Výlet: Čertův dub najdeme v Chvojeneckých lesích

Čertův dub: Zámrsk, Dobříkov a Chvojenecké lesy

Když mě toulavé boty v minulých dnech donesly do míst, která jsou poměrně neznámá a na první pohled i málo zajímavá, nezbylo nic jiného, než si vzít na pomoc mapu. A protože dávám přednost náhodnému výběru před plánováním, padl mně do oka název Čertův dub a bylo rozhodnuto.

I když jeho výška je jen 352 m n.m., přesto je nejvyšším vrcholem východní části Chvojeneckých lesů a ty zabírají poměrně rozsáhlé území. Navíc jsem byl zvědavý, zda na kopci bude i nějaký obrovský strom. Zbývalo zabalit svačinu a vyrazit.

Už v Zámrsku, odkud vycházím, je několik zajímavostí. Místní zámek dostal raně barokní podobu při přestavbě v 2. pol. 17. století. V zámeckém parku je několik nádherných dřevin a šestikmenná lípa byla v roce 2004 vyhlášena stromem roku.

Kostel je rokokový, zvonice barokní a hrobka nad nedalekým hřbitovem je novorenesanční. Ještě pohled z mostu na poměrně čistou vodu řeky Loučné a jde se dál. Modrá mě po půlhodince přivádí do Dobříkova. Místní dřevěný kostelík sem byl převezen v roce 1930 z Podkarpatské Rusi a je z roku 1679. I když si místní jistě tuto památku považují, nemohu se zbavit dojmu, že sem nějak nepatří.

Nechávám za sebou ves a po krátkém stoupání vcházím do lesa. Řeklo by se les jako les, ale už po prvních metrech musím přiznat, že jsem tolik nečekal. Kypí to tu životem a několik druhů motýlů, tak brzy na jaře, mě překvapuje. Rozkvetlé sasanky jsou skoro všude a několik skutečně mohutných stromů nemá ke dvě stě letům daleko. Les je smíšený s převahou borovic. Z listnáčů to je především buk, habr, dub, bříza a mnoho dalších.

Jdu po hřebeni a jen lituji špatné viditelnosti. K jihu musí být nádherné výhledy. A je tu další nečekané setkání. Nádherně vybarvený slepýš se pokouší přeplazit cestu a já se ho snažím vyfotit. Vypadá to jako tanec šamana nad obětí, ale nakonec to vychází.

Přicházím k rozcestí Nad Hlubokou, odtud pokračuji po zelené k východu. Roste tu nádherný buk a je zde i přístřešek. Mírné stoupání končí po dvaceti minutách na vrcholu. Duby zde sice jsou, ale čert by je jistě nebral. Ten jeho již asi nenávratně zmizel.

Nedaleko vrcholku je pomník ruského poručíka A. Bogdanova, který zde padl. Vedou tudy i cyklostezky a potkávám první turisty. Cesta se mění v lesní silničku a začíná klesat. Konečně se dočkávám i starého dubu. Přicházím k zajímavé strži s habrovým porostem. Značka opouští silnici a jsem po chvilce na rozcestí s červenou. Zbývá projít pod tratí a za chvíli stojím na mostě přes Tichou Orlici.

Čertův dub na turistické mapě

Následuje procházka po Chocni. Mají hezké náměstí s nádherným sousoším P. Marie z roku 1760. Kostel je pozdně barokní a stojí tu od roku 1733. Zvonice je o něco starší, byla postavena v roce 1702. Zámek v nedalekém parku má klasicistní podobu od roku 1829. Mimo jiné je zde umístěno muzeum Orlicka. Park mají sice velký ale nic moc. Zato tak hezkou budovu nádraží jen tak někde nemají.

Délka cesty je asi 16 km, vše je možné najít na mapě KČT č. 47, Vysokomýtsko a Skutečsko. Tak šťastnou cestu.