V Doubravníku; Přírodní park Svratecká hornatina
Českomoravská vrchovina

Doubravník. Obec s osm století dlouhou historií v srdci Přírodního parku Svratecká hornatina, co chrání krajinný ráz Vysočiny v širokém okolí horního toku řeky Svratky. Hluboké údolí Svratky se otevírá a oči přivyklé šedozeleným odstínům barev strmých skalnatých svahů za okny vlaku jsou téměř oslněny pohledem na zářivě bílou štíhlou stavbu mramorového kostela v Doubravníku, který prý mnohým připomíná podobné scenérie v Alpách…

Přístup

Doubravník leží nedaleko Tišnova asi 30 km severozápadně od Brna v údolí řeky Svratky na jejím soutoku s potokem Rakovec. První možností, jak se dostat do Doubravníku, je přicestovat sem autem či autobusem po silnici č. 387. Druhou možnost představuje cesta vlakem, údolím Svratky tudy prochází železniční trať Tišnov - Žďár nad Sázavou.

Z železniční stanice Doubravník musíme vyrazit s červenou a modrou značkou od vlakové zastávky pod korunami stromů pěkné aleje doprava. Odkrytý geologický profil po naší levici je tvořen bítešskou rulou starou 400 až 600 milionů let. Po necelých 300 m, u křižovatky se zajímavou dřevěnou plastikou a rozcestníku Doubravník - most odbočíme znovu doprava, po mostě překonáme řeku Svratku, načež vstoupíme do městyse.

Doubravnické církevní památky

Doubravník datuje svůj původ více jak osm století zpět. Pravděpodobně byl založen při kolonizaci okolního pralesa v okolí řeky Svratky již ve 12. století. Letos se tu slaví, obec si totiž připomíná 800 let od první písemné zmínky o Doubravníku roku 1208. Již tehdy zde stál zřejmě na místě současné svatyně románský kostel sv. Kříže vystavěný z červeného pískovce.

Ženský augustiniánský klášter v Doubravníku, rodový klášter Pernštejnů, fungoval po dvě století, zanikl v první polovině 15. století v době neklidu husitských bouří. Druhý doubravnický kostel, kostel sv. Františka, také zmizel a nenechal po sobě žádných viditelných známek původní stavby. Nacházel se v místech dnešní sochy sv. Jana Nepomuckého na náměstí.

Doubravník na turistické mapě

Soubor historických staveb Doubravníku byl roku 1995 prohlášen za městskou památkovou zónu. Nejvýraznější památkou je překrásný trojlodní goticko - renesanční kostel Povýšení sv. Kříže, s jehož budováním bylo započato roku 1532 a skončeno až v roce 1557. Hlavní materiál stavby je mramor z nedalekých Nedvědic.

Záměrem stavebníka, Jana II. Bohatého z Pernštejna, bylo zbudovat rodovou hrobku Pernštejnů, jak nám říká i nápis nad hlavním vchodem. Dílo dokončili Janovy synové. Dodejme, že osud ostatků Pernštejnů byl poměrně smutný. Kosti z rakví vyházeli za třicetileté války rabující Švédové na zem krypty, cínové a stříbrné pernštejnské rakve následně odvezli jako kořist na sever.

Původní hranolová věž v západním průčelí nesla dřevěnou nadstavbu se zvonicí s pěti zvony. Nynější podoba věže je dílem klasicistní dostavby roku 1792. Do chrámu se vstupuje hlavním západním portálem s nápisem a pernštejnským znakem, možný je též vstup bočním vchodem v jižní stěně. Z bohaté vnitřní výzdoby vyzdvihněme renesanční kazatelnu, mramorovou křtitelnici z roku 1601 a jedinečné, koncertně využívané varhany brněnského varhanáře Jana Výmoly z roku 1760. Jedinečnost nástroje tkví především v tom, že nebyly přestavěny a jejich zvuk tak zůstal původní. Ve zdech kněžiště najdeme také šest mramorových pernštejnských náhrobků, další dva jsou uloženy v dlažbě.

O sochařskou výzdobu hlavního i dvou vedlejších oltářů se v letech 1781 až 1786 postaral slavný brněnský sochař, řezbář, grafik a pedagog, představitel rokokového klasicismu na Moravě Ondřej Schweigel (1735 až 1812). Autorem vysoce ceněného oltářního pozdně barokního obrazu Nalezení sv. Kříže z roku 1784 je František Antonín Maulbertsch (1724 až 1796). V severní části chrámu se od roku 1867 nachází pseudogotická hrobka Mitrovských, ostatky členů rodu skrývá devatenáct odlitých sarkofágů.

(Doubravník má krom působiště Štěpána z Medlova na Děvičkách ještě druhou faktickou spojitost s dalekou Pálavou. V chrámovém interiéru totiž přibyla v 70. letech minulého století vyřezávaná křížová cesta z kostela sv. Linharta ze zatopeného Mušova pod Pálavou, onoho známého bílého kostelíku, co na ostrůvku smutně hledí do vod Věstonické nádrže). Doplňme poslední informaci - doubravnický farní kostel je přístupný během mší v pátek v 17 hod a v neděli v 10 hod dopoledne.

Místní církevní stavby doplňuje od konce 17. století kaplička sv. Anny a na kopci Bozinka nad obcí bíle omítnutá oválná kaple sv. Máří Magdaleny.

