Kysuce, kraj neobjevených turistických možností

Kysuce. Kraj v severozápadním koutě Slovenska, který nabízí nepřeberné množství turistických zajímavostí a cílů. Kraj, který ale přesto není protkán nijak hustou sítí turistických stezek, rozvinutou turistickou infrastrukturou, prostě kraj, na který se tak trochu zapomnělo. To však není jen prohřeškem současnosti, Kysuce jsou odpradávna jednou z nejchudších slovenských oblastí.

Centrem Kysuc, které jsou zhruba ohraničeny městy Makov, Žilina a Terchová od jihu, Oravou od východu a státní hranicí s Polskem a Českou republikou na severu a severozápadě, je město Čadca. Kysucký kraj je převážně hornatý. Vždyť je pokrývají taková pohoří jako jsou Kysucké Beskydy, Kysucká vrchovina, Javorníky a Turzovská vrchovina.

Jakousi pomyslnou páteří Kysuc je řeka Kysuca. Řeka, která dodnes sehrává v životě Kysučanů významnou roli. Vždyť i v nejznámější lidové písni tohoto regionu se doslova zpívá: "Kysuca, Kysuca, studená vodička, keď sa ťa napijem, bolí ma hlavička". Prostě řeka Kysuca, k níž se sklánějí všechny kysucké horské hřbety, je jakýmsi sjednocujícím krajinným prvkem.

Zvláštní kapitolou Kysuc jsou Horní Kysuce. Jsou jakoby sevřené Javorníky a Thurzovskou vrchovinou, která je jakýmsi předhůřím Moravskoslezských Beskyd. Vesnice, které prakticky bez výjimky vznikly v období valašské kolonizace, jsou roztaženy do dlouhé řady vesnic. Kde jedna ves končí, začíná ves druhá. Odlišný charakter mají obce v okolní vrchovině. Toto tzv. kopaničářské osídlení je tvořeno působivou mozaikou polí, luk a lesů a malých seskupení vesnických stavení – kopanic. Pokud od Kysuc nebudete očekávat žádné náročné treky a mnohodenní přechody, ale spíše jednodenní procházky malebnou krajinou, která ukrývá množství přírodních krás, pak určitě zklamání neodejdete.

Čadca

Čadca je přirozeným centrem Kysuc, přestože je to město poměrně mladé. První známá písemná zmínka o něm pochází z roku 1598, resp. o původní osadě, která vyrostla na křižovatce obchodních stezek do Slezska, Uherska a na Moravu. V revolučním roce 1848 tady dočasně sídlila Slovenská národní rada vedená J. M. Hurbanem a Ľ. Štúrem. Od roku 1854 tady působil Janko Kráľ. Nestarší památkou města je kostel sv. Bartoloměje z roku 1734, který vyrostl na místě původního dřevěného kostela. Za návštěvu stojí Kysucké muzeum s expozicí tradiční lidové kultury. V okolí města se nachází několik minerálních pramenů – Vojtovský a Bukovský pramen.

Hrčava

Známá osada na pomezí Moravy, Polska a Slovenska. Přesto že leží již na území České republiky, dovolil jsem si ji do tohoto článku zařadit. Vždyť Hrčava, která je nejvýchodnější obcí České republiky leží jen jeden kilometr od trojmezí ČR, Slovenska a Polska, na které lze vyrazit po žluté turistické značce. Při návštěvě trojmezí se tady dostanete do bezprostřední blízkosti obce, která se svým jazykem, lidovými zvyky i ojedinělou architekturou do popisovaného regionu přirozeně zapadá.

Klokočov a Klokočské skálie

Malá obec v sousedství hraničního přechodu Bílá/Klokočov vznikla v roce 1954 spojením několika kopaničářských usedlostí. V jejím sousedství se nachází přírodní rezervace Klokočovské skálie, které skrývá skutečné přírodní unikáty. Tato výjimečná přírodní rezervace s největší přírodní raritou celého regionu – tajemnými kamennými koulemi se skrývá v okolních lesích. Kamenné koule se nacházejí v úzkém pruhu pískovců a slepenců o maximální šířce 500 m a délce asi 15 km. Kamenné koule jsou ojedinělou ukázkou kulovité odlučnosti slepenců, která nebyla dosud uspokojivě vysvětlena. Již jen kvůli možnosti obdivovat tyto přírodní unikáty stojí za to na Kysuce vyrazit.

