Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 2.4.2023 , svátek má
Treking > Hrady v ČR > Zřícenina hradu Pravda v Domoušické kotlině

Zřícenina hradu Pravda v Domoušické kotlině

Tajemný hrad Domoušické kotliny

11.1.2013 | Lumír Kothera

Romantické zříceniny hradu Pravda 16 km jižně od Loun v zalesněném, za značné části opukovém masivu Džbánu, který svými největšími vrcholky kolem pěti set metrů představuje přirozenou bariéru mezi Rakovnickem, Křivoklátskem, Žateckem a Lounskem, přitahovaly pozornost již v první polovině 19. století, kdy ve čtyřicátých letech je František Alexander Heber zařadil do svého souborného díla o českých hradech.

Hrad patří k těm objektům,jejíchž počátky a velká část dějin jsou zahaleny rouškou mlčení. Nejenom, že neznáme rok založení, ale stejně tak ani pověst, která by se zmiňovala o tom, proč dostal tak neobvyklé pojmenování. Jeho budovatelé využili starého prehistorického hradiště z doby halštatské, zabírajícího ostroh táhlého návrší mezi obcemi Domoušice a Potluky, které bylo z přístupné strany chráněno dvojitým valem.

Čtěte také: Dvě "střechy" vrchoviny Džbán

Poloha hradu umožňovala daleký výhled a byla velice výhodná z hlediska obranyschopnosti. Hrad měl trojúhelníkový půdorys, kolem stával poplužní dvůr s poli, a dovnitř se vcházelo z východní strany přes most dvojitou bránou, která ještě v 19. století byla zaklenuta románským obloukem.

Hradní budovy se táhly od brány podél celé severní zdi a skončily v západním cípu jednopatrovým palácem, postaveným patrně v 16. století za Kolovratů. Okna paláce měla v 19. století pěkně profilované kameny. Dnes už jenom rozvaliny a podzemní chodba, táhnoucí se od hradu východním směrem, místy již propadlá, svědčí o někdejším životě v zdech hradu.

V dávných dobách

Nejstarší zpráva o hradu pochází z roku 1380 v souvislosti se sporem Buška ze Žerotína s Tatem z Peruce. Je pravděpodobné, že hrad postavili Sulislavicové, příslušníci velice starého rodu, který prameny zachycují na hradě Starých Netlukách, stojícím pod prehistorickým hradištěm "Na rovinách" asi 1 km západně od Pravdy.

V letech 1250 až 1266 je doložen Sulislav, syn Zvěstův, v roce 1266 Hroznata z Ponětluk a v roce 1312 Sulislav z Ponětluk. V historických materiálech je znám spor mezi Sulislavem z Pnětluk a Sulislavem z Trnovan, který soudil král Přemysl Otakar II. Sulislavicové po vybudování nového hradu Pravda opustili Staré Netluky a usídlili se na Pravdě.

Romantické zříceniny majetkem Kolovratů

Ve druhé polovině 15. století byla stavební činnost na hradě spojena především se jmény pánů z Kolovrat. Tento šlechtický rod stříbro - červené orlice v modrém poli se na Lounsku usadil před polovinou 14. století za vlády Karla IV.

První známý příslušník Albrecht z Kolovrat je připomínán k roku 1348 jako kadaňský purkrabí. V roce 1352 získal od krále povolení založit městečko Ročov, ležící v nevelké vzdálenosti od Pravdy, v němž vybudoval v roce 1373 klášter augustiniánů, v jehož kryptě byli po staletí pohřbíváni členové rodu.

Po Albrechtovi z Kolovrat zůstalo pět synů, kteří položili základ k samostatným větvím rodu. Pro Lousko byly významné dvě z nich - Novohradští z Kolovrat a Mašťovští z Kolovrat. Předek mašťovských Kolovratů Herbort vlastnil počátkem 15. století Ročov. Jeho syn Beneš, nazývaný Svině, převzal Ročov a před rokem 1431 získal panství pnětlucké se vsí a tvrzí. Tento Beneš působil jako hejtman kraje žateckého a od roku 1454 držel i Mašťov. Za jeho života byl s největší pravděpodobností přebudován hrad Pravda do poslední známé podoby.

Místo poutí a setkání lidu

Po smrti pana Beneše v roce 1473 se pánem hradu stal jeho syn Jan, který jako vlastník byl připomínán ještě roku 1523. Jan starší Mašťovský z Kolovrat prodal v tom roce hrad Pravdu s okolními vesnicemi a příslušenstvím za 6 570 kop českých grošů Děpoltovi z Lobkovic. Po Děpoltovi, který umírá v roce 1527, zdědila Pravdu jeho manželka Anežka, rozená Míčanová z Klinštejna se synem Jiřím.

Když v roce 1538 Jiří Lobkovic zemřel, bylo panství rozděleno mezi jeho syny. Ročov s Pravdou získal Litvín z Lobkovic a za jeho života byl hrad ponechán svému osudu. Litvín z Lobkovic zemřel v roce 1580 a té době se o hradu mluví jako o "zámku pustém".

