Fotografie Baťovy dálnice z I. ČSR, historie v Chřibech

Po tej chřibskej dálnici - fotografie ze zapomenuté Baťovy dálnice v pohoří Chřiby

Od Brna přijíždím po dálnici ke Chřibům. Před Zástřizly přejíždím Litavu a dálnice začíná stoupat na hřeben Chřibů. Míjím bývalý zájezdní hostinec na Vlčáku. O kousek dál zahlédnu rozhlednu na nejvyšším vrcholu Chřibů, 587 m vysokém Brdu. Pod dálnicí k rozhledně vede podchod. Za další chvíli jsem na Bunči. Tady zastavuji na jídlo ve vyhlášené hospodě, která zůstala na ostrůvku mezi dvěma pruhy dálnice. Po chvíli pokračuji dál. Dálnice již klesá kolem Kostelan směrem na Napajedla a Zlín. Že to tak není? Není, ale mohlo být.

O stavbě dálnice se uvažovalo již kolem roku 1935. Když v roce 1937 vyšla kniha od Jana Antonína Bati "Budujeme stát", tak v kapitole o silniční dopravě byla načrtnuta stavba dálnice, která jako páteřní komunikace bude spojovat západ a východ republiky. Z Chebu do Velkého Bočkova a dále do Jasině na Podkarpatské Rusi. Z nejzápadnějšího okresního města do okresního města nejvýchodnějšího.

Plán to byl baťovsky vizionářský a ambiciózní. Stavba měla být hotova během čtyř let. Doba ovšem tomu nepřála. Stavební kapacity republiky byly vytíženy stavbou pevností na hranicích, které ohrožoval zahraniční nepřítel. Když se podíváme na mapu republiky, tak jen velmi malá část hranic vedla se spřáteleným státem, který nás neohrožoval. S Rumunskem. Zbývající délka hranic byla s fašistickým Německem a horthyovským Maďarskem, které si, stejně jako Polsko, dělalo nároky na části našeho území při jeho hranici.

Čtěte také: Přechod pohoří Chřiby, treking v Středomoravských Karpatech (2)

Situace se změnila po tragické a ponižující mnichovské dohodě. Stavební firmy opustily stavby pevností v pohraničí, které byly z velké části předány nepříteli a náhle bylo množství volné stavební kapacity. Odstoupením části území Německu a Maďarsku došlo k přerušení komunikací ve směru západ - východ. Toto vše urychlilo přípravu a zahájení stavby rychlostní komunikace, která měla spojit dva nejzazší konce republiky.

Příprava stavby a její zahájení proběhly nejen v baťovském duchu, ale také rychlosti. Ministrem veřejných prací, který měl tuto stavbu na starosti, byl Dominik Čipera, bývalý ředitel koncernu Baťa. Stavbu zaštítilo armádní "Velitelství stavby dálkových silnic" pod velením generála ing. Václava Noska.

Již 24. ledna 1939 zahajuje štábní kapitán ing. Karel Chmel slavnostním zásekem při kácení lesa u Zástřizl stavbu dálnice přes hřebeny Chřibů. Pro stavbu se od počátku používá označení "dálnice", které nahrazuje výraz "dálková silnice" nebo německý výraz "autostráda". Autorem tohoto slova je již výše zmíněný škpt. Chmel.

Úsek přes Chřiby, od Zástřizl ke Kostelanům, je rozdělen na několik podúseků a stavba aktivně probíhá až do konce roku 1941 a v útlumu až do půli roku 1942, kdy je definitivně zastavena. Po válce úsek stavby dálnice ve Chřibech, na rozdíl od jiných částí stavby, již nebyl obnoven.

Dálnice dnes vede severněji a obchází Chřiby. A tak v úseku Zástřizly - Vlčák- Bunč - Kostelany je v lese ztracených více stavebních prvků, které zbyly po nedokončené stavbě a které stojí za návštěvu.

Naši cestu můžeme začít u Zástřizl. Tady je severozápadně od odbočky z okresní silnice do Zástřizl v křoví schovaný dálniční most přes říčku Litavu. Je to jeden ze tří největších mostů na této stavbě. U Zástřizl a dále proti proudu Litavy je vedeno dálniční těleso a pod ním tři mosty, které měly umožnit zemědělcům a lesákům příjezd na jejich pozemky.

Od kraje lesa pokračujeme po zelené značce na Vlčák. Ale už na kraji lesa si můžeme udělat odbočku doleva do kopce na místo zvané "U kantýny". Najdeme tady zbytky vybetonovaného sklepa, studnu a základy dalších staveb. Tady byly ubytovny a sociální zázemí stavebních firem.

Vrátíme se na zelenou značku a pokračujeme po upraveném tělese budované dálnice dále na Vlčák. Po několika minutách docházíme k další dálniční stavbě. Podchodu pro lesní dělníky, který podchází naši komunikaci. Značka začíná klesat doprava do údolí Litavy, ale my pokračujeme zářezem rovně a po chvíli docházíme k dalšímu podchodu.

Pokud budeme pokračovat rovně tímto směrem, najdeme v úseku k Vlčáku ještě další tři propustky, několik vytyčovacích sloupků a pažnice průzkumných vrtů. Kdybychom nesešli na stavbu dálnice a pokračovali dále po zelené značce, tak pozornější si v jedné otáčce mohou všimnout starého cihelného mostu s místností v klenbě. Říká se mu "Stará cihelka" a tato stavba z roku 1896 sloužila jako ubytovna lesních dělníků.

