Lamberk nad Divokou Oslavou

Hradní trosky na skalnatém ostrohu nad levým břehem turisty i trampy vyhledávané řeky Oslavy jsou ukryty v lese asi 2 km jihozápadně od obce Březník nedaleko Náměště nad Oslavou. Spolu s protilehlým Novým (Sedleckým ) hradem, jenž stával ve vzdálenosti pouhých 220 m od Lamberka na protějším ostrohu nad pravým břehem Oslavy tvoří tzv. hradní dvojici zasazenou do divukrásných přírodních kulis hlubokého skalnatého údolí.

Krátce o historii místa

Sídlo založil Jaroslav z Knínic, Lamberk je poprvé zmiňován roku 1376. Slavným se stal Janův syn, válečník Jan Sokol z Lamberka, loupeživý rytíř krále Václava IV., jemuž je zde překvapivě vystavěn pomník (viz níže)... V 1. polovině 15. století sloužil hrad jako základna pro pustošivé výjezdy a přepady bojových družin, proto byl po roce 1440 Lamberk pobořen a roku 1459 se již uvádí jako pustý.

Popis lokality

Povězme něco o samotném vzhledu a rozložení stavby. Hrad Lamberk byl vybudován na strmém skalním hřebenu poměrně hluboko v údolí, na východě skála kolmo padá k řece, zde obyvatelé odebírali vodu přímo z toku, nebylo tak třeba hloubit studnu. Hospodářské zázemí sídla představovala nedaleká zmíněná ves Březník, odkud sem údolím a následně po prudce klesajícím hřbetu vedla přístupová cesta. První příkop byl 7 m široký a 8 m hluboký, jím procházela cesta na úzkou opevněnou terasu mezi skálou předhradí se zděnou stavbou a strmým srázem nad řekou. Ohrazeným sedlem se vstupovalo ke druhé bráně pod skalnatou vyvýšeninou s hranatou věžovitou stavbou.

Za dalším sedlem se pak zvedá protáhlé návrší o rozměrech 15 × 45 m, kde zřejmě stávalo hradní jádro, v jehož východní části se nacházel palác. Na obou koncích a patrně i na západní straně se táhla parkánová zeď. Pod jádrem se dále nalézalo dolní nádvoří zakončené 2,5 m silnou hradbou, jež byla zřejmě prolomená brankou ústící směrem k řece. Hřeben klesající k řece pak přerušují ještě další dvě lidskou rukou upravené skalní rozsedliny. Asi 200 m před hradem bylo celkově 50 až 60 m výše o něco později zbudováno předsunuté opevnění o rozměrech 5 × 9 m, od hřbetu jej vydělil 12,5 m široký příkop.

Hrad Lamberk na turistické mapě

Pomník rytíře Jana Sokola na hradě Lamberku

"Rytíř Jan Sokol, hejtman krále Václava IV., vojevůdce evropského formátu a vítěz bitvy u Grunwaldu." Tak takový oslavný nápis na kamenné desce, jež vztyčena Veteran Vehicle klubem Březník ční v areálu někdejšího hradu, opěvuje slavného loupeživého rytíře, který zde sídlil. Jan Sokol žijící v letech 1357 až 1410 je patronem zmíněného klubu a památník představuje zajímavé zpestření malebných ruin.

A čím že si drsný šlechtic vysloužil tolik slávy? Do poměrně pozdního věku, až do roku 1400, byl ve službě na pražském Vyšehradě. Po návratu domů se v neklidné době nestabilní a slabé vlády Václava IV. zapojil do bojů mezi Prokopem a Joštem, syny moravského markraběte Jana Jindřicha a Václavovými bratranci. Jan Sokol prostřídal pro jistotu obě strany. Nejprve podporoval markraběte Prokopa. Tehdy podnikal pustošivé výpravy po Moravě, bezbožně ničil majetek olomoucké kapituly, což mu vyneslo roku 1402 církevní klatbu. Později se přidal na stranu markraběte Jošta.