Jeho temná sklepení se stala útočištěm tuláků a loupeživých hord, o jejichž činnosti najdeme mnoho zpráv v lounských smolných knihách. Hrad byl naposledy jmenován v roce 1637. V majetku potomků Lobkoviců zůstal až do roku 1681, kdy se stal součástí divického panství, a s ním v roce 1802 přešel do rukou Schwarzenbergů, v jejichž vlastnictví zůstal do 20. století.

Hrad se svým lesnatým okolím se v minulosti stával v nebezpečných dobách velice často útočištěm lidu, který sem utíkal především z okolní, příliš rovinaté krajiny. Naposledy se sem lidé i s úřady stěhovali za rakousko-pruské války v roce 1866.

Ve druhé polovině 19. století proslul jako vyhlášené poutní místo a vlastní název jako symbol zápasu o české státní právo. Na nádvoří se konaly lidové vlastenecké slavnosti. Nejznámější z období státoprávních bojů bylo velké shromáždění, které se uskutečnilo 12. července 1868 za účasti asi deseti tisíc příchozích.

Rady na cestu

Hrad Pravda se nachází na opačné straně silnice k Lounům, z nichž nás obvykle u poutá pohled na sever, na vyhaslé sopky Českého středohoří. Také romantika krajiny s dominujícím Házmburkem přilákala již stovky turistů. K celodennímu výletu se však vydáme asi 3 km, jižně od Loun ve směru na Řevničov do obce Cítoliby.

Původně gotický kostel ze 14. století byl přestavěn barokně v roce 1717. Má soudobou plastickou výzdobu M.B.Brauna, zvlášť pozoruhodná je socha umístěna na kamenném podstavci před průčelím kostela a oltářní obraz od P. Brandla.

Na náměstí je barokní morový sloup z roku 1725, kompozicí i výrazem dílo značného významu. Další barokní sochy jsou umístěny podél silnice procházející obcí. Barokní zámek se zachovalou štukovou výzdobou v sálech pochází z roku 1717.

Pokud z rozcestí za zámeckou zahradou půjdeme rovně, dostaneme se v obci Líšťany na modře značenou turistickou cestu, která nás zavede ke zbytkům obce Selmice zaniklé ve třicetileté válce. Sledujeme modrou značku, přejdeme u Konětop údolí potoka Hasiny a odtud dojdeme po červené značce k zříceninám hradu Pravda, jehož zbytky uprostřed malebného smíšeného lesa působí melancholickým dojmem.

Od hradu se vrátíme stejným směrem, ale po malé chvíli odbočíme po zelené značce doprava a u obce Solopysky znovu, tentokrát výše proti proudu, překročíme potok Hasinu. Lesní cestou pak pokračujeme do Horního Ročova. Z hřebenu, na němž obec leží, se otevře krásný výhled na klášterní areál v Dolním Ročově, kam můžeme sestoupit poměrně strmou cestou.

Klášter byl založen v roce 1373 a znovu vystavěn barokně v letech 1750-1765. Stavbu započal K. I. Dientzenhofer a dokončil A. Lurago. Klášterní kostel s bohatou výzdobou je z let 1746 až 1750 a celý byl vybudován na pylonech zasazených v bažinách.

Od kláštera se neznačenou cestou (severovýchodním směrem do svahu) dostaneme lesem do Kozojed a osady Obora, odtud vystoupíme na bývalé slovanské hradiště ze střední doby hradištní (z 9. století) na Dřevíč. Na místě původního kostela snad z 11. století dodnes stojí malý kostelík sv. Václava. K místu a jeho okolí se váže mnoho pověstí z doby bojů mezi Čechy a Lúčany.

Od kostelíka sejdeme polní cestou dolů, projdeme malý statek a pokračujeme dál neznačenou cestou podél chmelnic do Vinařic. Odtud můžeme pokračovat zpět o Loun.

Hrad Pravda, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Výběr článků
Hory Kurz horské fotografie (3), objektiv - nejdůležitější součást fotoaparátu, jak a podle čeho vybírat
Hory Jaskyňa mŕtvych netopierov, Nízké Tatry a Ďumbierský vysokohorský kras
Hory Za kopečky do Bavorského lesa, Bayerischer Wald
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Beskydy, ubytování Švýcárna Jeseníky, ubytování Kvarky Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Sluneční soustava Hukvaldy Zimní hvězdná obloha Štrbské pleso Chopok
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Jídlo a pití na vícedenním treku, jídelníček a doporučení pro vyváženou stravu (1)

Hory

Při turistice a především při trekingu, vícedenním přechodu, je vedle otázky vyvážené stravy potřeba vzít v úvahu i další faktory. Těmi je především…

Karimatky pro zimní použití, jakou vybrat karimatku

Ne nadarmo se říká: "Jak si usteleš, tak si lehneš". A o odpočinku po celodenní namáhavé túře v zimě to platí dvojnásob. Ke kvalitnímu odpočinku na zimním přechodu nebo táboření přispěje nejen kvalitní spacák a dobrý stan, ale proto, že se největší části těla stejně…

Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist