Rozhledna na Landeku - nejvýchodnější výhledový bod Českého masívu

Tento výrazný vrch nad soutokem řek Odry a Ostravice je jedním ze symbolů města Ostravy a oblíbili si ho i lovci mamutů kdysi dávno, o čemž svědčí archeologické vykopávky a sádrový mamut v areálu Hornického muzea v Petřkovicích. Rovněž zde byla objevena poměrně ztepilá Petřkovická Venuše z krevele, kterou připomíná plastiková zvětšenina a schody nás dovedou přímo na místo nálezu v masivu Landeku. Její tvary jsou mému oku lahodící mnohem více než mohutné boky její kolegyně z Jihomoravských Karpat (81 km²) v Dolních Věstonicích pod Děvínem. Holt, proti gustu žádný dišputát!

Z geomorfologického hlediska má Landek také zajímavou polohu - leží ještě v Nízkém Jeseníku (2 894 km²) v podcelku Vítkovská vrchovina a okrsku Děhylovská pahorkatina, tedy v Českém masivu Hercynského systému a na západ shlíží do Opavské pahorkatiny s plochou 394 km² (nejvyšší bod Almín kopec - 315 m) s podcelky Hlučínská pahorkatina a Poopavská nížina. Jedná se dále o součást Slezské nížiny a provincii Středoevropská nížina.

Na východě, na jihu a částečně ještě také na severu již hledí do Severní Vněkarpatské sníženy - Ostravské pánve (486 km²), jenž se dále dělí na Ostravskou nivu, Porubskou plošinu, Havířovskou plošinu, Antošovickou plošinu, Orlovskou plošinu a Novobělskou rovinu. Tato Ostravská pánev pak na jihu plynule přechází do další sníženiny - tentokrát Západní Vněkarpatské, a to Moravské brány (534 km²), v našem případě do podcelku Oderská brána. Tu tvoří dále okrsky Oderská niva a Bartošovická i Klimkovická pahorkatina.

Za Ostravskou pánví se již zvedají podcelky Podbeskydské pahorkatiny(1 508 km²) a za nimi vyšší Moravskoslezské Beskydy (623 km²) a Slezské Beskydy (54 km²). Tedy již Karpaty a Karpatský systém. Když uvážíme, že území České republiky se rozkládá pouze na čtyřech provinciích, jsme tady v Ostravě hned na třech a chybí nám jen Západopanonská pánev, kterou představuje Jihomoravská pánev s Dolnomoravským úvalem. Do té je to odtud pravda poněkud dál.

Řeky Odra, Opava a Ostravice zde dříve tvořily historické hranice mezi Moravou a Slezskem. Na Landeku byl ve 13. století vybudován hrad, který byl později zcela zničen a dnes ho v podstatě připomíná jen turistický rozcestník s názvem "Hradisko". Přes Landek vede naučná stezka, která upozorňuje na bývalé štoly a šachtičky. Pod Landekem je známé Hornické muzeum se sportovním areálem i lanovým centrem. Občerstvit se můžeme ve stylové hospodě Harenda nebo v Petřkovicích U Sněhoty. Na všechno tady laskavě shlíží patron všech horníků - Svatá Barbora.

A nyní konečně k oné rozhledně. Pokud nejvyšší bod Landeku měří 280 metrů, je rozhledna ve výši asi 270 metrů. Je přibližně deset metrů vysoká, dřevěná a její výhledy jsou omezeny polohou a okolními stromy. To co z ní uvidíme, záleží pochopitelně na počasí. Když prší a je mlha - neuvidíme pochopitelně vůbec nic (hluboká moudrost!), když je opar, tak spatříme část Ostravské pánve, ale když je jasné počasí, uvidíme za Ostravskou pánví kopečky Podbeskydské pahorkatiny a za nimi Slezské Beskydy i Moravskoslezské Beskydy.

