Oblíbená trasa výstupu na nejvyšší vrchol Bílých
Karpat, Velkou Javorinu (970 m) vede nejčastěji kroky
ospalých turistů z vlakové zastávky Javorníku nad Veličkou po dně údolí proti proudu
Hrubého potoka, který opouštějí po necelých 7 km u chaty Megovka prudkým stoupáním pod
Kubíkův vrch.
Zmíněné údolí, jak jistě mnozí z
vás zjistili, je plné drobných zajímavostí. K Filipovskému údolí se navíc váže
i velmi významná historie setkávání Čechů a Slováků - lidu, který (nejen) Bílé
Karpaty nerozdělují, ale spojují. Minimálně tyto uvedené skutečnosti mne nutí,
věnovat následující řádky právě tomuto kouzelnému koutu nedaleko horňáckého
Javorníku.
Stručná charakteristika
Údolí Hrubého potoku v Bílých Karpatech v Javorinské hornatině představuje hluboce
zařezanou sníženinu Hrubého potoku o celkové délce něco přes 5 km přibližně a
převážně východo - západního průběhu, jež se otevírá prakticky na jižním konci
Javorníku nad Veličkou. Z jihu do něj spadají prudké svahy vrchu Výzkum (630
m), o něco východněji pak Skalky (558 m), na východě pak Grúně (589 m),
Kubíkova vrchu (683 m)
a Šibenického vrchu (707 m). Ze severu údolí blíže Javorníku
vymezují svahy Hradiska (636 m) a východněji pak Klokočníku (543 m).
Hrubý potok, jedna ze zdrojnic říčky Veličky, pramení asi 400 m západně od
vrcholu zmíněného Šibenického vrchu, asi 100 m pod silničkou, jež šplhá vzhůru
z Nové Lhoty. Jak již naznačeno, ve své nižší části, mezi Javorníkem a Liščí
boudou, probíhá údolí ze západu na východ, za Liščí boudou se stáčí k
severovýchodu a ve své nejvyšší, koncové části se opět obrací k východu a
uzavírá jej západní úbočí Šibenického vrchu.
Údolní svahy pokrývají z velké
části převážně bukové lesy, méně pak smrková monokultura, místy se projevuje na
vzhledu porostů i rozbrázděnosti lesních cest intenzivní těžba dřeva. Z
geologických zajímavostí můžeme zmínit, že v údolí Hrubého potoku se nachází
přirozený odkryv sedimentů svodnického souvrství bělokarpatské jednotky.
Filipovské údolí na turistické mapě
A jak že je to s Filipovským údolím? Obvykle ze něj bývá turisty považována
část údolí Hrubého potoka (či jen rekreační oblast) mezi rekreačním střediskem
Filipov a chatou Megovka, někdy se však název Filipovské údolí (patrně
nesprávně) rozšiřuje na celou sníženinu, či její část zpravidla směrem k
Javorníku, panuje tedy i zde jinde tradiční terminologická nejistota…
Značené cesty v údolí Hrubého potoka
Údolím je vedena zelená TZ, kterou turisté nejčastěji využívají při cestě z Javorníku
nad Veličkou na nejvyšší vrchol Bílých Karpat, známou Velkou Javorinu (970 m).
U Liščí boudy (viz dále) sem z hřebene sestupuje žlutá TZ (možnost přístupu do
Filipovského údolí z Myjavy, 12 km). Podél Hrubého potoku prochází i Naučná
stezka Javořinská, jež tu má svá dvě zastavení - č. 4 (Filipovské údolí -
rekreace) a č. 5 (Megovka - bučiny). Cykloturisté tudy sviští po cyklotrase č.
5046, přičemž dnem údolí mohou dojet z Javorníku do Nové Lhoty nebo vystoupat u
Megovky či ještě dříve u Liščí boudy (trasa č. 5047) pod hraniční hřeben.
Letem (Filipovským) údolím
Projděme se nyní proti proudu Hrubého potoku od Javorníku po Megovku. Za obcí
máme po levici Hrubý potok. Jeho malebný tok překlenuje řada starých dřevěných lávek.
Po obou stranách dosud nízkého údolí se zvedají svahy pokryté převážně loukami
i sady. O pár set metrů dále se údolí zařezává do okolních výše jmenovaných kopců.
Majestátná je především silueta Hradiska, jež se zvedá nalevo. Na pravé straně
vyklučený svah a vlek naznačují využití terénu pro sjezdové lyžování. Sjezdovka
bývá v zimě uměle zasněžována.
První turistický
rozcestník potkáme asi 1,2 km od okraje Javorníku v údolí před Hotelem Filipov,
jenž nabízí možnost levného přenocování i občerstvení (viz samostatný článek).
Naproti se nachází jezírko, za hotelem i prostor pro kuželky a nečekané
fotbalové hřiště. Naproti rekreačního střediska je ohrada vyhrazená kozám, zde
chovaných patrně pro rozptýlení nejmenších návštěvníků místa.
O 700 m dále silnička se značkou překračuje Hrubý potok na jeho pravý břeh. Za mostkem
najdeme chatku s nápisem Dolní búda a nalevo od ní i pramen vody (nevím zda pitné).