Korňanský ropný pramen

Ropný pramen, který je jediným svého druhu ve střední Evropě je dalším kysuckým unikátem. Pramen se nachází na okraji obce Korňa a je názornou ukázkou dobré propustnosti karpatského flyše. Samovolně tady vyvěrá lehká parafinická ropa ropa s malým obsahem síry a vysokým obsahem olejů, malým množstvím aromatických uhlovodíků a asfalticko-smolných látek. Vývěr ropy je navíc doprovázen výrony metanu. Pramen lze nalézt i po čichu, neboť je doprovázen typickým zápachem ropy. V minulosti se v okolí nacházelo ještě několik podobných pramenů, které však již zanikly. V minulosti obyvatelé ropu využívali ke svícení a topení v domácnostech, ve dvacátých letech minulého století se dokonce objevily snahy o hospodářské využití těchto pramenů, které však nevynesly pražádný zisk.

Kysucké Nové Mesto

Původní osada pod názvem Jesenin je prvně písemně připomínána již v roce 1244. Toto zeměpanské městečko často střídalo své majitele. Z nejvýznamnějších to určitě byli polský král Vladislav a nebo rod Stiborovců, jejichž sídelním hradem byl mohutný hrad Beckov v blízkosti Nového Mesta nad Váhom. V první polovině 15. století se město dostalo do rukou husitů, v roce 1698 bylo město centrem vzpoury proti vrchnosti. Město je chudé na historické památky, neboť ty padly za oběť požáru v roce 1904.

Ľadonhora (999 m)

Velice nápadný homolovitý vrchol nacházející se v hřebeni Steny, jenž vytváří nápadnou dominantu nad obcemi Dolný, Prostredný a Horný Vadičov. Zároveň přírodní rezervace s rozlohou téměř 286 ha, která byla vyhlášena v roce 1993 z důvodu ochrany původních lesních společenstev a významných rostlinných společenstev skalních poloh. Pokud chcete podniknout na Kysucích skutečně krásnou túru s fantastickými scenériemi, pak je to právě túra na Ľadonhoru. Nejkratší výstup k vrcholu vede z Horného Vadičova, který je přes obec Radoľa přístupný od Kysuckého Nového Města. Pro výstup doporučuji podzim, ovšem k zahození nejsou ani jarní měsíce.

Nová Bystrica

Obec a zároveň vodní nádrž s rozlohou 190 ha, která byla vybudována v letech 1983 – 1989. Vody nádrže zaplavily nejen obce Hrvelka a Riečnica, ale i hlavní silniční tah, který vedl z Kysuc na Oravu, a který nebyl po 20 let nahrazen. Situaci napravila až nová cesta, která byla otevřena v listopadu 2008. Nová Bystrica slouží k zásobování Čadce pitnou vodou. Z hráze přehrady je za pěkného počasí vidět Velký Rozsutec na Malé Fatře.

Oščadnica

Tato obec je údajně třetí největší obcí Slovenska. Táhne se údolím říčky Oščadnica, která pramení pod vrcholem Velké Rače. Obec vznikla poměrně nedávno, až v polovině 18. století. Za návštěvu stojí zámeček z přelomu 19. a 20. století stojící na dolním konci obce, jenž je posazen do pěkného parku. Nachází se v něm Kysucká galerie. V sousedství obce se nacházejí dvě lyžařská střediska Lalíky a Dedovka, které jsou jedněmi z nejlépe vybavených středisek na Slovensku. U nás jsou tato střediska známá spíše jako Veľká Rača.

Rycierova hora (1 225 m)

Výrazný a poměrně strmý vrchol, který leží na hranicích Slovenska a Polska mezi vrcholy Svitkova a Májov. Ze slovenské strany vede na vrchol jediná logická výstupová trasa – z osady Podrycierova v blízkosti Vychylovky, další trasy vedou z polské strany.