Přímo pod rozhlednou za řekou Odrou a novou dálnicí do Polska je koksovna v Přívoze s další tzv. "Přívozskou haldou", jenž spolu s věčně kouřící haldou Ema (315 m), tvoří dominanty města. Halda Ema je odtud jako na dlani, stejně tak i vrcholová část Nové radnice (vybudovaná v letech 1924 - 1929 s výškou 85 metrů) v centru města, která je bezesporu nejlepším výhledovým bodem celé Ostravské pánve. Vidíme spousty nejrůznějších komínů, plynojemů či budov a mnohého Ostraváka pohled donutí k zamyšlení nad svým rodným městem (330 000 obyvatel) a jeho historií, kdy Vítkovické železárny vznikly již v roce 1828 jako Rudolfova huť. To Nová huť v Kunčicích (dnes ArcelorMittal) s nepřehlédnutelným dvě sta dvacet metrů vysokým elektrárenským komínem byla uvedena do provozu až v roce 1952.

Proměna Ostravy je nesporná, mnoho závodů a šachet zaniklo a zase vznikla řada nových objektů, jako např. Stodolní ulice, kde se kvůli ní dokonce vybudovalo nové vlakové nádraží. Takže Ostrava má další primát, protože ze zastávky Ostrava - Stodolní do další zastávky Ostrava - střed je to asi jen tři sta metrů.

Musím se přiznat, že samotné výlety na Landek nepodnikám, chodím sem někdy s vnoučaty a občas návštěvu spojím s vyřizováním v centru Ostravy. V zimě se dá z Poruby pohodlně nahoru dojet na běžkách okolo Odry (bývá projetá stopa) a případně je možno pokračovat až do Šilheřovic přes Černý les. Tedy - pokud je dost sněhu. V okolí Ostravy jsou však daleko atraktivnější a romantičtější kopce či hory.

Ale zrovna včera 16.7.2010 jsem z jedné cestovní kanceláře v centru zajel autem do areálu Hornického muzea s tím, že se porozhlédnu po Ostravské pánvi v tropickém počasí. Byl opar, takže bylo vidět pouze to nejbližší - část Ostravy i haldy a komíny nad řekou Odrou. Své milované Moravskoslezské Beskydy jsem v dáli jen tušil. Zhruba uprostřed Landeku je rozcestí "U potrubí", kde se cesty rozdělují a značka pokračuje do Koblova. Je zde vybudováno dřevěné odpočívadlo s lavičkami. Ale jen otrlý jedinec by dnes usedl k odpočinku. Odpočívadlo bylo doslova plné nejrůznějších láhví ze skla i plastů, zkrátka dokonalý hnus!

Rozhledna Landek na turistické mapě

Viděl jsem již v přírodě různé marasy, které vyrobil člověk, ale toto mi zcela vyrazilo dech. Holt, nepořádek po sobě umí udělat každý "Pepek Vyskoč" a nikdo na něho nemá. Policie tapetuje ulice zákazy parkování a na pokuty za znečistění přírody nemá čas. Okolní stromy se na tento svinčík po "taky lidech" dívaly vyčítavě a měly v očích tisíciletý židovský smutek. Zlost prý zkracuje život, tak jsem snažil uklidnit, ale šlo to ztuha. Navíc mě při cestě na rozhlednu provázely nálety nějakých potvůrek, které vypadaly jako okřídlená klíšťata, byly jich tu mračna.

Další odpočívadlo je na Landeku na rozcestí "Hradisko", kde právě, když jsem procházel okolo z rozhledny, přebývaly děti s učitelkami a opékali si buřty na ohništi. Nikde jsem neviděl pohozenou láhev. Udělalo mi to radost. Takže snad někdy bude lépe, ale nejsem si tím zcela jistý.

A tak, když jsem se pak doma osprchoval, ještě jsem hmyz dvě hodiny vytahoval z mé šedivé hlavy. V duchu jsem nadával nejen mu, ale i těm dobytkům, kteří chodí konzumovat tekutiny na Landek. A jsem téměř přesvědčen, že to Ostraváci nebyli. Asi by bylo jediné řešení řídit se moudrem Órigena: "Trest není trestem pro samo trestání, ale pro očištění a výchovu" a dát "vynašečům flašek" takovou přes hubu, až se jim zatočí panenky a budou si svoje odpadky nosit domů. Navíc - normální horalé by takové "patoky" vůbec nepili.