Nenápadná a přesto nepostradatelná. Tak by se dala ve stručnosti dvěma
adjektivy charakterizovat bílá stavba kaple U Matky Boží zasazená do plochého předpolí
hradu Veveří. Kaple vévodící okolnímu
kraji, věže předhradí, stejně jako zbytek aleje, spojující kdysi Veveří s
osadou Nové Dvory, patří neodmyslitelně k tomuto kousku krajiny v severním
okolí Brněnské přehrady. Připojíme-li, že tu stojí již desáté století, stává se
kaple jistě místem hodným naší pozornosti.
Svižně stručnou historií místa a popis kaple
Počátky nejbližšího osídlení dnešního hradu Veveří ve středověku se váží k bílé
budově mimořádně půvabné dvoulodní kaple U Matky Boží (též Kaple Matky Boží Veverské,
její názvy se docela různí), kterou najdeme asi 400 m jihozápadně od hradu v
jeho předpolí. Okolí bylo od počátku v rukou panovníka, potažmo moravského
markraběte.
Ve druhé polovině 12. století tu byl založen kostelík Nanebevzetí
Panny Marie (dnešní kaple), zřejmě sloužil jako opora při osidlování okolních
neprostupných hvozdů. V severovýchodním sousedství kostela vyrostla obdélná
stavba opevněného dvorce, který zřejmě představoval ono Veveří, na němž se jako
správce roku 1213 připomíná jistý Štěpán. Četní mužové studující zažloutlé
listy v archivech jej ztotožňují se Štěpánem z Medlova, předkem pánů z
Pernštejna, purkrabím na pálavských Děvičkách.
Kaple u Matky Boží na turistické mapě
V přilehlém údolíčku stály domky malé vesnice, hospodářského zázemí dvorce.
Vesnička však byla snad samotnými obyvateli později nedaleko vybudovaného hradu
Veveří ze strategických důvodů zničena na počátku období husitských bouří v 15.
století, představovala totiž velmi nevítaný opěrný bod při případném obléhání
hradu. Místo, kde stávala naznačuje i název trati Rozbořená a střepy na polích.
Války se nemazlily ani s kaplí, Švédové, bez sebe vzteky, že nedobyly hrad
Veveří, ničili v okolí vše, co jim přišlo pod ruku a zbořili i údajnou věž
kostelíku/kaple. Konec druhé světové války dokonce zastihl kapli bez střechy,
uvnitř se dalo brodit hnojem z trusu ustájených koňů, stavba byla navíc
poškozena střelbou z minometu…
Bílá dvoulodní budova je kryta šindelovou střechou s věžičkou se dvěma zvony.
Původní románská část s apsidou (půlkruhové zakončení kněžiště), hlavní loď,
byla zbudována někdy v první polovině 12. století. Výrazný románský prvek krom
oken, kleneb, kachlí představuje kazatelna. Sakristie (místnost pro uložení
bohoslužebných předmětů) vyrostla v polovině 15. století.
Ještě později byly
provedeny menší barokní úpravy. Románský jižní vstupní portál vsazený do
gotického zdiva byl zřejmě přinesen odjinud, možná jen z jiné části kaple.
Zajímavý je na něm vyobrazený reliéf řeckého kříže, měsíce a slunce a dvou lvů.
Druhý (gotický) vchod je veden do kaple ze západu. Uvnitř se na stěnách
nacházejí také zbytky gotické výmalby.
Další dva drobné architektonické detaily, které by neměly ujít naší pozornosti
představuje jednak část pozdně gotické výzdoby - obličej nad oknem s monogramem
Marie ve východní stěně a vyobrazení připomínající medvěda na severní stěně
apsidy, zřejmě značka stavebníka. U kaple stávala při hřbitovní zdi až do konce
18. století poustevna, v ní žijící svatí mužové také zvonili na zvony kaple a
působili jako kostelníci.
Kostelík měl od počátku farní právo, v jeho okolí
tedy vyrostl hřbitov, používaný až do roku 1837. Slavnou epizodku kaple
představuje pohřeb (roku 1809 sesazeného) švédského krále Gustava IV. Adolfa a
jeho malého předčasně zesnulého vnuka. Králův syn, Gustav princ z Vasy, v letech
1830 až 1844 totiž hrad Veveří vlastnil. Později byly královské ostatky převezeny
do rodinné hrobky v Oldenburgu.
Veverská Madona
Skutečnou raritou, jež se váže ke kapli byl objev tzv. Veverské Madony (také
zvaná Madona z Veveří), vrcholně gotického oltářního obrazu Vyšebrodského mistra.
Mimořádně cenné dílo z první poloviny 14. století původně zdobilo hradní kapli na
Veveří a po jejím zrušení bylo na konci 19. století přeneseno do kostelíku Panny
Marie. Dnes, ukrytou před rukama podnikavců, ji můžeme jet obdivovat do pražské
Národní galerie. Tragická je skutečnost, že dokonce i kopii obrazu ukradli z
kaple neznabozi roku 1993. (Pro nás, co nemůžeme okamžitě skočit do Národní
galerie je obrázek Veverské Madony ihned k vidění na: www.obecveverskabityska.cz).
Přístup
Asi 200 m od kaple se nachází na silnici č. 386 autobusová zastávka "U Matky
Boží" linky 303 z Bystrce do Veverské Bítýšky a zpět. Možností autobusového spojení
je i dopravit se na zastávku stejné linky jménem "Hrad Veveří" a dojít sem pěšky
(červená TZ; přes 0,5 km). S předhradím hradu Veveří a jeho západní bránou kapli
spojuje v délce asi 300 m nádherná alej, v jejímž stínu se můžeme kochat krásou
vzrostlých dubů, jírovců, lip.
Milovníci vodní plavby mohou pro přiblížení ke
kapli využít též některý z parníků brázdící zelené vody "Prýglu"
(lidově Brněnská přehrada). V tom případě je záhodno opustit palubu lodi buď na
zastávce Mečkov (červená TZ; asi 1,1 km) nebo na mole zastávky Hrad Veveří
(červená TZ; rovněž asi 1,1 km).
Je nutno upozornit, že kapli obklopuje ohradní zeď bývalého hřbitova, branka ve
zdi bývá zamčena. Prý se otevírá v sezónu a v kapli se konají i bohoslužby.
Většinou však najdete branku zamčenou a
chcete-li se zvenčí podívat k obvykle rovněž uzamčené kapli, musíte se dopustit
patrně přestupku. Jinými slovy zavzpomínat na klukovská/dívčí léta či využít
horolezeckých zkušeností a nejlépe zleva (jihozápadu), kde je zeď nižší, ji s
menší či větší námahou překonat. Nevím to jistě, ale pro jistotu upozorňuji,
že, takovým jednáním možná pácháte přestupek. Lehněte si za zdí do trávy u
bývalých rovů a po dlouhém pohledu na sněhobílou stavbu zkuste na chvíli zavřít
oči. Cítíte také ve vzduchu kolem tak silně
těch devět století, co tu kaple stojí?