Před Vlčákem se můžeme občerstvit v prameni Litavy. Zelená značka a těleso dálnice se setkávají kousek před Vlčákem. Vlčák býval původně poštovní stanice a posléze zájezdní hospoda. Kousek od Vlčáku je horolezci navštěvovaná Gavendova skála. Zčásti je vylámaná na stavební kámen, který byl používán i při stavbě dálnice.

18. července 1945 zde havarovaly dva sovětské bombardéry PE 2. Letěly z války domů. Jako vzpomínka na zahynuvší letce je na skále kříž. Zdejší skály jakoby havárie přitahovaly, v roce 1947 totiž kousek odtud havarovala Avia C 4, kdy zahynul pilot.

Pokračujeme po hřebenové červeně značené cestě směrem na Bunč. Jdeme vlastně po zbytcích tělesa dálnice, respektive manipulační cestě ke stavbě. Před odbočkou na nejvyšší kopec Chřibů si můžeme napravo všimnout vybudovaného propustku. Na Brdě, nejvyšším vrcholu Chřibů, neopomeneme navštívit novou kamennou rozhlednu, která byla otevřena v roce 2004. Je z ní jedinečný výhled.

Kousek odtud stávala již rozhledna dříve, ale pro špatný technický stav byla v sedmdesátých letech stržena. Kousek zpět po hřebeni na Včák je stará triangulační věž, která byla také používána jako rozhledna. Dnes už je zarostlá vysokým lesem a žebřík je v dost špatném technickém stavu. Už bych na ni nelezl.

Další cesta směrem na Bunč vede buď po tělese dálnice nebo souběžně s ním a je značena červenou značkou. Pokud ovšem půjdeme po modré značce na Salaš, po chvíli narazíme na těleso dálnice s propustkem. Ale vraťme se na hřebenovou cestu s červenou značkou. Po ní dojdeme k druhému ze tří velkých mostů na tomto úseku stavby. Je hned vedle značky a říká se mu "Na Salárně".

Pokračujeme směrem na Bunč, po cestě přecházíme několik dálničních propustků. Těsně před Bunčem, napravo byl stavební dvůr, sklady a ubytovny dělníků. Samotná turistická chata na Bunči měla stát mezi dvěma pruhy dálnice. Na Bunči si zcela jistě všimněme pomníku partyzánského oddílu Olga, jako vzpomínky na dobu boje proti německé okupaci.

Od Bunče pokračujeme po afaltce směrem na Kostelany. I tato silnice je stavěná na bývalém tělese dálnice. Tady měla dálnice poměrně velké klesání. Další stavby jsou až v Adamově rokli, která je nalevo od silnice. Dnes je tento bývalý zářez dálnice používán jako tábořiště. Název je vzpomínkou na místního loupežníka Adama, který měl ve zdejší, dnes již neexistující jeskyni, svůj úkryt. Je tu podchod pod tělesem dálnice a kousek odtud studánka "U růrky".

Vrátíme se na silnici do Kostelan. V otáčce u hájenky na Písku byla v době stavby kovárna. U Kostelan se blížíme ke konci rozestavěného úseku. Na kraji Kostelan nalevo od silnice je stavba dalšího propustku i s kanalizační vpustí. V Kostelanech je i poslední velký most dálnice. Dnes jej po úpravě používá obec jako sklad. Před ním dnes již zarostlý obrovský zářez dálnice.

Za Kostelany se pomalu blížíme ke konci v minulosti rozestavěného úseku dálnice. Vlevo od silnice ještě můžeme sledovat těleso dálnice s propustky. Docházíme na rozcestí silnic směr Kvasice a Uherské Hradiště, kde byly další baráky pro stavební dělníky a zde končila i stavba tohoto nikdy nedostavěného díla.

Závěrem chci poděkovat panu Žižlavskému z Buchlovic a panu Blahovi z Kostelan za rady a pomoc při sepsání tohoto článku. A také dalším kamarádům, kteří mě doprovázeli při potulkách zdejším krásným krajem. Také si dovoluji všechny, které zajímá téma Chřibů a chřibské dálnice, upozornit na chystanou knihu o této stavbě od pánů Zrny a Žižlavského z Expedice Chřiby. Kniha má vyjít v dubnu tohoto roku.

Další fotky a informace jsou na - http://pcupr.rajce.idnes.cz.

Sopky na Slovensku, přehled pohoří vulkanického původu

Aktivní sopky na Slovensku, stejně jako v České republice dnes nenalezneme. Avšak na rozdíl od sopek v…

Turistika na Šumavě: Křemelná, Sněžné jámy a bývalé Paště a…

Když se v souvislosti se Šumavou mluví o Křemelné, většině lidí se vybaví jedna ze zdejších…

Jak jsem nechtěla na Králický Sněžník, zimní výšlap z polské strany

Protože loňská zima byla na sníh přece jen bohatší než ta letošní, vyvstalo přede mnou jednu únorovou sobotu…

Rašeliniště Orlických hor, tajemná příroda českých hor

Rašeliniště jsou velice atraktivními místy naší přírody. Zajímavá jsou pro přírodovědce, kteří zde nalézají vzácné…