Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 21.12.2015 , , svátek má
Treking > Jeskyně > Ledové sluje

Ledové sluje

Pseudokrasové jeskyně v NP Podyjí

8.7.2008 | Theodor Teshim

V minulých článcích jsme na mnoha příkladech ukázali, že náš nejmladší a nejmenší Národní park (NP) Podyjí představuje pestrou kolekci celé řady jedinečností, což každého návštěvníka, co přijíždí poprvé do divukrásného údolí Dyje mezi Vranovem a Znojmem, staví před nelehké rozhodovaní: "Kam se vydat nejdříve, co nepropást?" Dnes se pokusíme dát dobrou radu v tomto věru nesnadném rozhodování tím, že představíme Ledové sluje, unikátní suťový svah a labyrint pseudokrasových jeskyní nad opuštěným meandrem Dyje.

Vznik netopýřího království chladu a tmy

Podyjí, ledové sluje

Ledové sluje vznikly na strmém severoseverozápadním svahu opuštěného meandru Dyje pod hřbetem kopce Větrníku (509 m) mezi Čížovem a Vranovem. Terén tvořený bítešskými ortorulami byl postupně narušen říční erozí řeky tekoucí jak naznačeno původně přímo pod strání, k tomu na kámen působil mráz a vítr. Uvažuje se dokonce i o zemětřesení, jež zřejmě napomohlo tomu, že se větší i menší bloky horniny vlivem gravitace začaly řítit a sesouvat.

Tak vznikly skalní sruby a na ně vázaná suťová pole a v nich rozsáhlé pseudokrasové prostory - rozsedlinové jeskyně s dosud zjištěnou délkou nejméně 2 km, převýšením alespoň 40 m a se 20 vchody. Tento proces s počátkem někdy ve starších čtvrtohorách (pleistocén) stále pokračuje, kopec se rozpadá pohybem, který básniví vědci popsali velmi vtipně a poeticky jako "tanečně kývavý". Od zbytku terénu svah Ledových slují odděluje až 20 m široká průrva zvaná Velká rozsedlina.

Ledové sluje na turistické mapě


Specifické mikroklima a jeho důsledky

Ledové sluje

Vnitřek některých dutin je pokryt až do letního období ledovou výzdobou. Tento kdysi těžko pochopitelný jev udivoval lidi od nepaměti a místo se kvůli němu může chlubit svým tajemným jménem. "Jak tedy dojde k tomu, že venku slunce žhne a v Ledových slujích se drží led na stěnách?", dere se na rty zvědavého čtenáře otázka a já ochotně spěchám s poměrně zajímavým vysvětlením.

Tím je existence specifické cirkulace vzduchu v podzemí slují. V zimě zde kondenzuje a mrzne vzdušná vlhkost, čímž vzniká zásoba ledu. Na jaře a v létě podzemím proudí více vzduchu, přičemž dochází k míšení venkovního teplého s chladným a vlhkým vzduchem jeskyní. Ochlazený a zvlhčený proud se dostává průduchy ven z podzemí a klesá po svahu do údolí, což podmiňuje v okolí slují místní výskyt jinde v Podyjí nevídané chladnomilné a stínomilné fauny a flóry, která zde přežívá jako ostrůvkovitý relikt organismů z poslední doby ledové (např. lišejník Endocarpon psoredeum, mechorost Polytrichum alpinum, měkkýš Discus ruderatus a 18 reliktních druhů pavouků).

Pozoruhodná je zdejší populace smrku ztepilého (Picea abies) v počtu ani ne 50 jedinců. Jejich husté, dlouhé spodní větve přijímají vláhu z chladného vlhkého vzduchu jeskyň, zatímco větve ve výšce větší jak dva metry řídnou a zkracují svou délku, výsledkem je celkově jakoby "opelichaný" vzhled smrků. Kamenitý terén nedovoluje semenům smrku se zde uchytit, množí se tedy tzv. hřížením, kdy nové stromy rostou z mateřských větví, jež do země zapouštějí kořeny.

Podyjí

Fascinující je druhová bohatost lokality daná různorodostí zdejších přírodních podmínek; tento fakt jasně dokazují čísla: 159 druhů lišejníků, 133 druhů mechorostů, 28 druhů játrovek, 502 druhů cévnatých rostlin, 58 druhů pavouků a 39 druhů savců. Z chráněných druhů zmiňme výskyt silně ohroženého oměje jedhoje (Aconitum anthora), který kvete hroznem zvláštních bledožlutých květů od srpna do září.

