Ostrý kameň, nepokojné orlí hnízdo v Malých Karpatech

Krásný hrad na výrazném skalním ostrohu hřebene vrcholu Záruby ve výšce 540 m. Krásu hradu však skrývá bujná vegetace a vzrostlé stromy. Přesto návštěva Ostrého kamene během výstupu na nejvyšší vrchol Malých Karpat či jen samostatně stojí za to. Z vrcholu hradu se otevírají krásné rozhledy do kraje. Nejnápadnější jsou ovšem díky své blízkosti Záruby a protilehlý vrchol Veterlín.

Ruiny hradu z 13. a nebo konce 12. století. Přesné počátky hradu se dodnes nepodařilo datovat. Původní jméno hradu, jenž byl postaven na skalním ostrohu hřebene vrcholu Záruby (nejvyšší vrchol Malých Karpat) je Ostriež či Ostrziess. Sloužil k ostraze České cesty, která byla ve středověku významnou obchodní cestou spojující Prahu s Budínem.

Původně královský hrad se v roce 1394 dostává do soukromých rukou. Král Zikmund jej daroval Stiborovi ze Stibořic. Vlastníci hradu se od roku 1434, kdy vymřel rod Stiborovců opět měnili. V 15. století se o hrad vedly vleklé soudní spory mezi rody Coborovců a Revaiovců.

V době tureckého nebezpečí byl hrad dále opevněn a rozšířen o poměrně velký dolní hrad, jenž byl navíc zajištěn předsunutou pevností. Ale ani toto opevnění nezabránilo tomu, aby byl hrad obsazen Rákocziho vojsky na počátku 18. století. Další ránu mu zasadil útok císařského generála Quida Stahrenberga v roce 1707.

Hrad po těchto pustošivých střetech dále pustl, střídal vlastníky až v roce 1743 osiřel definitivně. V tomto roce se totiž hradní panstvo přestěhovalo do pohodlnějšího zámku v Moravském Sv. Jánu. Hrad je dobře přístupný od vodní nádrže Buková. Při pobytu v místním kempu tak může být vhodnou odpolední vycházkou.