Zámek Červená Lhota - těžká romantika v jižních Čechách

S cestováním je to někdy jako s jídlem. Jednou máme chuť na řízek, jindy na svíčkovou a nebo zase na buchty. Takže jednou nás zlákají dlouhé túry na horách, jindy dostaneme chuť podívat se do nějakého krasu nebo sjet krásnou řeku a někdy možná zatoužíme po troše romantiky. V tom případě můžu doporučit navštívit zámek Červená Lhota, kde vnímavý návštěvník dostane naservírováno té romantiky opravdu velkou porci.

Zámek, dnes také Národní kulturní památka, známý určitě z mnoha hezkých pohádek, s přilehlým hospodářským dvorem a renesanční kaplí Nejsvětější Trojice, se nachází asi 12 km přímou čarou východně od Soběslavi v jihozápadní části Českomoravské vrchoviny. Dnes už se nedá vypátrat, koho napadlo přehradit údolí Deštenského potoka, zatopit jej a na ostrově vzniklém z výrazné skály vybudovat středověkou gotickou tvrz, přístupnou ze břehu po dřevěném padacím mostě.

Jmenovaná byla v roce 1465 při rodinném dělení majetku tvrz, dvůr a vesnice Jenczenslay (Jižná), vlastníkem uvedeného majetku se stal Petr, jehož potomci se psali jako Lhotští ze Zásmuk. Roku 1530 koupili tvrz Kábové z Rybňan, v letech 1542 - 1551 ji přestavěli na renesanční zámek, kterému se říkalo Nová nebo Kábova Lhota. Na břehu na návrší také nechali postavit kapli Nejsvětější Trojice a zde si také zřídili rodinnou hrobku.

Červená Lhota se zámku začalo říkat za dalšího majitele - Viléma Růty z Dírné, a to podle barvy venkovních zdí. Již jeho dědici byl ale zámek zabaven a král Ferdinandem II. jej věnoval císařskému rytmistrovi Antoniovi Brucciovi, aby mohl z výnosu přilehlého statku platit své žoldnéře.

Rytmistr zemřel bezdětný, ale aspoň vylepšil tuto nemovitost výstavbou nového kamenného mostu. Roku 1641 se stal novým majitelem hrabě Vilém Slavata z Chlumce a Košumberka. Tento bezesporu zajímavý člověk se 23.5.1618 osobně účastnil významného a dnes již bohužel zapomenutého a nerealizovaného (a přitom určitě tak často potřebného) politického aktu - 2. pražské defenestrace.

Spolu s Jaroslavem Bořitou z Martinic a písařem Filipem Fabriciem byl totiž vyhozen z okna Pražského hradu rozvášněnými evangelíky, protože však dopadli do příkopu do hromady odpadů, přežili. Fakt je ten, že Slavatové byli podnikaví a do roku 1698, kdy vymřeli po meči, k panství patřilo 9 mlýnů, železné hamry a valcha (to vše na Deštenském potoce), 41 rybníků, chmelnice, hospody a krčmy. Dále se zde choval dobytek a majitelé se pokoušeli těžit železnou rudu.

Dalšími majiteli byli ke Slavatům přiženění Windischgrätzové, zámek drželi dalších 60 let. Po nich se již majitelé střídali. V roce 1774 část zámku a některé hospodářské objekty poškodil požár. Roku 1835 přišel na zámek nový a také poslední vládnoucí rod - knížecí rodina Schönburgů z Hartensteinu, žijící ve Vídni. Tito majitelé provedli některé změny v dosavadním hospodaření za účelem vylepšení ekonomické bilance. Také dali zámek dvakrát přestavět, jeho dnešní podoba je výsledkem přestavby z let 1903 - 1912, kterou provedl nejmladší dědic rodu Jan, působící jako rakousko - uherský velvyslanec ve Vatikánu.

Zámek Červená Lhota na turistické mapě

Dnes se do zámku, který tvoří čtyřkřídlá patrová budova na ostrově, vstupuje barokní bránou a na jejím portálu si může návštěvník všimnout vytesaný letopočet, který dokládá příchod Viléma Slavaty na Červenou Lhotu. Pro poučení návštěvníků expozice nejprve představuje v prvém patře autentický byt posledních majitelů - knížat Schönburg - Hartenstein po poslední přestavbě zámku, představeny jsou postupně prostory reprezentační, společenské, soukromé a hostinské, zařízené výhradně autentickým mobiliářem a uměleckými díly.

Podkrovní pokoje již nejsou historicky autentické, svým svozovým mobiliářem se spíš snaží naznačit každodenní životní styl šlechtice z doby konce monarchie. V obrazárně je instalován obrazový fond zámku Kamenice nad Lipou. Pokud se chce někdo dozvědět něco o původní podobě středověké tvrze, může navštívit do skal zapuštěné sklepní prostory.

Je možné také prohlédnout si uvedenou kapli, kde se zachovaly původní malby a dřevěný strop, symbolizující nebeský Jeruzalém. Kolem rybníka vede turistický okruh v parkově upraveném okolí a celý objekt lze také obdivovat z loďky, kterou si může návštěvník vypůjčit.

Zámek je přístupný v dubnu a říjnu o víkendech, od května do září denně mimo pondělí.

• Další informace naleznete na www.zamek-cervenalhota.eu