Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 17.12.2015 , , svátek má
Treking > Jeskyně > Góry Bystrzyckie

Góry Bystrzyckie

Na hrad Szczerba a do jeskyně Solna Jama

Polské Bystřické hory (Góry Bystrzyckie) jsou menším a nižším pohořím, které sousedí s našimi Orlickými horami v těsné blízkosti státní hranice. Najdeme zde mnoho vděčných turistických cílů, k nimž se počítají i zajímavé přírodní nebo historické památky. Krátký výlet vás zve na návštěvu méně známé zříceniny hradu a volně přístupné jeskyně.

Szczerba

Naše putování zahájíme v údolí Glownia poblíž Gniewoszówa. Nejjednodušší cesta sem vede od státních hranic přes polské městečko Międzylesie, kde odbočíme vlevo a pokračujeme do obce Różanka podél úpatí Bystřických hor. Za Rożankou odbočíme vlevo do hlubokého zalesněného údolí potoka Glownia a brzy narazíme na modrou turistickou značku, která přichází od Gniewoszówa.

Čtěte také: Torfowisko pod Zieleńcem, severská tajga v Orlických horách

Na malém parkovišti můžeme zanechat své vozidlo a dál budeme pokračovat pěšky po modré značce po lesní cestě zalesněným svahem k pozoruhodným skalním útvarům, které nesou pojmenování Diabelskie Glazy (Ďábelské kameny). Zde již naší pozornosti neunikne poměrně zachovalá zřícenina hradu Szczerba.

Szczerba

Hrad Szczerba, původně pojmenovaný Schnallenstein, byl jednou ze tří středověkých horských pevností, které chránily ve své době Kladskou kotlinu. Díky tomu, že hrad byl již v 15. století opuštěný, unikl pozdějším přestavbám a zachoval si původní středověký vzhled. Jeho stavitelé si vybrali skalní ostroh, který je obtékán z obou stran hluboce zařízlými potoky Gołodolnik a Głownia, které se pod hradem slévají.

Za stavitele hradu se považuje rytíř Otto von Glaubitz, který sídlil v letech 1315 až 1318 v Mezilesí. Nová pevnost měla kontrolovat cestu z údolí Kladské Nisy přes Bystřické hory do údolí Divoké Orlice a do Čech.

Jeskyně Solna Jama

První písemná zmínka o hradu je z roku 1358. Jeho krátkou historii zřejmě ukončilo husitské tažení v roce 1428, kdy husité poškodili jeho hradby střelným prachem. Od té doby se postupně měnil ve zříceninu. V roce 1769 například jeho zdivo posloužilo jako stavební materiál na stavbu pivovaru v nedaleké Różance. V polovině 19. století jej však začali vyhledávat první turisté a lázeňští hosté z nedalekých lázní Długopole Zdroj.

V 2. polovině 20. století proběhl archeologický průzkum a vykopávky odhalily například zbytky hradní brány a zděné obytné budovy se čtyřmi pokoji, dále stopy po spálených dřevěných budovách, keramické střepy, klíče, čepel nože, součásti zbroje a také kamenné dělové koule, což by mohlo napovídat, že zánik hradu probíhal za dramatických okolností.

Koroze mramorů nad hladinou jezírka

Dispozice hradu byla uzpůsobena okolnímu terénu. Pevnost chránila 2,5 m silná kamenná zeď, která obepínala nádvoří dlouhé asi 40 m a široké 10 až 18 m. Ze tří stran bránil přístupu suchý příkop vytesaný přímo do skály, čtvrtou stranu hradu chránil prudký sráz. Na severní straně hradu se nacházel palác, na jižní straně nádvoří byly dřevěné hospodářské budovy.

Na západní straně byla hradní brána, do které se vstupovalo po dřevěném mostě, na opačné východní straně byla úzká branka. Do dnešních dnů se dochovala především obvodová hradební zeď, vysoká až 13 m, přerušená pouze zbytkem brány a pak onou zmiňovanou brankou. Také se dochovalo přízemí paláce a na příjezdové cestě k hradu kamenný mostek přes potok Głownia.

Po prohlídce hradu budeme pokračovat po modré značce a střídavě lesem a po pastvinách obcházíme strmé svahy údolí potoka Gołodnika a nakonec přicházíme ke vstupu do jeskyně Solna Jama (585 m). Je to přírodní unikát, který se vytvořil v menším ložisku krystalického vápence, tedy mramoru, a zároveň je to jediná volně přístupná jeskyně v celých Bystřických horách. Byla prozkoumána již v 18. století a podobně jako jiné jeskyně v Krkonošsko-jesenické soustavě byla objevena náhodně při těžbě vápence.

První popis jeskyně učinil v roce 1789 F. A. Zimermann. Pokračující těžba bohužel zničila přední část jeskyně, takže se neví, jestli dříve existoval přirozený jeskynní vchod. Za své vzala i vnitřní výzdoba.

Spící netopýr

Dnes je pro návštěvníky přístupná 20 m dlouhá chodba, která je ukončena jezírkem. Celková délka jeskyně se odhaduje na 40 m, neboť za jezírkem je ještě jedna menší, ale těžko dostupná prostora. Samotné jezírko je velmi zajímavé po zoologické stránce, biologové tu zaznamenali poměrně zajímavé zástupce bezobratlých živočichů.

