Hrad Modrý Kameň nalezneme na jihovýchodním okraji
Krupinské planiny v okrese Veľký Krtíš.
Tento původně gotický hrad je prvně písemně zmiňován v roce 1290, některé odborné prameny
uvádějí dokonce rok 1278. Menší pevnost tady ale pravděpodobně stávala již od roku 1137.
Modrý Kameň je tak jedním z nejstarších slovenských hradů a jeho osudy jsou úzce
spojeny s jeho sousedy, jako byly hrady Fiľakovo,
Divín a další. Původní název hradu Modrý Kameň byl Kekkew (Kékkö), později se podoba zápisu
dále měnila.
Zakladatelem Modrého Kamene je pravděpodobně hontianský župan Peter, prvním vlastníkem
pak zvolenský župan Ondřej II. Detrich Balaša. Rodu Balaša konec konců hrad Modrý Kameň
patřil po celé období feudalismu.
Po tatarských vpádech za vlády krále Bely IV. se hrad stává mohutnou kamennou pevností.
Později, po neslavné bitvě u Moháče v roce 1526, po níž se Turci zmocnili velké části Uherska,
se Modrý Kameň stává jedním ze strategických opevněných bodů obranné linie zbytku Uherska před
Turky. Do tohoto Podunajského pásma patřilo celkem 35 pevností - hradů od města Nové Zámky až
po hrad Muráň na plošině Muránske planiny.
I přes řadu opatření se Turkům podařilo v roce 1576 hradu zmocnit. V jejich rukou sice hrad
zůstal pouhých 17 let, avšak po jejich nuceném odchodu po útoku vojsk Mikuláše Pálfyho a Kryštofa
Tiefenbacha zůstal hrad v rozvalinách. Přesto jej v letech 1609 - 1612 nechávají Balašovci opět
opravit a dále opevnit, přibyly velké dělostřelecké bašty. Avšak ani ty nedokázaly zabránit další
zkáze hradu ve druhé polovině 17. století. Rušno pod hradem bylo ale po celé období stavovských
povstání v Horních Uhrách.
Další rozsáhlé opravy hradu se konaly v letech 1680 - 1681, hrad byl ale opět postižen
válečnými událostmi. Během posledního stavovského
povstání byl opět vážně poškozen. V roce 1730 si nechal hradní pán Gabriel Balaša vystavět
na ploše poničeného dolního hradu pohodlné pánské sídlo - zámek. Horní hrad zůstal v rozvalinách,
které se v poměrně špatném stavu dochovaly až do dnešních časů. Z upravené travnaté vyhlídky horního
hradu se tak dnes alespoň otevírají pěkné výhledy do okolní krajiny.
V roce 1813 se vláda Balašovců na Modrém Kameni končí, nahrazuje je rod Forgáčovců
z Gýmeše. Ti se však do historie hradu již nezapsali.
Poslední vlastník hradu - Gabriela Almassy předává hrad v roce 1923 Československému státu a stěhuje
se do Maďarska. V roce 1991 se Modrý Kameň stává Muzeem loutek a hraček.