Turzovka

Původní kopaničářská osada vznikla okolo roku 1598, statut města však Turzovka obdržela až v roce 1968. Její název je odvozen od jména zakladatele obce, kterým byl pán Bytčanského panství Juraj Thurzo. Na náměstí bylo v roce 1998 slavnostně odkryto sousoší Drotár a džarek, které je poctou drátenictví, dříve nejrozšířenějšímu řemeslu Kysuc. Muzeum drátenictví však nalezneme až asi tři kilometry od jižní hranice Kysuc, v Budatínském zámku u Žiliny. Turzovka je zvána kysucké Lurdy. To proto, že se v roce 1958 na blízkém kopci Živčákova údajně zjevila Turzovčanovi M. Lašutovi Panna Marie. Na místo zjevení, kde byla v roce 1993 postavena kaple, proudí stovky věřících.

Veľká Rača (1 236 m)

Tento známý pohraniční vrchol je nejvyšším vrcholem nejen Kysuckých Beskyd, ale celých Kysuc. V sousedním Polsku je obvykle nazýván Wielka Racza. Nejsnadnější přístup na vrchol vede od konečné stanice sedačkové lanovky Lalíky. Zároveň přírodní rezervace s rozlohou asi 313 ha. Ochrana původních lesních porostů a pseudojeskyní (Skalné diery), které vznikly v pískovcových horninách.

Velký Polom (1 067 m)

Tento výrazný zalesněný vrchol nalezneme v hřebeni Moravskoslezských Beskyd na moravsko-slovenském pomezí. Leží zhruba mezi vrcholy Malý Polom a Skalka. Velký Polom je zároveň přírodní rezervací, ve které se zachovaly původní lesní porosty, tvořené především starými smrky. Určitě známější je ale přírodní rezervace Mionší, která se nachází na svazích severní rozsochy Velkého Polomu. Prales Mionší je jedinečnou ukázkou zachovalých lesních společenstev s až několik století starými jedinci. Ten však již nalezneme mimo Kysuce na území České republiky.

Vychylovka

Malá osada v dolině Chmúra v severovýchodním cípu Kysuc. Více než samotná osada je však zajímavý skanzen – Múzeum kysuckej dediny, které bylo vybudováno v roce 1981 a které tady dodnes soustředilo 34 staveb – ukázek lidové architektury na Kysucích. Druhou z turistických atrakcí je lesní úvraťová železnice, která je unikátním technickým dílem, jediným svého druhu nejen na Slovensku, ale v celé Evropě (úvratě sice lze nalézt i v Alpách, ty však sloužily a slouží jiným účelům). Provoz na této železnici s rozchodem 760 mm je zajišťován jen na krátkém dolním úseku. Železnice na nejtěžším úseku překonávala během 2,5 km převýšení plných 217 m a přes sedlo Beskyd byla spojena s lesní železnicí na Oravě. Další informace o muzeu získáte na webové adrese www.muzeum.sk.

Vysoká nad Kysucou

Jedna z největších kysuckých obcí, která má řadu kopanic rozesetých po okolních svazích. Nejdramatičtějším obdobím dějin této obce je bezesporu konec II. světové války. V dubnu 1945 vtrhli do obce Němci a postříleli zdejší muže. Ze 42 dvou se zachránil pouze jediný. Tuto tragédii připomíná pomník pod sedlem Semeteš. V obci se narodili prarodiče amerického kosmonauta Eugen A. Cernan, který byl velitelem kosmické lodi Apollo 17, a který při její misi vystoupil na povrch Měsíce.

Kysuce nám nabízejí mnohem více turistických zajímavostí, než kolik jsme na tomto omezeném místě mohli alespoň heslovitě uvést. Proto vás pozývám k návštěvě tohoto kouzelného koutu Slovenska, který si určitě zamilujete. Ale abychom z Kysuc neutekli tak rychle, pozývám vás ještě k návštěvě tohoto kraje v sedle kola. Netradiční cyklotrasu jsem pro vás připravil na straně 48. No a pokud by již bylo příliš mnoho sněhu, lze popadnout běžky a vydat se poznávat tento kraj třeba po Kysucké lyžařské magistrále.