Pasterskie Skały, Bystrzyca Kłodzka v Polsku

Skalní útvary v Kłodzku

Jen málokterý Čech, který projíždí po hlavní silnici z České republiky do polského Kłodzka, asi zná skalní seskupení Pasterskie Skały. Přitom v minulosti to byl oblíbený cíl výletů a při jejich úpatí dokonce fungovala výletní restaurace. Pak se ale staly stále více zapomenuté.

Příčinou toho byl nejen odsun původních německých obyvatel po druhé světové válce, ale i fakt, že skalní seskupení přerostl les a skály přestaly být zdaleka viditelnou dominantou krajiny. Tento dnes neprávem opomíjený přírodní útvar si jistě zaslouží více pozornosti, zvláště proto, že leží téměř nadosah frekventované silnice do Kłodzka.

Zhruba v polovině cesty od české hranice do polského Kłodzka leží historické město Bystrzyca Kłodzka. Hlavní silnice jej míjí zprava obchvatem a narazíme tu na křižovatku, kde odbočíme vpravo směrem na Idzików a Stronie Sląskie.

Čtěte také: Toulky Kladskem, cykloturistika v českopolském pohraničí

Za Idzikówem silnice projíždí zvlněnou krajinou (Wysoczyzna Idzikowa) a míří k úpatí masívu Králického Sněžníku. Zde nesmíme v horní části Idzikówa minout odbočku vlevo na Kamiennou a Nowy Waliszów. Zmiňované skalky najdeme na nevysokém návrší (590 m) vlevo od této silnice, hned za odbočkou.

Ke skalám, které již prosvítají v podobě cimbuří z porostu listnatých stromů, vede travnatá cesta. Stačí tedy zdolat po zarůstajících pastvinách krátké převýšení, které se nám odmění pěkným výhledem do krajiny směrem do Kladské kotliny i směrem na pohoří Králický Sněžník. Možná překvapí i dřevěný přístřešek s ohništěm, lavičkami a půdou, kde se dá i bivakovat. Zřejmě jej občas využívají horolezci, kteří si na skalách vytyčili několik cvičných cest.

Celé skalní seskupení se skládá ze sedmi skal, z toho pěti větších a dvou malých. Všechny mají tvar úzkých plochých stěn, které jsou seřazené v severojižním směru. Jejich výška je 6 - 10 m, délka 8 - 20 m, přitom tloušťka skalních bloků je jen 1,5 - 3 m!

Zajímavé je i jejich složení. Na rozdíl od metamorfovaných krystalických hornin, které budují sousední Králický Sněžník, tady narazíme na hrubozrnný pískovec až slepenec svrchně křídového stáří. Připomíná nám tak, že v této hluboké minulosti zalévalo území Kladské kotliny moře, kde se na nánosy flyše postupně hromadily i nánosy písků a štěrků, které sem byly splachovány z okolní pevniny.

Zajímavostí těchto skal je ale fakt, že se původní vrstvy usazenin nacházejí v současnosti v téměř kolmé poloze. Příčinou jsou horotvorné procesy, které doprovázely pozdější alpínské vrásnění. Důsledkem toho bylo vyzdvižení kry současného Králického Sněžníku. Narůstající tlak na tvrdé ruly způsobil jejich popraskání a vznik poruchy, která je dobře čitelná i v terénu ve formě příkrého svahu hory Suchoń (964 m), která se zvedá hned přes údolí.

Souvrství usazených hornin, které na rulách ležely, byly převráceny do současné polohy v podobě jednoduchého ohybu (tzv. flexura). Postupným zvětráváním pak byly vypreparovány pouze odolnější struktury, které dnes představují jen skromný zbytek pravděpodobně rozsáhlejšího pásma.

Místní obyvatelé si ale vznik skal vysvětlovali trochu jinak. Podle lidové pověsti tu na návrší pásli čtyři bratři se svým psem ovce a krávy. Všichni mládenci měli mít složitou povahu a jejich potěšením mělo být mučení zvířat. Jednoho dne rozbalili ranec, ve které jim matka připravila jídlo, a zjistili, že je tam místo očekávaného masa jen chléb s tvarohem. To je rozlítilo, chléb hodili na zem a začali do něj vztekle kopat.

Míra trpělivosti tím přetekla a za toto znevážení chleba byli všichni proměněni v kámen včetně psa. Etnologové v příběhu vidí typický protiklad mezi pastevci a rolníky, který se objevuje i v Bibli v příběhu Ábela a Kaina. Rolníci s nedůvěrou sledovali pastevce, kteří z důvodu svého způsobu života žili izolovaně od ostatní vesnické společnosti a obvykle byli i bohatší. Pak se často stávali v podobných příbězích černými ovcemi, které zasluhují spravedlivý trest.

Pasterskie Skały, mapa

Další související články: