Morské oko, modrá perla Vihorlatu

Hluboko v nitru Vihorlatu, nevysokého ale nádherného a stále tajemného pohoří na samém východě Slovenska se skrývá krásné a romantické jezero - Morské oko. Jeho temná hladina, v níž se za bezvětrného počasí odráží silueta Sninského kamene, se nachází ve výšce 619 m nad mořem.

Morské oko je jezerem hrazeným. Vzniklo velkým sesuvem půdy ze strmých a nezpevněných okolních svahů Motrogonu a Jedlinky v holocénu. Šlo o nahromaděný sypký a nestabilní sopečný materiál, který přehradil tok říčky Okna. Jeho původní rozloha však byla sotva poloviční, dnešních rozměrů nabylo Morské oko po zásahu člověka a navršení umělé hráze v 80. letech 19. století. Díky ní se vodní hladina zvedla o dobrých 5 metrů a Morské oko dosáhlo rozlohy 13,8 ha. Morské oko je tak jedním z největších jezer Slovenska a svou rozlohou převyšuje většinu i mnohem známějších tatranských ples.

Morské oko leží v kaldeře původního stratovulkánu, jehož aktivita sahá do třetihor. Vihorlat, přesněji Vihorlatské vrchy jsou tak poměrně mladým pohořím. Podobně jako jezero, kterému hrozí postupný zánik. Morské oko je totiž poměrně rychle zanášeno vrstvami naplavené půdy a spadaného materiálu z okolních lesních porostů, které se naklánějí až těsně k hladině jezera.

Hloubka Morského oka dosahuje až 25 metrů, je tedy přibližně stejně hluboké jako Štrbské pleso ve Vysokých Tatrách. Jezero, které je na severním okraji napájeno jen několika malými potůčky (jestli jsem správně počítal při své poslední návštěvě, pak do jezera přitéká 6 potůčků) a pak zejména silnými vývěry pod hladinou, dosahuje maximální délky 775 m a šíře 312 m.

Břehy jezera, jehož hladina v průběhu roku silně kolísá, jsou na jižním okraji poměrně povlovné a pokryté nánosy písků a vyčnívajících kamenů. Severní břehy jsou naopak značně strmé. Celé jezero je utopeno v moři zeleně vzrostlého bukového lesa. Při jedné návštěvě, když jsme jezero obcházeli při zastávce po přechodu pohoří, se jeden statný buk ráčil skáceti k zemi zrovna v okamžiku, když jsme pod ním podcházeli. Anděl strážný měl v tom okamžiku asi plné ruce práce a já mu nyní dodatečně děkuji za to, že jsme z této příhody vyvázli beze šrámu. Náhoda, ke které v daném místě dochází asi jednou za 200 až 300 let…

Zatím poslední návštěvu Morského oka jsem si vychutnal na podzim při návratu z Ukrajiny. Pěkně v klidu a v podvečer. Setmělá hladina odrážela poslední záblesky dne a na potemnělé obloze se jako diamanty leskly hvězdy. Na chvíli posedět v přítmí podzimního bukového pralesa, šumícího v teplém vánku a zaposlouchat se do žbluňkání vodní hladiny je opravdu duši očišťující.

Morské oko, které je snadno dostupné od sběrného parkoviště u rozcestí Krivec (562 m) ze směru od obce Remetské Hámre, bylo v roce 1984 vyhlášeno přírodní rezervací. To dokazuje mimořádnou hodnotu tohoto přírodního celku, jehož součástí je Malé Morské oko (727 m) ležící asi půlhodinu chůze od Morského oka. Na úplný závěr o Morském oku se musím zmínit o turistické chatě Morské oko ležící na severním břehu jezera.

» Nejnovější články, archiv