Větrný mlýn v obci Choltice nedaleko Litultovic je jedním ze stovek větrných
mlýnů, které kdysi v oblasti Nízkého Jeseníku
stály. Větrný mlýn v Cholticích stojící v nadmořské výšce asi 350 m je dobře udržovaný
a stále provozuschopný, takže si plně zaslouží statut kulturní památky. Po předchozí
domluvě je dokonce možná návštěva a prohlídka interiéru tohoto větřáku.
Větrný mlýn v obci Choltice je zástupcem nejpočetnějšího typu větrných mlýnů
- německého nebo také beraního typu. Choltický větrný mlýn je celodřevěný, má půdorys
6,5 × 5,9 m, výšku 12,3 m a délku lopat (křídel) větrného kola asi 17,3 m. Plocha
částečně zapéřených lopat, které jsou kvůli lepšímu využití síly větru zalomeny o 25°,
je asi 12 m2. Však se také jedná o největší větrné kolo větrného mlýna v ČR.
Celá konstrukce větrného mlýna spočívá na uprostřed je zapuštěném nosném sloupu zvaném
tatík, který je zajištěn vzpěrami zvanými apoštoly. Ten
také umožňuje natáčení konstrukce větrného mlýny po větru podél podélné osy.
Následují dva mohutné trámy nesoucí moučnici, dolní patro větrného
mlýna. Následuje horní patro zvané zanáška. Pod sedlovou střechou
návštěvníky určitě nejvíce zaujme tzv. palečné kolo o průměru 3,4 m
osazené 96 zuby (palci) a mlecí zařízení s kameny o průměru 1,4 m. Tzv. běhoun
mohl při mletí dosáhnout až 108 otáček za minutu.
Pro úplnost je však nutno dodat, že tento větrný mlýn nestojí na svém původním místě,
ale že sem byl přemístěn z blízké osady Sádek, v níž byl zbudován v roce 1833
Augustinem Foltýnem. Po prodeji novým vlastníkům byl větrný mlýn v roce 1878
rozebrán a převezen na současné místo, kde mlel mouku až do konce druhé světové války.
Mlýn byl udržován v provozu až do roku 1954, kdy se využíval zejména na šrotování. Posledním
mlynářem byl Konrád Romfeld.
Za svou zachovalost vděčí větrný mlýn v Cholticích skutečnosti, že chátrající a vandalům
volně přístupný mlýn prošel v roce 1969 generální rekonstrukcí, po níž byl objekt uzamčen
a oplocen. Choltický větřák vysoký asi 12 metrů drží u nás jeden primát - je osazen
větrným kolem o největším průměru.
V současnosti se o mlýn stará syn posledního mlynáře Radomír Romfeld. Pokud byste
chtěli větrný mlýn navštívit, můžete si prohlídku domluvit na telefonu +420 728 489 860.
Vstupné je dobrovolné a je využíváno na obnovu větrného mlýna.