Hrad Červený kameň, Malé Karpaty

Jeden z největších a nejzachovalejších hradů Slovenska, národní kulturní památka. Hrad, o kterém nacházíme první známou písemnou zmínku v letopisech z roku 1240 se nachází nad obcí Píla v sousedství Časté - Papierničky v nadmořské výšce 339 m.

Hrad měla nechat postavit manželka krále Přemysla Otakara I. Konstancie, která dostala toto území jako svatební věno od svého otce - uherského krále Bely III. Již tehdy nesl název Rothenstein, tedy Červený kámen. Později nese hrad názvy jako Vöröskö, Bibersburg či Piberstein, tedy Bobří hrad či Bobří kámen.

Původní hrad však zaniká již na počátku 16. století, avšak již vzápětí začínají Fuggerovci po té, co jej v roce 1535 koupili od Thurzovců, stavět na jeho místě mohutnou renesanční pevnost, která zároveň sloužila jako překladiště zboží. Fuggerovci totiž vlastnili významný důlní podnik a podniky na zpracování rud. V té době patřili k nejbohatším finančníkům v Evropě, kteří půjčovali peníze nejen habsburskému královskému dvoru.

Výstavba nového hradu pokračovala ve dvou etapách. Během první byl v letech 1537 až 1544 vybudován nový fortifikační systém, jehož kostru tvořily čtyři nárožní bašty, které byly spojeny důmyslným systémem kasemat. Červený kameň tak představoval ve své době jednu z nejmodernějších fortifikačních staveb Evropy. Ke zlomu v budování hradu došlo v roce 1546, kdy nebyl Fuggerovcům prodloužen nájem měděných dolů na území Uherska. Nejen z tohoto důvodu, ale i pro hrozící turecké nebezpečí a nevraživost vysoké uherské šlechty Fuggerovci panství prodávají hrdinovi z protitureckých bojů Mikuláši Pálffymu (1552 - 1600).

Od roku 1583 až do roku 1945 byl hrad v majetku právě tohoto rodu. Hrad nebyl nikdy sice dobyt, ale během obléhání vojsky Františka II. Rákocziho v roce 1705 byl hrad poměrně vážně poškozen. Po nákladné opravě hrad postihlo další neštěstí. Během velkého požáru v roce 1758 byly zničeny prakticky všechny křídla. Během následné rekonstrukce byly zvětšeny obytné plochy hradu. Další zásahy až do poloviny 20. století měly za cíl zvýšení pohodlí bydlení hradních pánů.

V letech 1948 - 1951 byly na Červený kameň sváženy mobiliáře z mnoha zestátněných hradů a zámků západního Slovenska. Již v roce 1950 byly v jeho interiérech zpřístupněny první muzeální expozice. Dnes je hrad přeměněn na muzeum s rozsáhlými expozicemi nábytku, obrazů i historických zbraní.

Prohlídkový okruh vede i do obrovských podzemních prostor hradu, které sloužily Fuggerovcům jako skladovací prostory. Jde o největší podzemní hradní prostory v Evropě.V sousedství parku se rozkládá velký park se sekvojemi, tisy, údajně největším jedlým kaštanem na Slovensku a s lipovou alejí. V areálu hradu se konají rytířské turnaje a spousta dalších, turisticky atraktivních dobových slavností.