Historie zná i slavnou situaci, kdy se pod vedením Jana Sokola a Hynka Jevišovického z Kunštátu (řečeného Suchý Čert) královské město Znojmo roku 1404 ubránilo obležení Zikmundem Lucemburským. Ani válečné půtky v sousedních Rakousích nenechaly Jana Sokola chladným, v letech 1407 až 1408 se zapojil do bojů mezi poručníky vévody Albrechta V. Habsburského. Roku 1407 nočním útokem dobyl město Lávu, odkud pak podnikal loupeživé výpady do okolí. Dobře opevněnou Lávu opustil až po vyplacení tučného výkupného pro markraběte Jošta.

Nejslavnější však byly v Sokolově kariéře roky 1409 a 1410, kdy se i pod jeho vedením podařilo sestavit české vojsko na pomoc Polákům, kteří pak v bitvě u Grunwaldu 15. července 1410 zvítězili nad Řádem německých rytířů. Ambiciózní rytíř Jan Sokol skončil svůj život téhož roku na polském hradě Radzyna po otravě.

Přístup aneb kudy na Lamberk

Ke zbytkům hradu vede červeně značená asi 300 m dlouhá významová odbočka od rozcestí Lamberk, zřícenina. Povězme krátce, kudy dojít ke zmíněnému rozcestí.

• Nejkratší je přístup z obce Březník (2,2 km). Do samotného Březníku přichází modrá značka z nádraží ve známých Kralicích nad Oslavou( Bible Kralická) - nejprve po silnici kolem vodojemu s pramenem pitné vody, v závěru polem (Březník - Kralice asi 2,5 km). Modře značená trasa z Březníku stoupá kolem rekreačního areálu po silničce, jež za závorou pokračuje do lesa. Po pár set metrech značka silničku opouští a pokračuje pohodlnou lesní cestou. Nemusíme ztrácet cenné výškové metry a sestupovat až k rozcestí Pod Pastýřskou, v blízkosti vrchu Pastýřky využijeme nepřehlédnutelné pobídky oranžové cedule s nápisem Lamberk a pustíme se neznačenou cestou, na ní mineme krásnou skupinu bříz i rozsáhlé mechem obrostlé kamenné suťového pole s výhledem na protější vyhlídkový Altán Gloriet. Poté narazíme na červeně značený chodník, po němž se pustíme doprava a záhy dorazíme k rozcestí Lamberk, zřícenina.
• Většina turistů na Lamberk míří z červeně značené trasy vedoucí údolím Divoké Oslavy. Trasa z Náměště nad Oslavou (asi 8 km na Lamberk) stoupá polem k dlouhé aleji, před Velkopolským dvorem další alejí klesá, překračuje koleje, po krátkém křižování lesa pak sestupuje až k rozcestí při řece oslavě u Vlasáka nedaleko rekreačního objektu. Následuje pasáž obtížně prostupná za sněhu, ledu či zvýšené hladiny Oslavy, u Brna nevídaným zpestřením jsou i dva pomocné řetězy. Přes dvě trampská tábořiště opatřená nezbytnými totemy se dostaneme až ke stoupání z údolí, v jehož pokračování bychom dorazili do Březníku, my však spolu s červenou odbočujeme doprava a překrásným traverzem stezkou plnou popadaných stromů dosáhneme rozcestníku Lamberk, zřícenina (o trase blíže v samostatném článku).
• Třetí možností, o níž se zmíníme, je vystoupat k Lamberku od rozcestí pod Pastýřkou (0,5 km) po červené značce. Pod Pastýřku pak dorazíme podél chat buď po červené (možnost přístupu z Ketkovic, Oslavan), nebo po přebrodění řeky Oslavy po modré (přístup z Mohelna) či ze zelené značce (přístup z Náměště).

Literatura

• Fiala Z., Hosák L., Pavel J., Janáček J., Kotek L. (1981): Hrady, zámky, tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (I) Jižní Morava, Svoboda, Praha.
• Plaček M. (2007): Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, 2. vydání, str. 554 , Libri, Praha.