V červnu až červenci zde vystavuje na odiv své nachové květy ohrožená lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Hrozen žlutých zvoncovitých květů ve stejném období prozradí vzácný náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora). Jedle bělokorá (Abies alba), půvabná dřevina celorepublikově na ústupu, zde má svůj původní výskyt.

Na Ledových slujích a v okolí hnízdí náš největší pěvec - ohrožený krkavec velký (Corvus corax) a také drobný pták, silně ohrožený lejsek malý (Ficedula parva) vázaný na staré bukové, dubové a smíšené porosty. Nad lesy zde můžeme ve vznešeném letu zahlédnou i silně ohroženého čápa černého (Ciconia nigra), kterýžto doplachtil až na ramena bund ochranářů do znaku NP Podyjí. Unikátnost Ledových slují podtrhuje to, že představují jedno z nejvýznamnějších moravských zimovišť netopýrů (asi 17 druhů).

Ledové sluje

Historie a současnost

Lidé se zde zdržovali od středověku, roku 1765 bylo místo známo jako Eisleiten (Ledová stráň). Malebnost lokality velmi oceňovala někdejší majitelka Vranova polská Podyjí hraběnka Helena Lubomírská - Mniszková. Ledové sluje prý byly nejmilejším koutem jejího panství. Inu období vrcholného romantismu vychovávalo ze vzdělaných a citlivých lidí milovníky podobných dramatických scenérií, intenzivně bičujících fantazii k psaní veršů či notových záznamů (má hodná žena to má podobně se Sýkořem nedaleko Lomnice u Tišnova).

Šlechtična se o tento kout oddychu, tedy o svou radost, rozpoložení a snad i uměleckou inspiraci chtěla podělit se širokou veřejností a tak umožnila v letech 1858 až 1859 přístup k jeskyním návštěvníkům této divoké části údolí Dyje během výstavby cesty z Vranova do Čížova. V celém svahu nechala vybudovat systém kamenných stezek a laviček, přístupných ještě v první polovině 20. století.

V roce 1860 byl na hraběnčinu počest na vrcholu hřbetu v nadmořské výšce 430 m vztyčen Okrašlovacím spolkem ve Vranově jako věčné poděkování obelisk (Okrašlovací spolek hraběnka bohatě podporovala). Má tvar komolého jehlanu na čtyřbokém podstavci. Traduje se, že v základech stavby leží hrnec z vranovské kameniny s jednou stříbrnou a 15 měděnými mincemi, krom toho také pahýl 12 m vysokého dubu.

Vrcholový pylon, vyhlídka…

Rozeklaným vrcholovým hřbetem vede dnes slepá červeně značená odbočka z rozcestí Ledové sluje. Končí u dnes poměrně zpustlého obelisku na krásném výhledovém místě s dřevěnou ohradou a lavičkou. Otevírá se tu pohled převážně západním směrem do údolí Dyje k Vranovu a na protilehlé svahy nepřístupného pralesovitého lesního komplexu Braitava.

K samotným jeskynním je momentálně vstup z výše uvedených ochranářských a také bezpečnostních důvodů zakázán, svah je totiž prakticky stále v pohybu (hrozí tedy nejen riziko prudkého zchudnutí až o 50 tisíc Kč při platbě pokuty ale i reálné nebezpečí smrtelného úrazu!). Naší turistickou touhu tak musí ukojit buď výše zmíněná procházka po skalnatém návrší, nebo pohled zezdola, od turistického altánu u opuštěného říčního meandru.

