V klínu rozervaných skal

Přírodní rezervace Kokořínský důl o rozloze téměř 21 km² skrývá nepřeberné množství zajímavých míst. Důl tvoří množství kaňonovitých roklí, kde se nacházejí jedinečné ukázky počátečního stadia rozpadu pískovců - údajně nejlepší v Evropě. Pískovcové pokličky, skalní okna, voštiny nebo skalní brány zde vytvářejí četné bizarní útvary.

V roce 1946 byla v okolí města Mšena zřízena okružní stezka, nazvaná po Josefu Bedřichu Cinibulkovi (1876 - 1944), místním učiteli a vyznavači turistiky na Kokořínsku. Cesta je dlouhá 9 km a je značená klasickými značkami místního značení, tedy úhlopříčně rozděleným čtvercem na dva trojúhelníky, z nichž jeden je bílý a druhý žlutý.

Tzv. Cinibulkova stezka, klikatící se okolo Mšena, je považována za nejkrásnější na Kokořínsku. Vede skalními průchody, pak spadne do kaňonů a strží, aby vzápětí vystoupala do výšky, odkud je možné pokochat se vyhlídkami do okolní krásné krajiny.

Kostel nebo chalupa?

Od rozcestí značených cest ve Mšeně se vydáme směrem na Romanov. Tady nebudeme litovat krátké odbočky po neznačené cestě, na níž ale nelze zabloudit - z dálky viditelná kostelní věž nás přivede k bývalé novoklasicistní kapli z roku 1890.

Na tomto místě stál kdysi zámek, letní sídlo pánů a vrchnosti ze Mšena, v jehož blízkosti byla postavena kaple zasvěcená sv. Romanovi. Zámek tu už není, i kaple od 19. století postupně chátrala, ale zachránila ji přestavba na rekreační objekt. Církevní původ stavby je stále patrný, proto "kostelochalupa" tolik přitahuje zájem kolemjdoucích.

Cinibulkova stezka a Kokořínský důl, turistická mapa

A teď do skal

Vrátíme se zpět na značenou cestu, značka záhy vede do lesa, sestupuje kolem skal do úzkého kaňonu, aby znovu vystoupala na vrchol skal Prolézovačky. Ty svůj název získaly podle úzkých průlezů, spojující jednotlivé bloky se skalními dutinami. Sestupem do hluboké rokle se dostaneme k jeskyni Obraznice, nazývané také jeskyně Máří Magdalény. Informační cedule uvádí, že jeskyně byla využita během třicetileté války jako skrýš cenných předmětů a obrazů, pravděpodobně z romanovského zámku. Uvnitř, přímo proti vchodu, je na stěně vytesaný kříž.

Ze dna strže znovu vystoupáme vzhůru, tentokrát na Romanovské vyhlídky, jejichž název je opravdu příznačný - je odtud nádherný výhled na zalesněné Housecké vrchy a na Vrátenskou horu s rozhlednou. Značka pokračuje směrem k silnici do obce Dubá, zdejší rozcestník nás sice bude lákat k návratu do Mšena, ale my se nenecháme přemluvit a budeme pokračovat dál, protože to nejhezčí nás teprve čeká.

K bizarním útvarům

Překročíme již zmíněnou silnici a sestoupíme do skalního seskupení Bludiště, které je tvořeno mohutnými skalními komíny a úzkými soutěskami. Je dobré sledovat pozorně značení, které nás bezpečně vyvede z těchto překrásných pískovcových skal, jinak bychom v tolika průchodech mohli opravdu zabloudit. V blízkosti je další zajímavý útvar - Tutanchamón, ale tady musíme strmé skály zdolat po žebříku a po vytesaných schodech, které mají místo zábradlí řetěz. Na vrcholu Tutanchamóna se zastavíme, vydýcháme se a využijeme možnosti dalšího výhledu, tentokrát do jedné z mnoha zdejších strží.

Po krátkém a pohodlném úseku po silnici značka odbočuje u hájenky vpravo a pokračuje kolem Švédského valu (zde prý tábořili Švédové ve třicetileté válce) k Průsečné skále, tj. k hluboké vozové cestě vytesané v pískovci, která byla údajně využívaná i Švédy za třicetileté války. Cesta nás přivede ke dvěma pozoruhodným skalním útvarům. Každý sám musí posoudit, zda v nich uvidí Obří hlavu a Žábu. Čeká nás sestup do další rokle, v níž si prohlédneme vysoký pískovcový útvar Faraon, který má být vůbec nejtěžším místem pro horolezce na Kokořínsku.

Závěrem Art Deco ve Mšeně

Následuje poslední poměrně strmé stoupání od Faraona, které vystřídá mírně se svažující cesta mezi poli, odkud je pěkný pohled na naši cílovou obec Mšeno. Vstoupíme do městské zástavby a přijdeme ke zdejšímu městskému koupališti. Stále funkční a vyhledávané koupaliště bylo postaveno podle návrhu Dušana Jurkoviče v roce 1932 ve stylu Art Deco a je dnes považováno za architektonický skvost regionu. Mírné stoupání kolem městských lázní je už posledním dnešním stoupáním a my se dostaneme k místu, kde jsme výlet zahájili - k rozcestníku turistických cest ve Mšeně.

Kdo byl Josef Bedřich Cinibulk?

J. B. Cinibulk se narodil v roce 1876 v Býkvi nedaleko Mělníka. Ve Mšeně působil jako učitel, později se stal ředitelem místní školy. Byl milovníkem turistiky po Kokořínsku, proto se stal v roce 1909 členem Okrašlovacího spolku pro Mšeno a okolí a jeho členství ve spolku mu umožnilo vydat historicky prvního turistického průvodce s názvem "Průvodce údolím Kokořínským a Mšenským Švýcarskem", který obsahoval popis území a nejzajímavější turistické trasy v okolí.

Všechny uvedené cesty sám označil a jejich plán se později stal podkladem pro dnešní Cinibulkovu stezku. Cinibulk vydal ještě dvě díla - "Kokořín, starý hrad český" a v roce 1932 pod pseudonymem Pavel Jiskra "Ilustrovaný průvodce Kokořínskem, krajem Máchovým".

Byl rovněž členem obecního zastupitelstva a zasloužil se o vybudování mnoha staveb, např. sokolovny, nové školy, sanatoria, ale i o výstavbu pomníků J. A. Komenského nebo Jana Husa. Zemřel v roce 1944 a na jeho počest byla v roce 1946 odborem KČT ve Mšeně zřízena trasa Kokořínským údolím s názvem "Cinibulkova stezka".

• Město Mšeno se nachází ve Středočeském kraji cca 18 km SV od města Mělník na silnici č. 273
• Další informace naleznete na webových stránkách www.mestomseno.cz
• Může se hodit mapa č. 16 z edice KČT
• Trasa není vhodná pro cyklisty

» Nejnovější články, archiv