Jedním z nich je endemitický bezkřídlý hmyz Onychiurus paxi a dalším je slepý drobný korýš Niphargus puteanus, délka těla 1,5 cm. Je považován za třetihorní relikt mořské fauny, který tu za poměrně zajímavých okolností přežil do dnešních dnů. Paleontologové v jeskyni nalezli také kosti jeskynního medvěda a rosomáka.

Po vstupu do jeskyně si všimneme nejdříve několika malých dutin a drobného komínu ve stropě. Stěny jeskyně pokrývá třpytivý mramor s modrým a červeným žilkováním. K dalšímu postupu do jeskyně je již nutná baterka.

Jeskyně Solna Jama, turistická mapa


Chodba postupně mírně klesá a je pokrytá sutí. V závěru končí jezírkem, ve kterém se odráží strop a stěny, nádherně vyhlodané vodní erozí. Při pozorném pohledu do vody jezírka si při troše trpělivosti všimneme i drobných vodních obyvatel. V zimním období se jeskyně stává i dočasným domovem pro netopýry.

Pojmenování jeskyně jako Solna Jama má dva výklady. Podle prvního tak jeskyni pojmenovali pastevci. Všimli si totiž, že jejich ovce olizují bílé skály, které mylně považovaly za sůl. Podle druhé varianty vzniklo pojmenování podle středověké cesty, která vedla údolím Gołodnika a po které se přepravovala do Čech drahocenná sůl z polské Wieliczky. Každopádně dnešní pojmenování je překladem původního německého názvu Salzlocher.

Po prohlídce jeskyně se buď můžeme vrátit stejnou cestou po modré značce k hradu Szczerba, nebo můžeme pokračovat dál po modré údolím Gołodniku, který nás také po kilometru dovede do blízkosti hradu. Zde ale budeme muset značku opustit, překonat hluboké údolí a následně vyšplhat po strmém srázu vzhůru ke zřícenině a odtud sejít už známou cestou k parkovišti.

Další související články:

+ Orlické hory, levné ubytování a turistické chaty, boudy
+ Kunštátská kaple, Orlické hory
+ Zemská brána, CHKO Orlické hory
+ Toulky Kladskem, cykloturistika
+ Góry Kamienne, toulky u našich severních sousedů
+ Sokolí hory - Góry Sokole, žulová "mini-hornatina" v polském Podkrkonoší
+ Na prahu sudetských hor
+ Broumovská vrchovina - Teplicko - Adršpašské skály a Broumovské stěny, turistika
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Klimova, túra za fascinujícími výhledy na hřeben poloniny Krásna
Hory Vánoční Rešovské vodopády, turistika v Nízkém Jeseníku
Hory Výstup na horu Sveti Ilija, nejvyšší bod poloostrova Pelješac
Hory Trek přes Žobrák a Stoh do Strečna, netradiční přechod na Malé Fatře
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Čertovy hlavy Jeseníky, ubytování Chata Horalka Hrad Přimda Krušné hory Chata pri Zelenom plese Luční bouda Kvarky Bouzov Balcarka Rotštejn Maroko Punkevní jeskyně Polárka Gutštejn Wildspitze Aktuální počasí Cumulonimbus Ski Velká Rača Měsíc Mačky Hadí vrch
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Rozhledna na Chocholíku, Drnovice
 18.08.2017 3 příspěvky
Vrabec polní (Passer montanus)
 15.08.2017 1 příspěvek
Ďurková, útulna pod Chabencom
 14.08.2017 17 příspěvků
Veterné, Lúčanská Malá Fatra
 14.08.2017 1 příspěvek
Chata pod Borišovom, Borišov
 14.08.2017 68 příspěvků
Jeskyně Postojná neboli Postojnska Jama, Slovinsko
 14.08.2017 6 příspěvků
Topoľčiansky hrad, Považský Inovec
 13.08.2017 3 příspěvky
Chata Šerák, Jiřího chata na Šeráku
 13.08.2017 23 příspěvků
Na kole podél Dunaje do rumunského Banátu
 12.08.2017 4 příspěvky
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)
 11.08.2017 9 příspěvků
Jof di Montasio, italské Julské Alpy
 08.08.2017 3 příspěvky
Trek Laugavegur a Fimmvörduháls, Island
 07.08.2017 5 příspěvků
České srdce, ubytování na Morávce
 07.08.2017 6 příspěvků
Císařský kámen, rozhledna
 03.08.2017 1 příspěvek
Hrad Szádvár, Slovenský kras
 31.07.2017 1 příspěvek
Ausangate trek v Peru
 30.07.2017 2 příspěvky
Ausangate trek v Peru
 30.07.2017 2 příspěvky
Apollo 17, lety na Měsíc
 29.07.2017 1 příspěvek
Chata Lajoška na Predné holici
 28.07.2017 25 příspěvků
Je kosmická strava MANA vhodná pro trekaře?
 28.07.2017 1 příspěvek
Výstup na Gößeck, VHT v Ennstálských Alpách
 27.07.2017 1 příspěvek
Ausangate trek v Peru
 26.07.2017 1 příspěvek
Kilimandžáro, trek na nejvyšší horu Afriky
 26.07.2017 3 příspěvky
Jeskyně Baradla (Baradla-barlang)
 26.07.2017 2 příspěvky
Chata pod Bukovcem, Jizerka
 25.07.2017 14 příspěvků
Chata Jeskyňka, Javoříčko
 24.07.2017 13 příspěvků
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist