Palkovické hůrky a ty ostatní, turistika

Kromě majestátních vrcholů jako Lysá hora, Smrk, Kněhyně či Radhošť se v Beskydech a Podbeskydské pahorkatině nacházejí rovněž Hůrky, Horečky a dokonce i Velký a Malý Pahorek u rodiště zbojníka Ondráše nad Janovicemi.

Nalézají se převážně ve Frenštátské brázdě a Štramberské vrchovině mezi městy Příbor, Frýdek - Místek, Frenštát pod Radhoštěm a Nový Jičín. Ale ani ony se nemají se svou nadmořskou výškou za co stydět. Vždyť jen 7 % zemského povrchu se může pochlubit výškou nad 1 000 metrů. I když se to nezdá, pohled na mapu světa nám to potvrdí, zelené barvy je zde daleko více, než té hnědé!

Palkovické hůrky

Palkovické hůrky se rozkládají mezi obcemi Sklenov, Kozlovice, Metylovice, Palkovice a Chlebovice. Jsou tvořeny nevysokými vrcholy - Kubánkov (661 m), Ostružina (616 m), Kabátice (601 m) a Babí hora (620 m). Jsou označovány jako Hůrky I, Hůrky II a Hůrky III, což je dosti neobvyklé. Rovněž Babí hory jsou zde tři, byť třikrát nižší, než jejich majestátní slovenská jmenovkyně Babia hora (1 725 m) v Oravských Beskydech. Náleží k nim i Kazničov (601 m) nad hukvaldskou oborou s jeleny a daňky i Králova (555 m) a Kozlovická hora (612 m) nad obcemi Myslík a Lhotka.

Nejvyšší bod je Kubánkov s vysílačem a ukradeným turistickým razítkem nad poutním místem Myslíkovské Lurdy, kde je socha P. Marie Lurdské ve skále. Jsou zde i dvě lyžařské sjezdovky - Chlebovice, Palkovice, rozhledna Kabátice nad Chlebovicemi, horská chata Barbora v sedle a nedaleký známý hrad Hukvaldy, pod kterým je rodný dům Leoše Janáčka. Napříč Hůrkami teče řeka Ondřejnice, jejíž tok směřuje do Odry.

Pro motoristy je vhodný výchozí bod motorest Hroch u Fryčovic, odkud je možno neznačenou cestou pohodlně dojít do sedla mezi Kabáticí a Kubánkovým, kde je již zmíněná chata Barbora. Tam je možno rovněž dojet autem z Palkovic, což je však pro horala nedůstojné. Odtud za půl hodiny dojdeme na nejvyšší bod Palkovických Hůrek - Kubánkov. Na tyto hůrky bývají každoročně pořádány novoroční výstupy.

Tichavská hůrka (544 m)

Nalezneme ji nad obcí Tichá poblíž žluté značky z Frenštátu na Hukvaldy. Na samotný vrchol značka nevede, je zde geodetický bod a dřevěná lesácká chatka. Pod ní je travertinová kaskáda. Obec Tichá, po které dostala jméno, vznikla v roce 1846 sloučením Malé a Velké Tiché, teče zde potok Tichávka, který se u Vlčovic vlévá do Lubiny. Občerstvit se můžeme v místní hospodě, kde bývala kdysi kontrola dálkového pochodu "Frýdlantská stovka". Zde si pochodníci na 80. km v nočních hodinách lízali rány a lepili náplasti na bolavé paty. Východně Tichavské hůrky je malá náhorní planina, s kopci Kamenice, Strážnice a Tábor, nad jednou z nejdelších vesnic v okolí Frýdku - Kozlovicemi, odkud je východiště cest na Skalku a Ondřejník. Odtud bývají vynikající výhledy na Beskydy.

Palkovické hůrky na turistické mapě

Metylovická hůrka (523 m)

Místní obyvatelé jí však nikdy neřeknou jinak, než Čupek. Nachází se nad Metylovicemi a Hodoňovicemi u Pržna. Na vrcholku bývala dříve hospoda, dnes je tam rekreační středisko a pár chatek. Na úpatí hory je i dětská léčebna, v Metylovicích je opravená restaurace s velmi dobrou kuchyní a kulečníkem. Pod Metylovickou hůrkou směrem k Frýdlantu roste sídliště luxusních vilek těch majetnějších, které mému oku příliš neladí. Na Čupek se dá vyrazit i železničních zastávek v Bašce i v Pržně, kam jezdí vláček na trati Ostrava - Frýdlant - Frenštát - Valašské Meziříčí. Naopak po sestupu do Bašky se můžeme osvěžit v létě v místní přehradní nádrži. Voda zde bývá docela čistá.

Sklenovská hůrka (424 m)

Na mapě rovněž označována jako Vrchy, kterých je v okolí několik. Nachází se nad obcí Sklenov, kde v místní restauraci čepují hukvaldské pivo s výraznou nahořklou chutí a mají zde raritu, na stěnách lokálu jsou zarámované fotografie místních návštěvníků. Na vrchol nevede značka, ale od hospody vede cesta, která nás bezpečně zavede na vrchol, odkud je jako na dlani město Příbor i celé Ostravsko, lázně Klimkovice, na jihu pak Palkovické hůrky, Ondřejník a hřeben Radhoště. Je zde startovací místo pro paragliding, které bývá často využíváno hlavně začátečníky. Takže bývá na co koukat. Hukvaldy s hradem jsou odtud jen dva kilometry, je možno s výhodou spojit. Jezdí zde autobusová linka z Ostravy na Hukvaldy, zastávka je přímo u naší hospody pod horou, či chcete li, raději hůrkou.