Kousek dál se mezi cestou a vodním tokem krčí kamenný pomníček s fotografií mladé ženy
a umělými květinami připomínající patrně tragické úmrtí. Za dalších 1 200 m se ocitáme
u rozcestí Liščí bouda (415 m). Zde nalezneme několikero zajímavých
objektů. Jednoduchá patrová stavbička s červenou sedlovou střechou, žlutě omítnutým
přízemím a patrem obloženým dřevem, které doplňuje dřevěný balkon, se nalézá
naproti rozcestníku.
Krom této chatičky zde narazíme i na pramen vody -
kamennou zídkou z níž trčí kovová trubka s kohoutkem (v prosinci 2008 bez
vody). Před pramenem je možno posedět na dvojici dřevěných laviček se stolkem,
nalevo od cesty stojí dřevěná chata Kristina (patrně ona bývalá hájovna
"Liščí bouda"), jíž má v nájmu Hnutí Brontosaurus (BRĎO Vlkani
Mikulčice).
Turistický altán u rozcestníku (viz konec článku) umožňuje přečkání
prudkého lijáku a snad dokonce i méně pohodlný bivak v nepřízni počasí, kousek
dále stále stojí jeho letitější kolega, starší dřevěný altán. Hustější
koncentrace chatek o počtu několika desítek objektů mezi Javorníkem a Liščí
boudou svědčí o intenzivnějším rekreačním využití údolí.
Chata Megovka (446 m) v podstatě uzavírá nejčastěji navštěvovanou
část údolí. Jedná se o půvabnou kamennou patrovou stavbu s dřevěnými schody do patra,
patrovým ochozem, štíhlými obloukem ukončenými okny s bílým ostěním a hnědými okenicemi,
chatu kryje sedlová střecha. Původně sloužila za patrně lovecké a výletní
obydlí Filipa Magnise, majitele strážnického panství. (Zatím jen) mou soukromou
domněnkou tak zůstává, že po tomto šlechtici je pojmenováno údolí i rekreační
středisko, dříve zřejmě malá osada. Poblíže chaty nalezneme přízemní kamenný
hospodářský objekt, pramen vody (značená odbočka), dvě vodní nádrže (neznačená
cesta) a rovněž zastřešenou umělou jeskyni se sochou Panny Marie (napravo od
rozcestníku neznačenou cestou cca 50 m).
Doplňme informaci, že přibližně mezi Dolní búdou a Liščí boudou je plánována stavba
vodní nádrže mající za cíl zásobování JV Moravy pitnou vodou. Nezbývá, než
doufat, že ke stavbě v I. zóně CHKO Bílé Karpaty (či v blízkosti I. zóny)
nedojde.
Zárodek československých setkání a vzájemnosti
Turistický ruch ve Filipovském údolí má poměrně bohatou a významnou historii. Ve druhé
polovině 19. století se zde v návaznosti na předchozí česko - slovenská setkání
na Velké Javorině konaly tzv. Filipové poutě či výlety, které pořádala od roku
1882 "městská beseda" Uherské Hradiště, poté "beseda"
Uhersko - ostrožská a Strážnická. Smyslem akcí bylo dle cedule na chatě Megovka
"sblížení uherské a moravské Slovače", tedy přeloženo do jazyka
dneška lidu žijícího po obou stranách Bílých Karpat.
Mezi účastníky setkání ve
Filipovském údolí patřili např. Leoš Janáček, bratři Úprkové, František Bartoš,
Jan Herben, Dušan Jurkovič, Pavel Blaho či bratři Mrštíci. Organizátorem akcí
byl evangelický kněz Dr. Josef Hurban z Brezové, po jehož smrti roku 1888
výlety zanikly. Poslední se konal roku 1894, jeho obraz zachycuje Vilém Mrštík
v povídce "Hudci" v "Knihách z cest". K obnovení této
tradice došlo načas po roce 1935. J. Hurbanovi je věnována též bronzová deska
na zdi patra chaty Megovky. Turistická setkání ve Filipovském údolí a na chatě
Megovka je dle některých možno považovat za prvopočátek setkávání Čechů a
Slováků.
Přehled turistických rozcestníků a pramenů ve Filipovském údolí
Filipov, rekreační středisko
Zelená TZ (Z směrem): Javorník, obecní úřad (2,5 km), Javorník, ŽST (3,5 km)
Zelená TZ (V směrem): Liščí bouda (2 km), Dibrovův pomník (8 km), Poriadie, ŽST (17 km)
Liščí bouda
Zelená TZ (Z směrem): Filipov, rekreační středisko (2 km) Javorník, obecní úřad (4,5
km), Javorník, ŽST - legrační omyl (27 km)
Zelená TZ (V směrem): Megovka (1 km), Kubíkův vrch (3 km), Dibrovův pomník (6 km)
Žlutá TZ (J směrem): Kamenná vrata, rozcestí (2,5 km), Brestovec, rozcestí (9 km)
Myjava, náměstí, BUS (12 km)
Megovka
Zelená TZ (Z směrem): Liščí bouda (1 km), Filipov, rekreační středisko (3 km)
Javorník, ŽST (6,5 km)
Zelená TZ (J směrem): Kubíkův vrch (2 km), Dibrovův pomník (5 km), Poriacie, vlak (15
km)
Na závěr připojuji užitečný přehled turistických rozcestí a vodních pramenů, na
něž ve Filipovském údolí natrefíme.
Dolní búda, Liščí bouda, Megovka, nedaleko cyklostezky u louky s chatkou pod
silničkou z Nové Lhoty
