Kalamárka - skalní plošina nad Detvou

Kalamárka, které místní turisté neřeknou jinak než Kaľamárka, je velkou skalní plošinou zvedající se nad městem Detva na středním Slovensku. Pro milovníky geomorfologie doplňuji, že se Kalamárka nachází v pohoří Poľana.

Kalamárka se vytvořila na utuhnutém andezitovém lávovém proudu z období činnosti stratovulkánu Poľana. Poľana samotná drží jeden ze slovenských primátů - je nejvyšší dochovanou sopkou. Kaľamárka dnes není ale jen významnou přírodní lokalitou, ale je rovněž jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit na Slovensku. A také je Mekkou skalního lezení na Slovensku.

Ke Kalamárce se dostaneme celkem snadno z města Detva po panelové cestě. Značení v této oblasti je však poněkud horší. A to i přes to, že kolem Kalamárky vede červeně značená Rudná magistrála. Trochu to vylepšuje naučná stezka z roku 1997, která byla vyznačena v délce asi půl kilometru a absolvovat ji můžeme během půl hodiny. Stezka je osazena oboustrannými informačními panely, které jsou dosud vcelku zachovalé.

Jak píši výše, Kalamárka či chcete-li Kaľamárka je Mekou slovenského skalního lezení. Dosud tady bylo prostoupeno na 350 lezeckých cest různých stupňů obtížnosti. Řada lezeckých cest je dobře odjištěna, obvykle borháky. Některé z odjištěných cest ovšem i tak představují dosti obtížné a morálové lezení.

Kaľamárku si však neoblíbili až turisté a horolezci. Této krásné lokality si již všimli naši prapředci. Ti využili strategicky výhodného terénu, především strmých a až 20 metrů vysokých skalních stěn, které je na skalní plošině Kalamárky dokázaly vcelku spolehlivě uchránit před případnými útočníky. Prvními zdokumentovanými osadníky se stali lidé ze starší doby bronzové z tzv. lužické a kyjatické kultury. První opevněné sídliště tady však začalo vznikat až v samotném závěru doby bronzové. Nedostupné skalní stěny byly na méně chráněných místech doplněny o zemní val a dřevěnou palisádovou hradbu.

Později se na Kalamárce vystřídali Kvádové a Keltové, později se objevují Slované Velkomoravské říše. Tehdy Kalamarka pravděpodobně sloužila jako strážní hradiště. Svému účelu však toto opevněné sídliště dlouho nesloužilo, neboť Velkomoravská říše byla záhy vyvrácena divokými Huny. Po stanovení hranice mezi Uherskem a Polskem v roce 1018 bylo hradiště obnoveno a opět obsazeno Slovany, kteří tady plnili strážní službu na hranicích nově zformovaných státních celků.