Ikonický Oravský hrad, pevnost v Oravském Podzámku

Oravský hrad na Oravě, dějiny a stavební vývoj Oravského hradu

Oravský hrad stojí na strmém vápencovém bradle nad obcí Oravský Podzámok. První písemné doklady o Oravském hradu pocházejí z roku 1267, kdy ho král Belo IV. převzal od Mika Balaše a stal se tedy královským majetkem. V roce 1298 patřil Matúši Čákovi Trenčianskemu a po jeho smrti se Orava dostala do rukou magistra Donča. V roku 1333 získal hrad Karel Robert, kterého zastupoval na hrade kremnický komorský hrabě Leopold a po něm řada kastelánů.

V období husitských výprav vlastnil Oravský hrad Ctibor ze Stibořic a po něm ho proti husitům v roku 1433 bránil Mikuláš Balický. Od roku 1441 bol kastelánem hradu Peter Komorovský, který ho nejen ubránil proti husitům, ale díky šikovnosti a vyjednávaní se stal županem Oravy, což se projevilo opravou a opevněním hradu.

Po jeho porážce, když se přidal na stranu povstalců, se Oravský hrad stal majetkem krále Matěje Korvína, který nechal provést množství opatření pro bezpečnost hradu i samotného území Oravy. Za jeho vlády postavili vedle obytné věže Korvínův palác.

Další stavební úpravy probíhaly za vlády Jána z Dubovca, který začátkem 16. století nechal vybudovat čtyřpatrový palác. Fraňo Thurzo získal Oravský hrad v roce 1556 od Václava Sedlnického za 18 338 zlatých už do trvalého vlastnictví.

Tím začal nejvýznamnější stavební rozmach. Fraňo nechal postavit dolní část dnešního zámku od pevnostních zdí vyvýšené plošiny, přes kterou prochází cesta tunelem ke třetí zámecké bráně a k Thurzovskému paláci. Po smrti Juraje Thurza (1616) a po smrti jeho manželky (1626) se dědicové Thurzovců dělili o majetek a určovali mezi sebou správce.

Bouřlivé události 17. století a stavovská povstání se nevyhnuly ani Oravskému hradu. V roce 1672 ho obsadila skupina zemplínského zemana Gašpara Pika. Císař však vyslal vojsko vedené generálem Sporkem, které Oravský hrad dobylo a povstalci byli popraveni. Oravský zámek v roce 1800 skoro celý vyhořel. Naštěstí brzy byla opravena horní a střední část Oravského zámku a proto dnes můžeme říct, že zámek patří k nejzachovalejším na Slovensku.

V roce 1868 pod záštitou tehdejšího komposesora Edmunda Zičiho bylo na podnětu lesmistra Oravského komposesorátu Wiliama Rowlanda v prostorách hradního komplexu založeno Muzeum Oravského komposesorátu jako jedno z prvních muzeí na Slovensku. Poslední a komplexní obnova hradu probíhala v letech 1953 - 1968. Oravský hrad je národní kulturní památkou.

Otevírací doba

• Otevřeno celoročně kromě dubna a vánočních a novoročních svátků
• Květen a září 8.30 - 17.00 hod.
• Červen 8.30 - 17.30 hod.
• Červenec a srpen 8.30 - 18.00 hod.
• Říjen 8.30 - 16.00 hod.
• Listopad až březen 10.00 - 15.00 hod.

Vstupné na Oravský hrad

• Obyčejné: 5 - 6 EUR podle sezóny
• Zlevněné: 3 - 4 EUR podle sezóny
• Děti do 6 let: zdarma
• Rezervace na tel. 00421 (0)43 581 61 14, e-mail: marketing@oravamuzeum.sk

Pod hradním bradlem leží obec Oravský Podzámok

Osada existovala už ve starověku, což dokládají četné vykopávky. V historických dokumentech je zmiňována od roku 1267. První písemná zmínka o obci Oravský Podzámok je z roku 1559, jako o Thurzově majetku, který nepodléhal uherským úřadům ani po zavedení tzv. slúžnovských obvodů po roku 1777. Pozemky, budovy, zařízení a peníze na opravy, údržbu a výstavbu byly v rukou Oravského komposesorátu a nic se nezměnilo ani po roce l848.

Až zákon z roku 1886, upravoval právní postavení. Obec však dále musela platit svoje náklady z vlastního majetku. A když žádný neměla, zůstala závislá na vlastníkovi majetku. V Oravském Podzámku, ale i v mnoha dalších obcích Oravy, byl největším vlastníkem Oravský komposerorát.

Nový zákon určil, že samosprávu obce tvořili: rychtář, dva přísežní - zřízenci obce vázaní k obecní správě přísahou, jako volené orgány a úředníci. Byl tu i notář, obvodní lékař a sirotčí otec. Ve větších obcích byli až čtyři přísežní, podrychtář a pokladník.

Obec Oravský Podzámok byla na začátku samostatná. Podléhala len hradní vrchnosti a jen hrad zaměstnával její občany. K řízení obce obcí po roce 1866 měla obecní úřad placený Oravským komposesorátem, který hradil také náklady obce. Rychtář neměl žádné pravomoci ani práci v úřadě, všechny záležitosti vyřizovali zaměstnanci Oravského komposesorátu.

Z obce Oravský Podzámok můžeme rovněž vyrazit na plavbu na pltích po řece Oravě. Dále také do skanzenu v Zuberci a nebo termálního koupaliště v Oravicích.

Oravský hrad na mapě

Užitečné odkazy

• www.oravskyhrad.sk
• www.oravamuzeum.sk
• www.oravskypodzamok.sk