Hrad Děvín střeží soutok Moravy s Dunajem

Hrad Děvín (slovensky Devín) je jedním z nejznámějších a také nejvýznamnějších hradů dnešního Slovenska. Nachází se v nejjižnějším výběžku Malých Karpat na strmé skalní ostrožně v nadmořské výšce 212 m. Hrad Děvín střeží soutok řeky Morava s Dunajem, která se do Dunaje vlévá po své 354 km dlouhé pouti od pramene na Králickém Sněžníku.

Místo na soutoku Moravy s Dunajem bylo osídleno pravděpodobně již v paleolitu, přímé doklady o stálém osídlení však sahají do přelomu letopočtů, kdy se na skále nacházelo keltské sídliště. V době po Keltech byla tato lokalita součástí hraničního obranného systému starověkého Říma zvaného Limes romanus. Na dohled Děvínské skály se nacházelo hlavní město římské provincie Panonia - Carnuntum.

Po zániku říše Římské nezůstala uvolněna lokalita ladem dlouho. Brzy se tady objevují Slované a zakládají opevněné hradiště, které stavějí na zřetelných valech mnohem staršího hradiště keltského. Toto slovanské hradiště je však prvně připomínáno až v roce 864 jako Dowina (Děvče).

Brzy se Děvín stává jedním z významných mocenských center formující se Velkomoravské říše a důležitou pohraniční pevností. Tomu by nasvědčovala existence románského kostela z 9. století s několika hroby s bohatým inventářem, jehož základy s modelem si můžete v areálu hradu Děvín prohlédnout. Děvín byl pravděpodobně sídelním centrem knížete Rastislava, jenž zde odolával častým franským útokům. Své stopy tady ale zanechal i kníže Mojmír a Svatopluk.

A pravděpodobně také někde pod Děvínem byl zpečetěn neblahý osud a zánik Velké Moravy po prohrané bitvě s kočovnými Maďary (pravděpodobně v roce 910, některé zdroje mluví o roce 908 a nebo 909).

Kamenný hrad se na Děvínské skále objevuje až ve 13. století. První známá písemná zmínka o něm pochází z roku 1233, kdy byl hrad dobyt a poškozen Fridrichem II. V době válek mezi Uherskem a Českým státem se v okolí hradu odehrálo více významných bitev. Během jedné z nich český král Přemysl Otakar II. rychlým výpadem obsadil hrad a držel jej v rukou až do své smrti v bitvě na nedalekém Moravském poli v roce 1278, kdy se Děvín opět stává součástí Uher.

V 15. století je Děvín v rukou mocného uherského rodu Garay, jenž Děvín obdržel od krále Zikmunda. Významná pohraniční pevnost se dále rozšiřuje a především opevňuje, přibývá tzv. střední hrad. Děvín dostává podobu mohutné gotické pevnosti, jejíž význam stoupl především v období husitských válek. Od roku 1460 je hrad v držení hrabat ze Svätého Jura a Pezinku. Po bitvě u Moháče (1526) po krátkou dobu kontroluje Děvín Jan Zápolský a v letech 1527 - 1606 rod Báthory. Posledním významnými vlastníky Děvína se stávají v roce 1635 Pálffyovci, kteří hrad obývají až do 17. století, které je pro hrad opravdu krušným obdobím.

Nejprve je hrad poškozen povstaleckými vojsky Gabriela Bethlena v roce 1620. ve stejném století je pevnost Děvín opět těžce zkoušena během dalších stavovských povstání. Odolá sice atakům Thökölyho a následně i Rákocziho povstalců, avšak konečnou ránu mu zasadili již v roce 1809 Napoleonovi vojáci, kteří pevnost vyhodili do povětří. Podobně jako nedalekou pevnost Pajštún na hřebeni Malých Karpat. Ve 30. letech minulého století byl zahájen archeologický průzkum a také rekonstrukční práce, které trvají dodnes. V roce 1961 byl Děvín vyhlášen národní kulturní památkou.

Nejstarší částí hradu Děvín byla polygonální věž s obrannou zdí, která stála na vrcholu skály. Rozsáhlejší výstavba Děvína probíhala až v 15. století za Garayovců. V době ohrožení Vídně Turky byl hrad dále rozšiřován a opevňován. Na severním skalisku je postavena mohutná hranolová bašta. Se zánikem tureckého nebezpečí klesá i význam Děvína jako vojenské pevnosti.

Dnes je Děvín zpřístupněn jako muzeum s volnou prohlídkou. Pečlivě udržovaný areál skýtá skvělé výhledy na Dunaj, Moravu či Děvínskou Kobylu, krásné vápencové návrší s bohatou vápnomilnou a flórou a faunou teplých skalních stepí a lesostepí. V hradní expozici se můžeme seznámit s historií vojenství, zbraní i s taktikou a způsoby dobývání hradu. Expozice o stavebním vývoji hradu v horní části hradu je dnes bohužel nepřístupná z důvodu rekonstrukce. Ta měla být podle informací muzea ukončena již v roce 2010. Tak snad někdy příště.

Otevírací doba

• Duben a říjen, út - ne 10.00 až 17.00
• Květen až září, út - pá 10.00 až 18.00, so a ne 10.00 až 19.00
• Základní vstupné 3 €