Větřkovická hůrka (442 m)

Na mapě je označena jako Hůrka. Leží uprostřed trojúhelníku, který vymezují vesnice Větřkovice, Mniší a Hukvaldy. Přímo pod ní se nalézá malá Větřkovická přehrada, kde se dá i koupat a chytat ryby. Na vrchol ani zde nevede turistická značka, ale od přehrady na ní vede několik lesních cest. Je zde velmi romantické místo ve skalách pod samotným vrcholem, nahoře je polozbořená dřevěná chýše a taky geodetický bod. Kdo chce sestoupit na Hukvaldy, musí po loukách se stálými výhledy k Radhošti a Ondřejníku. Vyskytuje se značné množství srnčí zvěře, je tu poměrně klid a mír. 98 % Ostraváků vůbec neví, že tato hůrka existuje, i když kolem ní prohučí autem. K případnému výstupu neodlučitelně patří návštěva Hukvald, které mají co nabídnout.

Libhošťská hůrka (493 m)

Libhošťská hůrka je nejseverněji položená hůrka z našich vytypovaných kopců mezi obcemi Libhošť, Závišíce a Rybí. Viděl ji každý, kdo projížděl silnicí mezi Novým Jičínem a Příborem, je to prvý výrazný vrchol jižním směrem. Já na ni chodím nejraději z obce Závišíce, kde se dá parkovat u hospody. Cesta bez značky vede mezi zahradními domky na západ, na vrcholku je starý železný zkorodovaný stožár, obklopen vysokými stromy, takže není odnikud vidět.

I výhledů je odtud jako šafránu, pouze něco mezi stromy. Zato tato osamocená hora, tvarem připomínající horu Říp v Řípské tabuli, je vidět zdaleka ze všech stran, podobně jako Říp třeba z Kožovy hory na Kladně. Na jaře zde roste neskutečné množství nádherných žlutých petrklíčů, které však jsou oprávněně chráněné. Západním směrem se nachází lesácká chata. I zde je dostatek srnčí zvěře. Je reálný předpoklad, že zde kromě ní nepotkáte živáčka, takže se jedná o vhodné místo pro odreagování se od útrap života velkoměsta.

K hůrkám bychom mohli pochopitelně započítat i kopečky Puntík (501 m), Kocmínek (477 m), Holívák (484 m), Hlásnici (550 m) a Jedli (544 m), které se nachází na jižní straně vesnice Rybí. Tyto však, jak je zřejmé, mají svá osobitá jména. Doporučuji hlavně Puntík - je zde dřevěná hospůdka, připomínající perníkovou chaloupku, s pivíčkem a tvarůžkami. I odtud jsou výhledy vynikající, chodí se tu turistický pochod "Za výhledy z Rybí". Zde se narodil malíř Adolf Zábranský (1909 - 1981).

Horečky (565 m)

Malebná slovní zdrobnělina hory - malá hůrka - horečka. Nachází se v severovýchodním výběžku úpatí Velkého Javorníka, který náleží k Veřovickým vrchům. Přímo nad Frenštátem je tzv. Pavlova Horečka (443 m), další kopec Horečka (391 m) najdeme směrem k Lichnovu. Jsou zde lákavé turistické atrakce - horský hotel Vlčina, Koliba Vlčina, Janíkova hospoda, hotel Rekovice a skokanské můstky. Vždyť Frenštát je kolébkou tohoto sportu, proslavený oběma Jiřími - Raškou i Parmou. Olympijský vítěz a mistr světa, to už nějak zní! Horečky byly vždy navštěvovány umělci - básníky, spisovateli i malíři. Báseň Františka Kaluse začíná takto: "Horečky, kopečky, přírody vzácný skvost, všem lidem vydaný na milost, nemilost …"

Cesta autem vede až k hotelu Vlčina, kde je velké parkoviště. Odtud pokračuje značený turistický chodník až ke kouzelné chatě na Velkém Javorníku (918 m), odkud jsou skvělé výhledy na všechny strany. Z Frenštátu až pod Horečky zajíždí autobusová linka, je zde řada soukromých chat. Nedaleko je naleziště černého uhlí až 500 m hluboké, v 80. letech zde byl vybudován důl, o jehož obnově se uvažuje. To by ale Beskydám příliš nepomohlo.

Mezi hůrky bychom vzhledem k podobné výšce mohli započítat i okolní vrchy Bílou horu (557 m) a Kotouč (532 m) nad Štramberkem, Svinec (546 m) a Petřkovickou horu (608 m) mezi Kojetínem či Starojičínský kopec (486 m) s hradem Starý Jičín, ale i ty mají své typické názvy. Nedaleko od města Frýdku - Místku u Janovic se nacházejí dokonce dva Pahorky - Velký (468 m) a Malý (452 m), západně od nich vede modrá značka ze Skalice do Pržna.

Charakter hůrky má rovněž Skalická Strážnice (438 m) nad kaňonovitým údolím řeky Morávky, která teče do Ostravice a posvátným pivovarem Radegast v Nošovicích, odkud pro změnu teče nažloutlý výživný mok do celého světa. Možná tady budou Korejci vyrábět automobily, je zde průmyslová zóna. Zde na Skalické Strážnici se nachází i kostel a hřbitov, na vedlejším kopci, který se také jmenuje Vrchy, je vysílač.

Je pravda, že podobných kopců bychom v republice našli stovky, ale tolik HŮREK, které mají právo se tímto názvem pyšnit na turistické mapě, asi nikde není tolik. Na Slovensku mají analogický název - Hôrka. Ale Horečky nemají!