Litovelské Pomoraví, CHKO

CHKO Litovelské Pomoraví (vyhlášeno v roce 1990) se rozkládá na ploše o rozloze 96 km² zaujímá úzký pruh (3-8 km) lužních lesů, luk a mokřadů kolem řeky Moravy mezi městy Olomouc a Mohelnice. Střediskem oblasti je starobylé královské město Litovel, které propůjčilo jméno chráněné krajinné oblasti. Posláním CHKO je zajišťovat ochranu a ekologické využívání krajiny údolí řeky Moravy s mimořádným soustředěním přírodních hodnot.

Mezi Mohelnicí a Olomoucí teče řeka Morava širokou nivou. Její vody omývají ploché široké náplavy, které jsou domovem kulíků říčních a pisíků. Ve strmých březích si hloubí své nory bobři nebo ledňáčci. Důležitým prvkem oblasti jsou lužní lesy, které společně se systémem tzv. selských hrází plnily od středověku také protipovodňovou funkci. Nejpozoruhodnějšími biotopy lužních lesů jsou periodické tůně, ve kterých se na jaře vyskytují vzácní korýši – žábronožky a listonozi.

Litovelské Pomoraví, turistická mapa

Na území CHKO bylo vyhlášeno několik maloplošných zvláště chráněných území: Národní přírodní rezervace Ramena řeky Moravy a Vrapač, Přírodní rezervace Litovelské luhy; komplex mokřadních luk na okraji Olomouce – Přírodní rezervace Plané loučky a Chomoutovské jezero (významná ornitologická lokalita). V roce 1993 byla zařazena mokřadní část CHKO do Ramsarského seznamu významných mokřadů.

Druhou polovinu oblasti tvoří masiv Doubravy, mírně zvlněná pahorkatina, kde se díky rozumnému hospodaření v minulosti (majetek lichtensteinského panství) zachoval komplex chlumních doubrav (listnatých lesů). Na jižních svazích nad Moravou je hojný výskyt četných teplomilných rostlin – Přírodní rezervace Doubrava.

Na druhém břehu Moravy se zvedá vápencový vrch Třesín - Národní přírodní památka s teplomilnými společenstvy luk a lesů, výrazná krajinná dominanta. Zapomenout nesmíme ani na veřejnosti přístupné Mladečské jeskyně (první chráněné území v oblasti, už v roce 1933) s 350 metrů dlouhou prohlídkovou trasou.

• Litovel, www stránky města