Kroměříž, městskou památkovou rezervaci zapsanou díky zdejšímu zámku a parkům jako jedno
ze dvanácti míst ČR na listině UNESCO, poznáme dle jejích věží a střech z široka daleka. Tvoří
nedílnou součást krajiny jižní Hané.
"Co ale patří které budově?", vkrádá se možná na mysl v lehkém zmatku mnohému z turistů
otázka formulující zneklidňující nejistotu v tomto směru. Zjednejme dnes tedy jednou pro vždy jasno
tím, že uvedeme přehledný popis vzhledu deseti historických staveb, které tvoří již více jak sto let
typické panorama města patrné při našich cestách z rovin Hornomoravského úvalu stejně jako
ze Chřibů a Hostýnských
vrchů.
Kroměříž, turistická mapa
Historické výškové stavby, jež jsou součástí panoramatu Kroměříže
Název objektu
Poloha, stručný popis vzhledu stavby její historie
Zámek s věží
Severozápadní okraj historického centra.
Hlavní dominanta města. Masivní čtyřkřídlá budova s hodinovou vyhlídkovou věží,
jež je zakončená osmibokou nadstavbou. Výška věže činí 84 při měření ze zahrady nebo 73 m
z chodníku. Žlutobílá fasáda. V těsném sousedství (mezi zámkem a řekou Moravou) moře korun
stromů rozlehlého převážně anglického parku - Podzámecké zahrady (64 ha). Dnešní podoba je
v podstatě výsledkem zásadní obnovy zámku ve stylu římského baroka ve 2. pol. 17. stol.
(architekti F. Luches a G. P. Tencalla) a přestaveb po požáru ve 2. pol 18. stol.
Mlýnská brána
Severozápadní okraj centra, těsné sousedství zámku. Viditelná hlavně ze západu.
Poslední zachovalá brána kroměřížského městského opevnění. Čtyřboká masivní stavba
s úzkým vysokým průjezdem, světlou fasádou, zakončená střechou zelené barvy tvaru přibližně
trojbokého hranolu. Cesta jí vedoucí mířila dolů k budovám podzámčí, včetně mlýnu
(odtud název).
Raně barokní prvky z doby obnovy města ve 2. pol. 17. stol., současný vzhled
z pol. 19. stol., kdy byl zbudován i sousední širší průchod pro pěší.
Arcibiskupské gymnázium
SZ okraj centra, viditelné hlavně ze Z.
Rozlehlý komplex budov s tmavou střechou s věžičkou mezi zámkem a chrámem sv. Mořice,
světlá fasáda s modrošedými prvky.
Stavba ve stylu pozdně romantického historismu z l. 1857 až 1860 (projekt
dle J. E. von Lipperta) s pozdějším rozšířením směrem ke sv. Mořici v l. 1910 až 1913.
Chrám sv. Mořice
Z okraj centra.
Výrazná dvojice štíhlých šedohnědých novogotických věží s vysokou trojlodní gotickou
budovou. Vysoké, špičaté, šedozelené střechy věží ukončené dvojramennými kříži.
Vystavěn ve 2. pol. 13. stol. za olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu (v podstatě
zakladatel města, pohřben zde r. 1281 - náhrobek před oltářem). R. 1432 vypálen husity,
chátral do r. 1500. Opravy v průběhu 16. stol. a r. 1679. R. 1730 na severu přistavěna
hrobní kaple Bolestné P. Marie. Dále v 18. stol. drobnější úpravy. R. 1836 požár, po němž
dochází k puristické novogotické částečné přestavbě, včetně mnohostěnných nástaveb věží
(projektant i F. Jäge, A. Arche). Opravy v 2. pol. 20. stol.
Radnice
Střed města.
Nejvýraznější z radničních staveb je renesanční 41 m vysoká, čtyřboká bílá čtyřboká hodinová
věž se zastřešeným ochozem a štíhlou zelenou střechou s korouhví. Dva ciferníky nad sebou; horní
ukazuje hodiny, dolní minuty. Radnice vystavěná průběžně během několika staletí.
Základ dnešního vzhledu kroměřížské radnice z poč. 17. stol., v pol. 19. stol. zvýšena
o druhé patro, tehdy přibyl i charakteristický balkon a dvouramenné schodiště v průčelí.
Kostel sv. Jana Křtitele
Jihozápadní okraj centra.
Dvojice čtyřbokých věží se zelenými střechami, jež převyšuje mohutná kopule střechy
tmavé barvy zakončená zvonicí. Věže oproti kopuli působí značně subtilním dojmem. Barva
fasády světlá v kombinaci s tmavější pískovou.
Perla moravského baroka. Vystavěn na místě románsko-gotického kostelíku řádu
johanitů po r. 1737 piaristy u jejich koleje (projektant I. J. Cyrani von Bolleshaus).
Kostel Blahoslavené Panny Marie
V okraj středu města.
Barokní kostel s vysokým průčelím, lodí obdélného půdorysu a poměrně masivní
čtyřbokou hodinovou věží o výšce 42 m. Barokní cibulovitá střecha věže.
Založen r. 1247 Brunem ze Schauenburgu (nejstarší zdivo představuje část věže).
Po dobytí města Švédy a Valachy v r. 1643 vypálen a vyrabován. V l. 1651 až 1675 opravován,
znovu vystavěn v l. 1724 až 1736 (projekt zřejmě rovněž dle I. J. Cyrani von Bolleshaus).
Justiční škola
JZ okraj centra, v těsném sousedství kostela sv. Jana Křtitele, viditelná především ze Z.
Třípatrová čtyřkřídlá budova světlé fasády s bohatě zdobeným čtyřpatrovým průčelím (sloupy,
sochy), které je ukončeno trojúhelníkovitým štítem.
Moravská novorenesanční perla vystavěná v l. 1875 až 1877 (architekt G. Merett).
Arcibiskupská (Vrchnostenská) sýpka
Za JZ okrajem centra, mezi středem města a Květnou zahradou, zahlédneme ji hlavně ze Z a JZ.
Vysoká barokní budova obdélného půdorysu, žlutobílá fasáda, několik řad oken včetně střešních,
červená střecha a masivní průčelí.
Postavena r. 1714 (dle projektu G. P. Tencally), upravena na konci 18. stol (J. A. Grimm).
Rotunda v Květné zahradě
Poměrně daleko za JZ okrajem středu. Patrná hlavně ze Z a J.
Do dáli vystupuje její masivní zelená kopule zakončená vížkou, žlutobílá fasáda.
Osmiboká rotunda (také Lusthaus) je spolu s Kolonádou nejvýraznější stavbou
Květné zahrady (Libosadu) založené mezi l. 1665 až 1675 (architekti F. Luches a G. P. Tencalla).
V rotundě Foucaultovo kyvadlo, které svým pohybem v písku dokazuje otáčení země kolem vlastní osy,
jedno ze čtyř takovýchto kyvadel na světě (zbylá tři ve Washingtonu, Paříži, Petrohradě). A teď pozor,
poslední informace: místo ženitby mého nejoblíbenějšího "pěstouna" Toníka.
jež je zakončená osmibokou nadstavbou. Výška věže činí 84 při měření ze zahrady nebo 73 m
z chodníku. Žlutobílá fasáda. V těsném sousedství (mezi zámkem a řekou Moravou) moře korun
stromů rozlehlého převážně anglického parku - Podzámecké zahrady (64 ha). Dnešní podoba je
v podstatě výsledkem zásadní obnovy zámku ve stylu římského baroka ve 2. pol. 17. stol.
(architekti F. Luches a G. P. Tencalla) a přestaveb po požáru ve 2. pol 18. stol.