Náměstí

Na náměstí od roku 1760 stojí pískovcové sochy sv. Šebestiána a sv. Jana Nepomuckého také od Ondřeje Schweigla. Mnohem mladší je památník obětem 2.světové války z lipového kmene, jehož autorem je akademický sochař Zdeněk Macháček z nedalekých Křížovic, kde můžeme v sezóně navštívit "Galerii z ruky" (www.galeriezruky.cz). Skupina lip kolem byla vysázena během úprav prostranství před 120ti lety.

Za nejstarší stavbu náměstí je považováno údajné sídlo probošství zaniklého kláštera - dům s gotickými vraty nesoucí č.p. 35. V jeho blízkosti stával pranýř. Odsouzenec k veřejné pohaně musel lidem, co jej míjeli cestou do kostela, referovat o své vině a žádat odpuštění. V domě č.p. 72 na náměstí se zajímavou střechou bývala pošta, dostavníky u ní zastavovali až do roku 1905. Vedle stával zájezdní hostinec.

Dům č.p. 75 sloužil nějakou dobu jako radnice. Patřil k ní i šenk a šatlava, na dvoře stál pivovar. Tradici občerstvovny dnes na stejném místě udržuje Pohostinství Břetislava Sedláčka. Svým hostům nabízí jídla za vskutku lidové ceny - např. smažený hermelín stojí 50 kč; z výčepu je navíc roznášeno pivo ze tří měst: z Černé Hory dvanáctka i desítka Tas, z Brna starobrněnská jedenáctka Medium a z Plzně tradiční dvanáctka (www.doubravnik.cz/hospoda/index.php.

Památkou na místní vaření piva jsou rozsáhlé sklepy pod hospodským dvorem. O něco dále u jižního rohu náměstí stojí dům č.p. 78, v němž bydlel roku 1675 primátor obce. V místě dnešní školy na jižní straně náměstí č.p. 107 stávala původní radnice, doložená poprvé v 16. století. Útulek v ní nacházeli i nemajetní občané, v jejím průčelí stávaly dřevěné krámky.

V dolní (severovýchodní) části náměstí nalezneme naproti jednoposchoďové budovy staré školy, dnes obecního úřadu, rohový dům č.p. 24 a za ním domy č.p. 25 a 26. Stojí v místě někdejšího kláštera, na což upozorňuje svou vnitřní architekturou především posledně jmenovaný. Na dvoře domu č.p. 24 se našla zakopaná románská křtitelnice pocházející zřejmě z nejstaršího doubravnického kostela.

Smírčí kříže

Doubravnické pamětihodnosti doplňují dva morbidní němí kamenní svědci na dávné hříchy - smírčí kříže. U zelené TZ při cestě na Pláňavy směr Borač nedaleko domu č.p. 159 stojí deska z počátku 16. století. Má uražený pravý roh, vytesaný nápis i kříž a vidle. Prý se jedná o připomínku konce pasáčka, jenž tu vypustil duši v kupce sena proboden vidlemi. Druhý smírčí kříž najdeme u cesty do Borače při božích mukách za vsí. Má údajně upomínat na nenadálý skon jiného člověka, zamilovaného chlapce z Borače, co ztratil život v bitce kvůli dívce.

Kam z Doubravníku?

Představme si ještě v úplné stručnosti, co za turistické možnosti nabízí nejbližší okolí obce. Doubravníkem prochází značky tří barev: červená, modrá a zelená. Krásnou procházku krajinou výhledů, hájů a otevřených planin Vysočiny představuje absolvování půloblouku trasy vytyčené zelenou TZ z Nedvědic přes vesnici Sejřek (6,7 km do Doubravníku). Nad Nedvědicemi se otevírá i pohled na populární hrad Pernštejn.

Zelená z Doubravníku pokračuje stoupáním na Pláňavu, cestou za hřbitovem mineme zmíněný smírčí kříž. Po vystoupání značka klesne do údolí Svratky a pod skalnatou stěnou přichází do Borače (3,8 km z Doubravníku).

Červená TZ spojuje Nedvědice s Doubravníkem kratší trasou podél Svratky (asi 5,5 km do Doubravníku). V Černvíru míjí známý 32 m dlouhý a 2,6 m šindelem krytý most, nejstaršího představitele (postaven roku 1718) z posledních tří dochovaných zajímavých technických staveb tohoto druhu na Svratce.

U rozcestí pod Křížovicemi přichází k červené TZ z výše zmíněné ospalé vesničky jménem Křížovice modrá TZ, jež představuje spojku z oblastí překrásných lesů a pasek s dalekými výhledy v okolí kopce Sýkoře. Z Doubravníku červená míří dále podél Svratky a železnice hlubokým údolím přes osadu Prudká do Borače (5,5 km z Doubravníku). V Prudké nalezneme 33 m dlouhou a 2,4 m širokou krytou lávku. Tato stavba je podstatně mladší než most u Černvíru, lávka v Prudké byla vystavěna roku 1899.

Odkazy pro další informace

• Doubravník (odsud čerpán popis domů na náměstí): www.doubravnik.cz
• Pohostinství Břetislava Sedláčka: www.doubravnik.cz/hospoda
• Galerie z ruky v Křížovicích: www.galeriezruky.cz www.tisnov.cz