objektů.

K zásadní rekonstrukci dochází až na konci 20. století. V 90. letech byly objekty v havarijním stavu a hrozil jejich zánik. V roce 1995 začíná pod vedením Valašského muzea v přírodě z Rožnova pod Radhoštěm generální rekonstrukce obou objektů. V roce 1999, po čtyřech letech prací, je znovuotevřena restaurace Libušín a v roce 2003 byly dokončeny práce i na sousedním objektu - hotelu Maměnka.

Při rekonstrukci bylo důsledně dbáno na zachování všech stavebních detailů. Po zpevnění základů a výměně některých částí venkovních stěn trávili pracovníci Valašského muzea spoustu času v archívech, ve kterých jsou uloženy Jurkovičovy práce.

Podle nich byly citlivě restaurovány vnitřní zařízení i výzdoba interiéru. Kolem stolů v jídelně jsou rozloženy vyřezávané židle, zavěšeny jsou secesní lustry, zrestaurovány byly i ornamenty a barevné nátěry na fasádě Libušína. To vše s využitím speciálních barev, jejichž použití je silně závislé na vhodném počasí. Podle původních vzorů bylo dokonce vyrobeno kování dveří a řada dalších součástí.

Spolu s přestavbou je areál Pusteven zároveň vyhlášen Národní kulturní památkou.

• Otevřeno denně od 9.00 do 22.00 (v sezóně)

» Nejnovější články, archiv