Skalní město Dreveník, za přírodními skvosty Spiše

Dreveník. Určitě jste to jméno slyšeli. Možná jej máte uloženo někde hluboko v paměti a nyní tápete a marně vzpomínáte, kam jej zařadit. Pokud jste tipovali na Spiš, zajímavý slovenský region, tipovali jste správně. Krásné travertinové skalní město Dreveník se nachází v bezprostředním sousedství známého a turisty hojně navštěvovaného Spišského hradu, který je dobře patrný z cesty mezi městy Levoča a Prešov.

Travertiny vznikají vysrážením uhličitanu vápenatého (CaCO₃) v minerálních a nebo termálních pramenech, které se nejčastěji objevují na tektonických zlomech a puklinách. To elegantně vysvětluje skutečnost, že se travertinové kupy vyskytují ve skupinách, v dlouhých liniích.

Zmíněný Dreveník je jen jednou z travertinových kup okolí Spišského hradu, jeho sousedkami jsou další travertinové kupy (vrcholy) - Hradný vrch se Spišským hradem, Ostrá hora, Sobotisko, Pažice a Sivá brada. Uvedené travertinové kupy se vytvořily poměrně nedávno - v období pliocénu, jen nejstarší a pro nás nejzajímavější Dreveník vznikl o něco dříve.

Určitým protikladem Dreveníku je Sivá brada, u níž se stále aktivní recentní minerální prameny podílejí na její další tvorbě. Jak jsem již nastínil výše, je vznik travertinových kup přímo závislý na existenci na zdrojích minerálních pramenů. Ty jsou však nestálé a jejich poloha je přímo závislá na tektonických pohybech a změnách reliéfu. S přesuny pramenů tak dochází i k přesunům travertinových kop, takže se travertinové kopy soustřeďují do skupin různého věku. Důkazem toho je i několik skupin travertinových kup v oblasti Spiše, které geologové dělí následovně:

• Ružbašská - Spišská Magura, dolina mezi Vyšnými a Nižnými Ružbachmi
• Gánovecká - v Popradské kotlině
• Podhradská - v Hornádské kotlině
• Hranovnická - nachází se v dolině Vernárského potoku mezi obcemi Vernár a Hranovnica

O mimořádném významu Dreveníka svědčí skutečnost, že se jedná o Národní přírodní rezervaci s rozlohou asi 102 hektarů (101,82 ha). První rezervace tady byla vyhlášena již v roce 1925, poslední novelizace proběhla v roce 1993. Předmětem ochrany je území mimořádného významu s rozmanitými útvary jako jsou skalní věže, jeskyně a propasti, ale také fosilní nálezy a vzácná flóra a fauna.

Dreveník je tvořen silnou vrstvou travertinu, která dosahuje mocnosti až několik desítek metrů. Skalní město s mohutnými věžemi vděčí za svůj vznik skutečnosti, že se silné vrstvy travertinu ukládaly na poměrně měkkých a méně odolných flyšových horninách. Jejich postupným propadáním byly vrstvy travertinu gravitačně rozlámány, přičemž došlo k blokovým sesuvům a vytvoření velice bohatých tvarů, jeskyní a propastí, které tady dnes můžeme obdivovat.

Tato poměrně rozsáhlá plošina se strmými skalními okraji leží jižně od Spišského hradu a dosahuje maximální výšky 609 m. Vytvořila se tady dvě samostatná skalní města zvaná Kamenný ráj a Peklo. V části Kamenný ráj je přitom mimo jiné povolena vyhláškou horolezecká činnost.

Utajené jeskyně Dreveníka

Jak jsem se zmínil již výše, v oblasti Dreveníka se nachází poměrně velké množství jeskyní a propastí. Podle dostupných údajů na internetu se tady nachází celkem 25 puklinových jeskyní, z toho tři jeskyně mají dokonce ledovou výplň. Ostatní jeskyně mají krasovou výzdobu, ta je však poměrně chudá. Největší ze zdejších jeskyní je Ľadová jeskyně, ve které byly dokonce nalezeny stopy neolitického a eneolitického osídlení.

Fauna a flóra

Vedle ochrany Dreveníka jako významného krajinného prvku je předmětem ochrany zdejší vzácná flóra fauna. V lokalitě bylo zaznamenáno celkem 470 druhů vyšších rostlin, z čehož je 60 druhů zařazeno na seznam ohrožených druhů. Vedle sebe tady rostou typicky nížinné druhy s druhy typicky horskými, což je dáno teplotní inverzí ve stinných roklích skalních měst. Řada rostlin tady dosahuje severní hranice svého rozšíření, jsou tedy významné z fytogeografického hlediska. Fauna Dreveníka je prozkoumána poměrně málo, za zmínku stojí významný výskyt hmyzu a bezobratlých, z avifauny je tady registrován hojnější výskyt pernatých dravců.

Skalní město Dreveník je turisticky velice vděčným cílem. Je snadno dosažitelné od Spišského hradu a pokud jeho návštěvu spojíme s prohlídkami Spišského hradu, Spišské kapituly a krásného kostela v obci Žehra, kteréžto jako komplex nevyčíslitelné hodnoty byly zapsány na seznam památek UNESCO, strávíme tady určitě příjemný den. Celý den, během kterého nám čas na více cílů určitě nezbude. Tedy snad až na krásnou travertinovou kopu Sivá brada, kterou uvádím v samostatném odstavci jako zvláštní tip.

Sivá brada

Nápadná travertinová kupa v těsné blízkosti silnice č. 18 z Levoče do Prešova. Identifikujete ji poměrně snadno, nejen díky četným vývěrům minerálních vod, ale také díky barokní kapličce z roku 1675 sv. Kříže na vrcholu. Sivá brada je z geologického hlediska velice mladá, začala vznikat někdy před asi 10 000 lety. Její nadmořská výška je 503 m, výška asi 25 m a průměr u jejího úpatí asi 500 m. Tedy pořádná hromada vysráženého uhličitanu vápenatého.

Na jejím vrcholu v případě dostatku srážkových vod je malé jezírko, kterým neustále probublává unikající oxid uhličitý. V době sucha tento zdroj však vysychá a je slyšet jen sykot unikajícího oxidu uhličitého. Naštěstí je tady další spolehlivý pramen, který nevysychá ani v parném létě. Jde o silný pramen ze strany sběrného parkoviště (dnes placeného) se silnými výrony plynů a slabými výstřiky připomínajícími slabý gejzír. Po okrajích tohoto kráteru a podél odtokového kanálu se usazují vrstvy solí.

Sivá brada byla v roce 1979 vyhlášena za státní přírodní rezervaci. I přesto je ale oblast ohrožena negativními vlivy a nadměrnými zásahy člověka. Dnešní rozloha této přírodní rezervace činí 19,55 ha.

» Nejnovější články, archiv