Hrad Gýmeš je ukryt v kaštanových lesích

Pohoří Tribeč svou nadmořskou výškou žádného turistu či horolezce neohromí. Přesto téměř každého překvapí svou malebností, nádhernými výhledy po oblých hřbetech s hustými lesy, skalními vrcholy a hrady, ze kterých se otevírají pohledy do tohoto kraje zvoucího k "bezcílnému" toulání.

Jedním z takových vrcholů a hradů je hrad Gýmeš (nebo také Jelenec), jenž nalezneme severně od obce Jelenec na temeni zalesněného vrcholu Dúň (514 m) v přímém kontaktu se známou Jelenskou gaštanicí - krásným lesem s nekonečnými porosty kaštanů. Původně se hrad Gýmeš psal ve tvaru Ghimus, Gymus či, Gymesh.

Hrad nechal na místě starého slovanského hradiště postavit v rozmezí let 1253 - 1270 Ondrej Forgáč, syn Ivanka Hunt - Poznanovce, jenž po porážce uherských vojsk u řeky Slaná tatarskými vojsky zachránil život králi Bélovi IV. Ten mu z vděku daroval rozsáhlé majetky v Horních Uhrách. Za svůj neobvyklý název vděčí hrad hojnému výskytu jelenů v okolních lesích (gím - jelen).

Nejstarší část hradu tvořila obytná věž obehnaná pevnou kamennou hradbou trojúhelníkového půdorysu, která by dokázala odolat dalšímu nájezdu kočovných nájezdníků. Iniciátorem rozsáhlé výstavby kamenných hradů v Uhrách byl již zmíněný panovník Béla IV., jenž během vpádu tatarských hord a po porážce uherských vojsk viděl, že kočovní nájezdníci si na kamenné hrady netroufli. Zkáze a plenění podlehly pouze dřevěné hrady, kterých byla do té doby většina.

Na konci 13. století byla přistavěna k původnímu hradu další věž. Brzy na to a započala výstavba paláců ve společném opevnění a původně dva samostatný hrádky jsou spojeny. Asi proto, aby se pevný hrad stal spolehlivým opěrným bodem nezávislého panovníka Matúša Čáka Trenčianského, který kontroloval v době jistého mocenského vakua v Uhrách rozsáhlá území v Horních Uhrách a byl na panovníkovi prakticky nezávislý. Matúš Čák Trenčianského hrad násilně obsadil v roce 1302. Hradním pánem se až do roku 1312 stává Detre.

S velkou přestavbou hradu začali Forgáčovci v 15. století. Přestavba, další rozšiřování a hlavně opevňování hradu pak pokračovalo i ve století 16., kdy byla pro posílení obrany vstupu do hradu vybudována mohutná obranná věž nezvyklého lichoběžníkového půdorysu a další válcová věž. I přes mohutné opevnění byl hrad v roce 1576 dobyt tureckými vojsky vedenými pašou Esreffem a Muratem. Hrad byl vypálen a pobořen. S jeho obnovou započal až v roce 1613 Zikmund Forgáč, jenž rovněž zdokonalil opevnění hradu.

Avšak žádné z těchto obranných opatření nezabránilo vypálení hradu vojsky Gabriela Bethlena v roce 1618 a opětovného dobytí hradu Turky v roce 1663. Proto bylo krátce na to na nejvíce ohrožené jižní straně hradu vybudováno nové mohutné opevnění s dělovými baštami. Zároveň byla provedena přestavba původně gotického paláce na rodovou kryptu s kaplí. Další bouřlivé časy nenechaly na sebe dlouho čekat. V Uhrách propuká poslední ze stavovských povstání, které vede František II. Rákoczi. Majitel hradu - Šimon Forgáč se přidává na stranu povstalců, za což je mu v roce 1709 hrad zkonfiskován a opět se stává královským majetkem.

Císař Josef I. odprodává Gýmeš v roce 1712 českému kancléři J. Vratislavovi, od nějž hrad vykupuje Pavel Forgáč. Ten se na poškozeném hradě pouští do velké barokní přestavby a nákladné rekonstrukce. Poslední stavební úpravy na hradě Gýmeš proběhly v 18. století, Forgáčovci hrad opouštějí až v 19. století, kdy přesídlují do pohodlného paláce v Jelenci. Tady žili do roku 1919. Po vzniku I. Československé republiky se rod vystěhoval do Maďarska na rodinné sídlo u Balatonu. Poslední ránu hradu zasazuje velký požár v 19. století. V roce 1950 byl hrad od Forgáčovců vyvlastněn Československým státem.

Dnes hrad zarůstá dřevinami, přesto je stále patrná rozlehlost tohoto hrdého panského sídla a jeho návštěva rozhodně stojí za to. Na hrad se nejsnadněji dostanete z obce Kostoľany pod Tribečom, návštěvu hradu lze spojit s procházkou Jelenskou gaštanicí.

» Nejnovější články, archiv