Přístup

  • Z Lesné s muzeem motocyklů nás vyvede žlutá a modrá TZ. Druhá jmenovaná značená trasa se záhy odděluje u rybníka Pod lesem nedaleko mlýna (470 m). Lesní cesta nás přivede až k rozcestí s červenou TZ v soutěsce Vranovská brána (450 m; 2,6 km z Lesné). Zpestření žluté TZ v tomto úseku představuje zrekonstruovaný nepřístupný lovecký letohrádek Lusthaus. Z Vranovské brány naše kroky po téměř vrstevnicové cestě divukrásným lesem I. zóny NP doprovodí červená až k rozcestí Ledové sluje, po značkách odbočky pak přes kameny skalnatého hřebene doklopýtáme k vyhlídce u Obelisku (430 m; 3,5 km z Lesné)
  • Z Čížova s Návštěvnickým centrem NP Podyjí (435 m) vyrazíme po modré značce kolem zbytků pohraničních zátaras - "Železné opony" k rozcestí Pod Čížovem (0,5 km z Čížova), s modrou a červenou dvojznačkou strávíme další necelý kilometr chůze k turistickému altánu u rozcestí Na Keplech (1,3 km z Čížova). Odsud se dáme doprava nejprve po pohodlné lesní cestě, jež přechází ve skalnatou stezku zařezanou do strmého svahu vysoko nad údolím (turisticky značně atraktivní Pašerácká stezka) až k rozcestí Ledové sluje. Slepou odbočkou pak dojdeme k Obelisku (3,7 km z Čížova).
  • Z náměstí ve Vranově nad Dyjí (320 m), historického městečka v ohbí Dyje pod skálou nesoucí známý veřejnosti zpřístupněný zámek, půjdeme po proudu Dyje po jejím levém břehu. Mineme strmý skalní útvar, přírodní památku Hamerské vrásy (informační tabule). Projdeme malebnou osadou Zadní Hamry. Za ní se u visutého mostu (1,9 km; z vranovského náměstí) zprava připojuje zelená značka. Po rovině nás zpevněná cesta přivede až k louce u opuštěného meandru Pod Ledovými slujemi (informační tabule), odpočinek či úkryt před deštěm tu nabízí prostorný dřevěný altán (305 m; 2,3 km z vranovského náměstí). Následuje prudší stoupání nádherným listnatým lesem v I. zóně NP, po zrekonstruovaném dřevěném mostku přejdeme bezejmenný drobný potůček a kolem Mahrovy studánky (závadná voda) dosáhneme rozcestí v soutěsce Vranovská brána (450 m; 4,1 km z vranovského náměstí). K Obelisku (4,9 km z vranovského náměstí) odsud pokračuje trasa popsaná v závěru přístupu z Lesné.

Pověst

Naši pozvánku do západního cípu NP Podyjí ukončeme vyprávěním, jak Ledové sluje ke svému jménu přišly. Vykládá se, že jednu zimu jeskyně sloužily k přezimování kožešničkám, tedy zvláštním hustě osrstěným dyjským vodním vílám. Samotnému vládci zimy Mrázi se prý nelíbilo, že víly svým dechem vyhřívají svoji skalnatou skrýši a proto vnitřek podzemí obalil ledem. To je tedy důvod, proč se i v pozdních jarních měsících lesknou v Ledových slujích ledové rampouchy.

Podyjí, ledové sluje

Další informace a literatura:

Treking.cz - diskuze
Témata našich článků…
Malá Fatra Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Slovenský ráj Vysoké Tatry Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Rychlebské hory Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Fotogalerie
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Stezka v oblacích Dolní Morava
 10.12.2016 11 příspěvků
Hrady a hrádky Hostýnských vrchů
 09.12.2016 1 příspěvek
Velká Fatra spolu s vrchy Kremnickými
 09.12.2016 1 příspěvek
Vsacký Cáb, horský hotel
 08.12.2016 4 příspěvky
Tři dny v Roháčích
 07.12.2016 1 příspěvek
Šumava, ubytování a chaty
 07.12.2016 2 příspěvky
Pozdněpodzimní Velká Fatra
 03.12.2016 2 příspěvky
Chata pod Suchým vrchem, Kšinianska poľana
 01.12.2016 1 příspěvek
Pozdněpodzimní Velká Fatra a Kremnické vrchy
 28.11.2016 2 příspěvky
Kosmické rychlosti, výpočet
 28.11.2016 2 příspěvky
Vesela VS 45/174/72 milujici pohyb-vodu,kolo, bezk
 26.11.2016 1 příspěvek
Výstup na Grosser Knallstein
 23.11.2016 2 příspěvky
Co je turistika a co treking
 22.11.2016 6 příspěvků
Vydra a Křemelná, Šumava a turistika
 21.11.2016 6 příspěvků
Mont Blanc klasickou cestou
 21.11.2016 1 příspěvek
Triglav, Julské Alpy
 21.11.2016 22 příspěvků
Holubyho chata, Velká Javořina
 18.11.2016 27 příspěvků
Rakouské Alpy, mapa členění
 17.11.2016 2 příspěvky
Hospoda U Veličků, Beskydy
 15.11.2016 11 příspěvků
Sihla, původ názvů v Karpatech
 15.11.2016 2 příspěvky
Sněžka, první seznámení
 15.11.2016 2 příspěvky
Z Čech na Nordkapp na kole - na tuto cestu hledám
 12.11.2016 2 příspěvky
Severské pokušení, Skandinávií na kole
 11.11.2016 2 příspěvky
Chata Slaměnka, Dolní Morava
 08.11.2016 2 příspěvky
Medvěd, tygr, krokodýl, komár, ochrana
 04.11.2016 1 příspěvek
Bouda u řeky Odry
 03.11.2016 2 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist