Jezerní slať, šumavská tundra

Šumavské slatě jsou určitě známy každému. Krajina připomínajcí tundru či lesotundru patří k charakteristickým rysům tohoto pohoří. Jednou z největších a nejznámějších slatích je Jezerní slať v blízkosti Kvildy. Pokud si potrpíte na přesná čísla, pak je Jezerní slať čtvrtou největší slatí Šumavy.

Jezerní slať, významná přírodní rezervace s rozlohou asi 208 ha, patří k tzv. vrchovištním rašeliništím. Za rezervaci byla Jezerní slať vyhlášena již v roce 1933, tehdy však její výměra činila pouhých 34 ha. Rozkládá se na rozlehlé pláni ve výškovém rozpětí 1 058 m až 1 075 m. Nepropustné podloží plošiny je tvořeno rulami a žulami. Právě toto podloží, konfigurace terénu a zejména na srážky bohaté klima měly zásadní vliv na vznik Jezerní slatě.

Šumava

Šumava. Rozsáhlé horské pásmo rozkládající se podél hranice s Německem a Rakouskem v jihozápadních Čechách. Délka hřebene pohoří činí úctyhodných téměř 120 kilometrů, maximální šířka pohoří, které se v Německu nazývá Bayerischen Wald (Bavorský les), je 45 kilometrů. «

Nepropustné a kyselé podloží zadržuje přitékající i srážkovou vodu. Společně s vysokými vodními srážkami (až 1 300 mm ročně) a nízkými průměrnými ročními teplotami se podílely na vzniku typických rostlinných a živočišných společenstev, které bychom jinak museli hledat daleko na severu ve Skandinávii. Jezerní slať s blízkou Kvildou patří se svými 2 °C průměrné roční teploty k nejchladnějším místům naší republiky.

Vrstva rašeliny na Jezerní slati dosahuje mocnosti 2 - 3 metry, maximálně (v nenarušené části) 7,5 m. Vegeteční kryt rašeliniště představují roztroušeně rostoucí břízy, borovice blatka a zejména keříčky klikvy žoraviny, borůvky černé či brusnice vlochyně. V brzkých letních měsících nelze přehlédnout husté bílé koberce světlovlasých hlaviček suchopýru pochvatého. Objevuje se tady ale i rosnatka okrouhlolistá, ostřice zobánka, kyhanka sivolistá či vlochyně bahenní. Z živočichů si zvláštním zmínku zaslouží myšivka horská a rejsek horský, četné noční druhy motýlů, vzácní pavouci aj. Na slunných místech se objevuje ještěrka živorodá či zmije obecná. Z ptáků nesmíme zapomenout na tetřívka obecného či čečetku a bramborníčka.

Do dnešního stavu Jezerní slatě se negativně zapsaly zásahy člověka. Rašelina tady byla v minulosti intenzivně těžena, byly budovány odvodňovací kanály. Jezerní slať patří do povodí Vydry a Teplé Vltavy. Do Vydry odvádí vody Hamerský potok a do Teplé Vltavy Kvildský potok.

Jezerní slať na turistické mapě

Přístup k slati zajišťuje asi 200 m dlouhý lesní chodník. Od roku 1997 výhled na Jezerní slať zajišťuje pěkná vyhlídková věž, která nahradila starší objekt z roku 1974. Od dvoupatrové vyhlídkové věže lze ale pokračovat ještě dalších asi 100 metrů po udržovaném poválkovém chodníku. Tato krátká stezka je určena pouze pro pěší, cyklistům je tady vjezd zakázán. Základní informace vám zprostředkují dva informační panely na stezce.

» Nejnovější články, archiv