Korlátka, skrytý hrad Malých Karpat

Původně strážní hrad, který byl postaven v polovině 13. století. Některé prameny však zmiňují, že předchůdce hradu tady stál již v roce 1041). Pevnost byla původně nazývána Konrádovým Kameňom (Kunradi Lapide), snad podle jejího stavitele. Až přesmyčkou z maďarského Kollát vzniklo jméno Korlátkö, které se od dnešního pojmenování prakticky neliší.

Hrad vystřídal řadu majitelů, z nejvýznamnějších to určitě byl rod Abovců ve 13. století, Matúš Čák Trenčianský či rod Stiborovců. Matúš Čák však hrad ovládal jen krátkou dobu, poměrně záhy jej obsadila královská vojska Karla I. Roberta. Nezávislý oligarcha se sice snažil hrad dostat nazpět, ale velitel hradu, Vlk z Harcendorfu se proti velké přesile ubránil.

V roce 1394 se Korlátka dostává do rukou Stibora ze Stibořic, který jej dostal od krále Zikmunda Lucemburského, který se údajně v březnu roku 1404 objevil také. Podle pověstí jej sem přivezli polomrtvého po té, co se jej pokusil otrávit jeho bratr Václav IV. ve vojenském táboře ve Znojmě. Na hradě měl žít zázračný lékař ze Švábska, jenž Zikmunda vyléčil…

Později se na hradě vystřídalo velké množství majitelů, v pohnutých husitských dobách tady sídlili loupeživí hejtmani, jimž udělali přítrž až bratislavští měšťané okolo roku 1444. V roce 1545 se na hradě stává pánem Jan Plakner, který hrad dostal od Matyáše Korvína, uherského krále. V roce 1645 hrad obsadila Rákocziho vojska, v roce 1704 se tady objevují i kurucká vojska jeho pravnuka, Františka II. Rákocziho, jistý čas měl na hradě majetkový podíl i rod Windischgrätzovců. Hrad byl v 18. století opuštěn a od té doby chátrá.

Ruina Korlátky se vypíná na svazích Malých Karpat ve výšce 435 m nad obcí Cerová, kde jej místní obyvatelé obvykle nazývají Korlátko. Z hradu se zachovaly jen zbytky hradeb a obvodových zdí paláce a věže. Bohužel je celý hrad utopen v lesním porostu, takže rozhodně netvoří krajinnou dominantu. Podobně bledě jsou na tom i výhledy. Pouze k severu k vrcholu Bradlo se Štefánikovou mohylou a na západ k vojenskému výcvikovému prostoru Záhorie jsou pohledy o něco málo lepší.